Družice SATurnin-1 má pořídit sto snímků Země za den. Jedná se o doposud největší český satelit
Pořídit sto podrobných snímků Země denně má za úkol nová česká průzkumná družice SATurnin-1. Zařízení o rozměrech 20x20x30 centimetrů si objednalo ministerstvo obrany, a tak byl jeho start zahalený tajemstvím. Od úterý je už satelit na oběžné dráze a úspěšně navázal spojení se Zemí. SATurnin-1 je sice dosud největší česká družice, celkově ale patří k malým.
„Výklopné solární panely jsou pro start zaklopeny a otevírají se až ve vesmíru,“ představuje systémový inženýr z VZLU Aerospace Petr Svoboda model satelitu Saturnin-1. Když se panely roztáhnou, má družice rozpětí asi 80 centimetrů.
Dokud jsou zaklopené a otočené solárními články ven, dokáže družice lépe těžit světlo ze všech směrů. Jakmile se otevřou, musí se už zařízení umět otočit přímo ke Slunci a druhou stranou se dívat na Zemi, což je jeho hlavní úkol.
„Družice orbituje a nad zájmovým územím přelétá dvakrát dopoledne a dvakrát večer, takže čtyřikrát denně,“ upřesňuje Petr Svoboda. „Přelety trvají deset minut, a když nechceme fotit z příliš velkého úhlu, tak ještě kratší dobu. Během tohoto okamžiku se musí nasnímat co nejvíc obrázků, uložit a odvysílat rádiem.“
Od Golema k Saturninovi
Ovládání družice má na starosti VZLU. O tom, kam se dívá, ale rozhoduje ministerstvo obrany, které si družici objednalo. Informace tedy nejsou veřejné.
„Určitý mód operování může být, že se vytvoří data a ta předáme zákazníkovi, aniž bychom je viděli nebo jim rozuměli – v nějaké zakódované formě,“ vysvětluje Petr Svoboda.
Družice byla odhalena pod jménem Saturnin, do vesmíru ale letěla pod jiným. Proč nese právě jméno románového sluhy, není jasné. Ale ještě než začaly přípravy, tak zaznělo jméno jiného známého sluhy – hliněného Golema.
„Ministerstvo obrany vypsalo veřejnou zakázku pod názvem GOLEM-X, což měl být experimentální globální orbitální elektronický systém. VZLU se do této soutěže přihlásil a vyhrál,“ vysvětluje generální ředitel VZLU Aerospace Josef Kašpar.
Vlastní vývoj znamená nezávislost
Klíčové součásti družice pocházejí z Česka. Konstruktéři se tak chtěli vyhnout situaci, že by se stali závislými na zahraničních dodavatelích. Navíc výrobci komponenty ani samostatně prodávat nechtějí, říká Petr Svoboda.
31:29
Nefunkční družice restartujeme laserem. Na oběžné dráze začíná být plno, říká kosmický popelář Klinga
Číst článek
„Družice se dnes většinou prodávají na klíč, to znamená celá platforma včetně struktury, napájení, rádií a systému řízení orientace,“ přibližuje a ilustruje úskalí tohoto přístupu na analogii s koupí auta.
„Nemohu si koupit jednotlivé díly, musím si koupit celý automobil. A pak už jsem odkázaný na toho výrobce, jestli mi třeba prodá další, jestli mi bude automobil servisovat. Nebo dost často je s tím svázaná i služba operování družice,“ vysvětluje, proč se VZLU Aerospace dal cestou vlastního vývoje většího množství komponent.
Jak se plave v magnetickém poli Země
Čeští odborníci proto museli zcela nově vyvinout například polohovací systém, který otáčí celou družicí, kormidluje nebo pádluje v gravitačním a magnetickém poli Země. „Setrvačníky uvnitř družice se roztočí vysokou rychlostí jedním směrem a družice se podle zákona akce a reakce začne otáčet druhým směrem,“ popisuje Petr Svoboda.
„Tyto samotné aktuátory by ale nestačily, proto jsou doplněné o magnetické torzní cívky, které interagují se zemským magnetickým polem – jako střelka kompasu. Jedná se sice o síly v řádu mikronewtonmetrů, ale ve stavu beztíže i takto nepatrná přitažlivost stačí.“
Technologie pak mohou experti využít při přípravě dalších českých vesmírných misí.
Jaké velké plány má VZLU Aerospace do budoucna? Kde a jak se bere rohovka určená pro transplantaci pacientům? A jak se dá zjednodušit výroba skleněných lahví? Poslechněte si celý Magazín Experiment.
