Deníky doktora Mengeleho se v USA vydraží až za 400 tisíc dolarů
Ve Spojených státech se dnes chystá dražba deníků nacistického doktora Josefa Mengeleho. Doktor Mengele je známý tím, že dělal kontroverzní pokusy na lidech ve vyhlazovacím táboře Osvětim. Po válce se mu podařilo uprchnout do jižní Ameriky, kde se schovával až do konce života. Právě z té doby pocházejí deníky, které jdou dnes do dražby.
O Mengeleho denících se ví už od jeho smrti v Brazílii v roce 1979. Tehdy je jako součást pozůstalosti dostal Mengeleho jediný syn Rolph. Ten do nich umožnil nahlédnout historikům a novinářům.
Na základě deníků vznikla i kniha. Mengele v 31 svazcích popisuje svůj útěk z Německa, vzpomíná na pobyt v Osvětimi a rozvádí teorii eugeniky. Například píše, že lidstvo vyhyne kvůli blbosti, pokud se nezakáže rozmnožování hloupých lidí.
Aukční síň neprozradila, kdo deníky prodává, ale předpokládá se, že jde o správce pozůstalosti, kterého jmenovala Mengeleho rodina.
Dražba je z etického hlediska sporná
Panuje všeobecná představa, že nacistické relikvie nejčastěji skupují příznivci nacismu. Opak je ale pravdou. Většinou končí v rukou těch, kteří holokaust přežili a chtějí, aby se na něj nezapomnělo, takže své úlovky věnují muzeím.
Stejný osud už potkal jeden ze svazků Mengeleho deníku. Stejná aukční síň ho nabídla do prodeje asi před rokem a půl. Odhaduje se, že za 60 tisíc dolarů ho tehdy koupil vnuk jedné maďarské židovky, která se s Mengelem osobně setkala v Osvětimi. Slíbil, že ho vystaví v některém z muzeí věnovaných holokaustu.
Vždy, když jdou do dražby podobné artefakty, diskutuje se o etičnosti takového postupu. Riskuje se tím, že padnou do rukou neonacistům, případně, že zmizí v soukromých sbírkách.
Ale podle odhadů by se cena měla vyšplhat na 400 tisíc dolarů. Může tedy jít čistě o ekonomickou motivaci.
Izraelské muzeum šóa koupi deníků odmítlo
Aukční síň, která prodej zprostředkovává, nabídla přednostní prodej muzeu Yad Vashem, tedy hlavnímu izraelskému muzeu šóa. To ale možnost odmítlo s tím, že jim takové obchodování s minulostí přijde neetické.
Ne všechny instituce ale tento názor sdílí. Před nedávnem koupilo centrum Simona Wiesenthala za 150 tisíc dolarů jeden z prvních Hitlerových antisemitických spisků z roku 1919.
V tomto případě ale nezbývá než doufat, že ten, kdo koupí Mengeleho deníky, je poskytne k dispozici historikům a veřejnosti, aby se na zvěrstva spáchaná v Osvětimi nezapomnělo.
