Květnové povstání českého lidu bylo v různých dobách interpretováno různě
Už obecně zažitý název Pražské povstání je trochu zavádějící. Přesnější by bylo spíš Květnové povstání českého lidu nebo České národní povstání. Míst, kde padly první výstřely, byla celá řada a od Prahy jsou dost daleko. I tato historická událost měla v průběhu let řadu výkladů a záviselo na aktuálním politickém kontextu.
„Ten moment nastal prvního května v Přerově a v okolních obcích. Povstání vypuklo v Pojizeří, v Rakovníku,“ vysvětluje Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu a pokračuje:
„Samozřejmě informace o něm se šířily především německým potlačovacím aparátem, ale samozřejmě nejsou vyloučeny i informační kanály povstalecké.“
Jak bylo Květnové povstání českého lidu intrepretováno v různých dobách, shrnuje Eva Rajlichová
Popsat události květnových dní roku 1945 není lehké. Statistiky mluví o tom, že přímo v hlavním městě stálo okolo 1 600 barikád.
Do bojů zasahovala celá řada různých skupin - od civilistů, přes vládní vojsko, četnictvo, partyzány až po vlasovce. Jen na české straně zahynulo na 1 700 lidí.
Rudá armáda přímo ve vnitřní Praze, konkrétně na Klárově, přišla o jeden tank. Řídil ho Ivan Grigorijevič Gončarenko. Němci přitom s možností povstání v protektorátu Čechy a Morava počítali už od začátku války.
„Naštěstí v polovině dubna roku 1945, kdy Němci už potřebovali na frontě každého vojáka, tak většina nejbojeschopnějších útvarů, které byly v protektorátu, byla odvelena právě na frontu. To, co zbylo, už nepostačovalo na razantní potlačení,“ připomíná Tomáš Jakl.
Květnové povstání českého lidu začalo před 68 lety. Český rozhlas v něm hrál klíčovou roli
Číst článek
K vyrovnání sil došlo podle Jakla tím, že povstalcům se podařilo na svou stranu získat první divizi ruské osvobozenecké armády.
Nad významem Květnového povstání českého lidu se zamýšlel historik a politolog Vratislav Doubek
Květnové povstání se v socialistických učebnicích dějepisu interpretovalo jednostranně. Vyzdvihovala se především úloha komunistů a Rudé armády na osvobození Prahy. Tématu se nevyhýbali ani přední čeští umělci. Jedním z nich byl například Otakar Vávra ve svém filmu Osvobození Prahy.
Po roce 1989 ale také docházelo k nepřesnostem: naopak byla akcentována právě role vlasovců, tedy Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova.
Statečnost obránců Českého rozhlasu připomene pietní akt dnes ve 12:30 na Vinohradské třídě.
