Jak kojily viktoriánské ženy
Analýza stabilních izotopů přinesla zajímavý pohled na výživu kojenců v Anglii 18. a 19. století.
Doba, po kterou matka kojí své dítě, se v průběhu historie výrazně mění. V současnosti se doporučuje, aby bylo dítě prvních šest měsíců života krmeno výhradně mateřským mlékem, zatímco v 70. letech minulého století kojila méně než čtvrtina žen. Britské výzkumníky zajímalo, jak to s kojením vypadalo v průběhu 18. a 19. století. Kosti dětí pohřbených v londýnské farnosti Spitalfields jim umožnily zjistit, jak viktoriánské ženy a jejich předchůdkyně kojily. Kosti obsahují izotopy uhlíku a dusíku, jejichž hladina odpovídá tomu, co člověk jedl a pil. Když se dítě narodí, je hladina izotopu dusíku 15N v jeho kostech podobná jako u matky. Kojením se zvyšuje, a jakmile je dítě odstaveno, bude hladina izotopu zase klesat. Podobné změny se dají vysledovat také u izotopu uhlíku 13C.
Vědci analyzovali obsah izotopů v žebrech 72 dětí. Výsledky naznačují, že matky své děti začínaly přikrmovat pevnou stravou před jejich prvními narozeninami. Do dvou let dítěte pak kojení zcela ustalo. Nedá se říci, že by se ženy řídily nějakou „doporučenou“ dobou odstavu, ale v 19. století se zřejmě kojilo déle než v 18. století. Jednou z možných příčinou je industrializace v 18. století, během které mnoho žen začalo chodit do práce. Ne všechny děti pohřbené ve Spitalfields však byly kojeny – některé nedostávaly mateřské mléko vůbec, zatímco jiné byly krmeny směsí mateřského mléka a nutričně chudých náhražek obsahujících vodu a mouku.
