Střet s asteroidem? Extrémně malá šance, uklidňuje expert. V záloze má lidstvo ‚vesmírný kulečník‘

Praha 4. února 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak se na asteroid přišlo? 
Pozorováním. Je to proces, který si asi každý dokáže představit tak, že teleskopy, které jsou rozesety po celém světě, pozorují oblohu. Pozorují logicky každý den, po každé, když je dobré pozorovací prostředí a podmínky. Síť Atlas, která objevila tento konkrétní asteroid, má čtyři pozorovací stanoviště: jedno v Jihoafrické republice, jedno v Chile a dvě na Havaji. Právě síť Atlas skenuje každý den, protože se nachází v oblastech, kde jsou vhodné pozorovací dny, to znamená, že je tam malý světelný smog a oblačnost nepřekáží při pozorování a hledání těchto těles. Při jedné klasické prohlídce najednou nastal vykřičníček, který začal zpřesňovat postupně to, na co se koukáme.

Vykřičníček zaznamenal systém, anebo člověk, který se do teleskopu díval v tu chvíli?
Zaznamenává to systém. Člověk už vůbec nekouká do tubusu, jak si to asi většinou představujeme.

Už nejsme vůbec potřeba...
Jsou to všechno počítače. V tomto případě si musíme uvědomit, že sledujete objekt, který tam předtím jistým způsobem nebyl, respektive byl tam, jenom jste ho neviděli, protože pozorovací možnosti v tu chvíli nebyly vhodné. Ten objekt musíte logicky pozorovat i po chviličce, abyste viděl přímku. V jednu chvíli vidíte bod, potom ho vidíte podruhé, najednou vidíte už nějaký vývoj pohybu a poté musíte pozorovat dále, až najednou začnete vidět více pohybů a dokážete určovat nejenom přímku, ale potenciálně i oběžnou dráhu, to znamená elipsu, kružnici a podobně. Pozorování tedy musí být celá řada. 

Jak daleko tento objekt je? 
Ve chvíli, kdy natáčíme, se asteroid vzdaluje od Země. Obíhá okolo Slunce společně se Zemí tak, že se nyní vzdaluje od Země i od Slunce. V tuto chvíli se nachází asi 50 milionů kilometrů od Země.

To neznamená, že když se teď vzdaluje, tak se zase nepřiblíží. Je na své oběžné dráze a to není jako ve filmech, že se něco přibližuje a může nás to minout, nebo trefit. Pohybuje se na oběžné dráze a je to buď dál, nebo blíž… 
Přesně tak. Představte si elipsu, v kosmu se všechno pohybuje po elipsách. To, jak obíhají planety okolo Slunce, jsou téměř kružnice, lidské oko to skoro nerozpozná, ale tady už byste elipsu viděli. Když je tento asteroid nejblíže ke Slunci, tak je přibližně na polovině nebo dvou třetinách vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. Když je na elipse nejdále, tak se bavíme o čtyřnásobku vzdálenosti Země od Slunce, takže ta elipsa je výrazně protáhlejší.

Co víme a co jen tušíme

Co o tomto asteroidu víme? Z čeho je a jak je velký? Co se dá na takovou vzdálenost zjistit?
Co se týká orbitálních parametrů tohoto tělesa, to znamená toho, jak obíhá, tak toho víme už dost, ale jsou to pořád obrovské odchylky. Figurují tam ve velkém množství, což je důvod, proč nedokážeme určit, kdy, co a jak bude a proč je tu nějaká, řekněme nervozita. Ale nervózní být nemusíme. Pokud jde o ten samotný šutrák, tak toho víme velmi málo. Tabulka, která o něm něco vypovídá, je téměř prázdná. Jsou tu nějaké předběžné úvahy o tom, že by se mohlo jednat o asteroid typu S nebo L, což nám označuje, z čeho se hlavně skládá. 

To není velikost? 
Není, bavíme se o typu, z čeho se skládá, případně jakou má barvu, protože může mít řadu vlastností. V tuto chvíli se očekává, že by se mohlo jednat o křemičitý asteroid, který by asi nemusel být extrémně soudržný. Pokud jste někdy viděli odběr vzorku z asteroidu Bennu, a to jsou velmi známé snímky, tak na víte, že se může jednat o velmi nesoudržný asteroid, který se může skoro až drolit v případě nějakého impaktu. 

Do skupiny S patří asi 17 % všech asteroidů, takže se jedná o relativně vzácný asteroid. Normálně bychom čekali nějaký chondritický, to znamená převážně z uhlíku, protože těch je asi 75 %. Ale toto asi nebude ten případ, i když by se to dalo čekat. 

Jak je velký? 
V tuto chvíli nevíme přesně, jak je velký. Je tam pořád odchylka, přece jenom se koukáte z obrovské vzdálenosti. Ale měl by mít mezi 40 a 100 metry, což už není malý kamínek. Jsme zvyklí, že nám na Zemi dopadají výrazně menší kousky, ale zároveň se bavíme o něčem, co i kdyby náhodou trefilo Zemi, a ta šance je extrémně malá, spíš žádná, tak způsobí škody velmi malého regionálního dosahu.

Říkáte, že šance na impakt je extrémně malá, na druhou stranu se o tomto asteroidu všude informuje, píše se, že Země je v pohotovosti a bedlivě sleduje, kam a jak se bude asteroid pohybovat. Jaká je tedy šance, že by nás trefil?
V tuto chvíli je asi 1,6 %. Vytáhl bych Turínskou škálu, jestli mohu.

Podle ní se počítá stupeň alarmismu.
S tím, že není úplně správné říct, že se škála pohybuje od 1 do 10, je to v podstatě od 0 do 10, kde nula je absolutně žádné riziko nebo že víme, že se jedná o tak malý kámen, který stoprocentně shoří v atmosféře. V tuto chvíli se nacházíme na stupni 3. 

Z desíti?
Přesně tak. Představme si, že 10 je událost, která by dokázala... 

Armagedon. 
Nemusí to být úplně armagedon, ale například vyhubení dinosaurů, to znamená globální problém. Do úrovně 4 se pořád bavíme o tom, že cokoliv, co je mezi 2 a 4, je pořád ve stupni, kdy očekáváme s vysokou pravděpodobností, že to velmi brzy v případě dalších pozorování spadne na 0, což znamená, že se Zemí se vůbec nesrazí.

Jak často se stává, že tu máme asteroid, který je na dráze, kdy může v horizontu například deseti let dojít k impaktu se Zemí, a má stupeň 3?
Evropská kosmická agentura (ESA) má aktuálně na svém risk listu, jak tomu říkáme, 1 743 asteroidů. To jsou asteroidy, které mají potenciál toho, že by se jednoho dne mohly se Zemí srazit, ale bavíme se o stovkách, možná i tisících let. Je jich ale pár, které máme na watch listu, takže se potřebujeme koukat, jestli náhodou zpřesňování nezpůsobí, že se pravděpodobnost impaktu bude zvyšovat. Pak jde o to, jaká je pravděpodobnost, že se oběžné dráhy protnou.

Zajímá mě, kolik z těch asteroidů má stupeň 3.
V tuto chvíli na stupni 3 není žádný kromě tohoto 2024 YR4. 

To je ten důvod, proč se o něm bavíme?
Přesně tak.

A stupeň 3 už byl?
Byl. 

4?
Dokonce relativně nedávno. To byl asteroid Apophis, respektive označení měl jiné, ale je pěknější říkat mu Apophis, přece jenom si ho lépe představíme pod jménem, které má význam zkázy. Byl na stupni 4 a měl se potenciálně srazit se Zemí v roce 2029. Další měření ukázala, že to spadlo na 0, to znamená, že nás mine. 

Jak jste říkal, že se jmenuje nynější asteroid?
2024 YR4. 

Trefit by nás mohl teoreticky s 1,6% šancí? 
V tuto chvíli 1,6 %, ale možná, že zítra už to bude zase jiné procento. Očekávám, že spíše nižší, ale ano, pravděpodobnost je velmi nízká.

Kdy by nás mohl trefit?
Pokud by nás trefil, tak by šlo o 22. prosinec 2032. Vyjel jsem si tabulku všech možných blízkých průletů, protože tento asteroid kolem nás proletěl 25. prosince 2024, to byl i objeven. Proletí kolem nás i za čtyři roky a poté o čtyři roky později. Z logiky věci slyšíme, že jeho oběžná perioda kolem Slunce jsou přibližně čtyři roky, přesně 1 457 dní.

Celoplanetární obrana

Četl jsem, že se dává do pohotovosti celoplanetární obrana a že se to v takové míře v historii ještě nestalo. Co to znamená?  
Zní to hezky, že? 

Zní to tak, že se na to musím zeptat. Co to přesně znamená? Jsme připraveni na to, že kdyby byla šance na impakt, tak můžeme asteroid nějak odklonit z jeho dráhy, zničit ho a předejít potenciální katastrofě? 
To jsou velké úvahy a ano, tento program s názvem, který zní až lehce alarmisticky, byl spuštěn. Je to kvůli tomu, abychom byli připraveni něco případně dělat. Jednotlivé komise hlavně při OSN a podobně jsou připraveny vydat výstrahu k tomu, že by bylo doporučeno kosmickým agenturám začít řešit potenciální odklon a tak dále. Ale to jsou scénáře, které ještě nepřichází v úvahu. Nejdřív potřebujeme přesnější pozorování, abychom zjistili, jestli se pravděpodobnost srážky zvýší. 

Tomu rozumím, ale kdyby už nastal rok 2030, zbývaly by necelé dva roky do potenciálního střetu, tak co s tím můžeme dělat? Jsme na takovou situaci připravení?
Lidstvo už hodně dlouho plánuje tyto scénáře a připravuje se na to, že by něco mohlo přiletět. Kdyby letělo něco kilometry velkého, tak kdo ví, co s tím dokážeme dělat. Ale můžeme být rádi, že o objektech, které jsou tak velké, víme dost dobře. S objekty, které jsou desítky, maximálně stovky metrů velké, by lidstvo dokázalo v podstatě něco dělat. Proběhla už celá řada pokusů a myslím si, že ten nejúspěšnější a nejikoničtější, nejvíce vypovídající, nastal nedávno, když sonda DART narazila do jednoho měsíčku většího asteroidu. Představte si jeden velký asteroid, kolem kterého krouží malý měsíček, relativně poetická záležitost, která není vůbec nebezpečná pro Zemi. Víme, že neohrožuje Zemi ani náhodou. Americká NASA ve spolupráci s ESA uskutečnily tuto soudržnou misi, kdy sonda DART narazila do měsíčku. Chtěli tímto impaktorem zjistit, jak moc se oběžná dráha měsíčku okolo tohoto většího pohne nebo změní. Samozřejmě, že to neovlivníte nějak dramaticky, že byste ho odchýlili a najednou se Zemi srazí, přesně proto se naráželo pouze do měsíčku. Zjistilo se, že dokážeme s tak malou sondou relativně významně ovlivnit oběžnou dráhu a že kdyby šlo o nějaký asteroid tohoto případu a my ho trefili dostatečně brzy, tak bychom ho dokázali odklonit. 

Takový vesmírný kulečník, pošleme do něj satelit. 
Ale musíte si uvědomit, že ho musíte trefit co nejdříve. Když na vás poletí kulečníková koule a budete ji chtít šipkou nebo pírkem odklonit, tak ji asi neodkloníte dostatečně, aby vaši hlavu minul. Ale když to uděláte ve chvíli, kdy od vás kulečníková koule bude kilometry daleko, tak ta drobná odchylka, kterou uděláte včas, může způsobit, že vás koule mine. Nebo si představte bowlingovou kouli, která se na vás hrne, a ťuknete do ní malým tenisákem. Jde o to, kdy to uděláte a jestli to bude včas.

Zmínil jste bowlingovou kouli, tak se nemůžu nezeptat. Bowlingová koule má totiž díry a je takový film, ve kterém Bruce Willis vyvrtal do asteroidu podobnou díru, jako je na bowlingové kouli, dal do ní atomovku a tím odklonil dráhu tělesa. Jde jen o filmové šílenství, nebo je to jeden ze scénářů, jak se dá asteroid, potenciální hrozba, zničit?
Tyto scénáře už jsme relativně zavrhli právě kvůli tomu, že jsme zjistili, že asteroidy nejsou svým složením takové, jako bychom si v tom filmu asi představovali. 

Ale říkal jste, že ten, co teď na nás letí, je poměrně křehký, tak třeba by se rozletěl.
To je právě ono. Kolikrát musíte uvažovat, jestli něco nemůže způsobit větší hrozbu nebo problém, než který tu byl předtím. Ale spíš jde o to, že není potřeba takové kroky dělat, nějaké vyvrtávání, střílení atomovkami a podobně. Možná by stačil pouze lehký impakt, který by posunul tímto asteroidem, to by naprosto stačilo. 

Už se to někdy v minulosti vyzkoušelo? Totiž asteroid, který trefil Zemi před desítkami miliony let a způsobil vyhynutí dinosaurů, není patrně jediným, který dopadl na Zemi. 
Nikdy v historii lidstva se nic podobného nezkoušelo. 

Takže asteroidy vždycky dopadly. 
Ano. Zkusím takový příměr, ať si představíme, jak vzácné je, že na Zemi něco dopadne. Mám statistiku, která říká, že na Zemi každý rok dopadne asi 40 tisíc tun kosmického materiálu, ale Země je přesto asi o 50 tisíc tun každý rok lehčí. To je kvůli tomu, že ztrácí vrchní vrstvy atmosféry tím, jak funguje Slunce, že odfoukává atomární vodík a podobně. Není tedy výjimečné, že na Zemi něco dopadne. Ale většinu planety tvoří pouště, oceány, velké vodní plochy, takže se to tady ztratí. Když těleso shoří v atmosféře, tak potom dopadne jako takový prášek, když to zjednodušíme. Není výjimečné, že na Zemi něco dopadne.

Hypotetická srážka s 2024 YR4

Kdyby dopadl tento asteroid roce 2032, co by to způsobilo?
Jak jsme zmiňovali Turínskou škálu, tak tady bychom se bavili o efektu regionálního dosahu, to znamená, že nějaké město by mohlo mít opravdu problém, když by to padalo na něj. 

To je to celá eufemismus, ne? Takové město by asi zmizelo... 
To asi eufemismus je, ale musíme se bavit o tom, jaká je pravděpodobnost, že to trefí město. Velikost kráteru po dopadu tohoto asteroidu by mohla dosahovat jednotek kilometrů. Záleží taky hodně na tom, pod jakým úhlem by dopadl, jakou by měl finální rychlost ve chvíli dopadu a podobně. Myslím, že bychom spíš měli řešit, co kdyby to spadlo do oceánu. To totiž logicky vyvolá tsunami. Otázkou je, jak velkou a kolik jich bude následovat, protože to přeci jenom není jenom o jednom velkém šplouchnutí. Víme, že voda potřebuje naplnit díru, kterou pod sebou vytvořila. Tsunami by asi bylo několik. Měli bychom se zaměřovat spíš na toto, než se bavit o tom, jakou díru to udělá v New Yorku.

Počkejte, to znělo trošku varovně. Dokážeme už teď propočítat, co by se teoreticky v roce 2032 mohlo stát, kam by asteroid mohl dopadnout? Dokážeme to určit aspoň orientačně? 
V tuto chvíli ne, vůbec netušíme, jestli by to asteroid prolétl kolem Země zprava, nebo zleva, seshora nebo zezdola, když to zjednoduším. To vůbec nedokážeme v tuto chvíli říci. Víme s velkou pravděpodobností na 99,9 %, kde by ke srážce došlo, protože známe oběžné dráhy dost dobře na to, abychom to dokázali simulovat. Ale představte si tu malou Zemi v celé sluneční soustavě, která se najednou střetne s něčím, co má pár desítek metrů. Pro posluchače je možná nejlepší, kouknout se někdy na reálné rozměry Sluneční soustavy. Teď si tam představte tu mini kuličku, kterou je Země, a teď ten šutrák, který má pár desítek metrů. Pravděpodobnost je extrémně malá, taky proto nás nic netrefuje každý měsíc, den, rok. Pořád jsme na 3. stupni Turínské stupnice a očekáváme, že to velmi brzy půjde na 0, že to nebude vůbec žádné riziko.

Je za vás nejvíc pravděpodobný scénář, že nás tento asteroid ve výsledku mine o desítky, stovky, tisíc kilometrů? 
Naprosto pravděpodobný.

Budeme tento asteroid moct pozorovat? 
Určitě ano, přeci jenom se má jednat o nejbližší přiblížení z těch všech, které jsem našel, i co se týká nějakých tolerancí, které zakomponovány. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: web Center for NEO Studies a youtubové kanály Earth Sky a CTV News.