Česká družice Lucky-7 už je na oběžné dráze, do vesmíru ji vynesla ruská raketa Sojuz
Česká družice Lucky-7 a další české vědecké přístroje jsou mezi více než třiceti zařízeními, které v pátek ráno vynesla na oběžnou dráhu kolem Země ruská raketa Sojuz 2.1b. Ta úspěšně odstartovala z kosmodromu Vostočnyj na Dálném východě.
Družici Lucky-7 sestrojili Jaroslav Laifr a Pavel Kovář z Českého vysokého učení technického. Měla by umožnit ověřování nejnovějších vědeckých poznatků o stavbě elektronických systémů a o radiové komunikaci vesmírných sond.
Podle Laifra je Lucky-7 vyrobena z běžně dostupných součástek a materiálů, proto je jejím cílem testovat užití běžné komerční elektroniky při misích v hlubokém vesmíru nebo na dlouhodobých misích, jako jsou lety na Měsíc či na Mars.
„Nesestrojili jsme jen další satelit, ale miniaturní laboratoř. Vyzkoušíme něco, co ještě nikdo předtím. Díky našim znalostem o vlivu vesmírného prostředí na elektroniku a materiály jsme mohli využít komponenty určené například pro automobilový průmysl úplně jinak, než jak jsou běžně používány,“ řekl vědec.
Projekt za téměř půl milionu korun je podle vývojářů nejlevnější vědeckou družicí v historii. Kovář na počátku do přístroje investoval 30 tisíc korun, zbytek byl financován z prodeje navigačního přijímače, který Kovář pro družici sestrojil, do zahraničí.
Čeští vědci očekávají, že by se jim Lucky-7 měla poprvé ozvat při přeletu v 15.40 našeho času. Družice by se podle Laifra měla udržet na oběžné dráze kolem Země co nejdéle, možná i 25 let.
1:39
VIDEO: Podívejte se na úplné zatmění Slunce v Jižní Americe. V Česku bude vidět až za 116 let
Číst článek
Kromě Lucky-7 jsou nyní na oběžné dráze v ruské družici Socrat-R také detektory pro monitorování kosmického počasí a radiačního pole v okolí Země, vyvinuté týmem Václava Vrby z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Patří k nim i dozimetr z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.
„Radiace je jednou ze zásadních překážek expanze člověka do vesmíru a náš detektor umožní přesné sledování radiačního pole a identifikaci jednotlivých částic, což nám umožní lépe studovat jeho vlastnosti,“ uvedl vedoucí týmu fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Michal Marčišovský.
Zařízení by mělo denně odesílat data, které budou vědci z fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské analyzovat. Vyhodnocovat se bude také fungování detektorů v kosmickém prostředí s cílem vyvinout lehčí zařízení s výkonnějšími systémy.
Částečné zatmění Měsíce: v červenci bude možné pozorovat Jupiter i Mléčnou dráhu
Číst článek
„Příprava mise znamenala vysoké pracovní nasazení všech členů řešitelského týmu, kterému se podařilo aparaturu zhotovit, otestovat a připravit pro instalaci do rakety v rekordně krátké době několika měsíců,“ řekl vedoucí týmu Ústavu jaderné fyziky Akademie věd Ondřej Ploc, jehož tým vyrobil modul pro umístění detektoru.
Do vesmíru se podle Roskosmosu dostaly najednou ruská meteorologická družice Meteor-M 2-2 a více než tři desítky minisatelitů (CubeSat). Jde o tři ruské přístroje a třicítku aparátů z celkem 11 zemí, včetně České republiky nebo například Británie, Francie, Německa, Švédska či Spojených států.
Start rakety Sojuz 2.1b vysílala na svém webu v přímém přenosu ruská kosmická agentura Roskosmos. Podívat se na něj můžete ve videu v čase od 1:04:30.
