Netopýra ušatého je po odchytu třeba změřit a zvážit. Chiropterologovi Danovi Horáčkovi při tom asistovala reportérka Českého rozhlasu Ivana Bernáthová.

Chiropterologům pomáhá při odchytu netopýrů také přístroj, který převádí ultrazvukovou komunikaci savců do zvuků, slyšitelných lidskému uchu.

„Tento přístroj slouží k tomu, abychom zjistili, kde se pohybují netopýři. Dají se s tím dokonce určit i jednotlivé druhy. Ne přímo poslechem, ale lze tento zvuk nahrát a doma v počítači nahrávku zanalyzovat. Úspěšnost určení bývá poměrně vysoká,“ vysvětluje Dan Horáček.

Netopýři se tak liší podle frekvencí, na kterých „operují“, jejich výkřiky mají různé délky, obsahují různé typy pauz. Podle všech těchto znaků se dají od sebe jednotlivé druhy odlišit.

Dan Horáček si sbíraná data analyzuje a systematicky třídí. Ročně tak pořídí 300 až 500 nahrávek.

„Jednak je to hlas, kdy se netopýr v prostředí orientuje. To je nejčastější hlas, který k echolokaci používá. Potom se tam objevují sociální výkřiky, kdy samec vábí samičku. Jsou tu i další sociální hlasy, kdy se dorozumívá matka s mládětem v kolonii. Ty jsou poměrně důležité. Potom jsou hlasy, kdy netopýr projevuje nevoli, kdy se mu něco nelíbí nebo se rozčiluje,“ analyzuje nahrávky Dan Horáček.

Netopýří hlasy se analyzují z desetinásobně zpomaleného záznamu. V záznamu, zachyceném v reálném čase, některé charakteristiky hlasu splývají.

Druhý chiropterolog Miroslav Jožán nahrává dalšího netopýra.

„Když je ticho, jsou slyšet. Takové cinkání jako zvonečku,“ popisuje zvuky slyšitelné i lidskému uchu Miroslav Jožán.

Ivana Bernáthová, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít