„Když je tam nějaká změna výslovnosti, tak to poznám hned, jakmile otevře ústa, “ odpověděl jazykovědec Alex Röhrich na otázku, jak rychle pozná, do jaké míry člověk češtinu ovládá.
„Mládež potřebuje svůj vyjadřovací kód. Je pro ně vítané, aby jim ostatní nerozuměli, podobně jako jiné generace,“ míní jazykovědkyně Michaela Lišková.
Na výletě do městeček v takzvaných Českých Alpách, tedy kopcovité krajině východní Nebrasky se studenti setkávají i s místní specialitou. Kulatými koláči z kynutého těsta s náplní uprostřed.
Zahraniční zdravotníci, kteří budou v Česku žádat o povolení k trvalému pobytu, by od příštího roku nemuseli skládat zkoušku z češtiny. K doložení znalosti jazyka by měla stačit aprobační zkouška.
Není to tak, že by si Milan Kundera nepřál, aby byly jeho romány přeloženy do češtiny. Nechtěl, aby to přeložil někdo jiný, chtěl si je přeložit sám. Ale pak mu začaly ubývat síly, říká Kareninová.
Podobný, avšak nepravidelný vzorec byl patrný i v minulých letech. Příčiny mohou být různé, jako nejpravděpodobnější se však jeví rozdílná obtížnost obou termínů.
„Jen něco málo přes 20 procent dětí se naučí česky pouhou přítomností ve škole česky. A také je nedostatečná znalost češtiny stále bariérou vstupu na pracovní trh," říká Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Médii proběhly příklady cvičení, které byly označeny jako sporné nebo že by je žáci v té třídě umět neměli. Všechny úlohy byly v pořádku a v souladu s rámcovými vzdělávacími programy,“ říká ředitel.
Podle resortu školství mohou ukrajinští studenti – stejně jako jiní zahraniční uchazeči – požádat o prominutí zkoušky z českého jazyka a literatury. Ostatním zkouškám se ale nevyhnou.
V poslední době se i v jazyku dost řeší, jak oslovovat nebinární lidi. „Jazykově jde o nový jev, v současné době jsme ve fázi experimentů a zkoušek,“ říká lexikografka Michale Lišková.
Přijímačky na střední jako bod zlomu. České základní školy upřednostnily sociální adapci ukrajinských žáků před tou akademickou, uvádí studie, kterou v rozhovoru přibližuje výzkumník Petr Hlaďo.
„Psát sdělně je nesmírně těžké pro každého z nás,“ uznává soudkyně Bejčková a uvádí příklady špatné praxe: „Elementární principy jsou přece základní zásady a kauzální nexus je příčinná souvislost.“
„Nepohoršuju se nad tím, že se čeština mění. Anglicismy vnímám jako něco přirozeného. I v minulosti češtinu obohatily jiné jazyky, třeba němčina,“ tvrdí Martin Šemelík z Ústavu pro jazyk český.
Díky kurzům se Nina v češtině zlepšuje, lépe rozumí i zákazníkům. S nenávistným či hrubým chováním se podle svých slov ze strany Čechů nesetkala, lidé se spíše snaží pomáhat.
Naučit se rychle česky nebo zaplatit i stovky tisíc korun za studium v angličtině. To jsou možnosti ukrajinských vysokoškoláků, kteří uprchli před válkou a chtějí ve studiu pokračovat.
Kvůli mezerám ve znalostech jak odborného, tak běžného českého jazyka někteří studenti nedokončí ani středoškolské vzdělání. Ministerstvo školství nyní hledá cestu, jak těmto studentům pomoci.
Vyplývá to z online databáze Neomat, kam vědci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd zanášejí neologismy. Například ‚distanční výuku‘ poprvé jazykovědci zaznamenali až v roce 2020.
„Je tam třeba koronablb nebo držkochránič. Z těch, co nejsou vysloveně obhroublé, tu máme třeba pojem covidčokl jako označení systému PES,“ lexikograf Martin Šemelík.
Podle odhadů organizace META, která pomáhá rodinám z jiných zemí, chodí na české základní školy přes 26 tisíc cizinců. Až dvacet tisíc z nich má s češtinou problémy.
V Česku žije podle odhadů zhruba půl milionu lidí se sluchovým postižením. Z toho je přibližně 10 tisíc neslyšících, kteří používají znakový jazyk jako svůj mateřský.
„Udělením trvalého pobytu získává cizinec veškeré sociální výhody,“ uvedlo ministerstvo školství. „Je tedy nutné, aby měl dostatečné jazykové nástroje.“
V kabině hokejistů Pittsburghu i letos zní čeština. A to díky dvěma Dominikům, Simonovi a Kahunovi, kteří se snaží Tučňákům pomoci k jejich šestému Stanley Cupu.
Patří k nejznámějším britským novinářům, zabývá se bezpečnostními otázkami a Ruskem. V letech 1989 až 1990 také - jako jediný britský novinář - dlouhodobě působil v Praze a psal o revolučním dění.
Deutscher Fussball-Club Prag, zkráceně DFC, dokončil třetí sezónu po svém znovuzrození. Fotbalový klub vedou stejně jako kdysi převážně Němci žijící v Praze.
