Kostižerky (Osedax), které byly objeveny teprve v roce 2002, patří k nejpodivnějším obyvatelům mořských hlubin. Jsou to mnohoštětinatí kroužkovci a tedy příbuzní žížal, ale žijí na kostrách velryb, ze kterých vysávají tuk. Nemají však žádný ústní otvor ani trávicí soustavu. Tuk vysávají pomocí jakýchsi kořenů, které narušují kosti, a jeho trávení nechávají na svých symbiotických bakteriích. Dosavadní studie naznačily, že ještě předtím, než se kostižerky specializovaly na velrybí kostry, mohly vysávat kosti velkých mořských ptáků, ryb, nebo dokonce druhohorních mořských ještěrů.

Na fosilním záznamu jsou tito červi vzácní. Dosud jediná stopa pocházela z pacifického pobřeží státu Washington. Nový nález však naznačuje, že před několika miliony let se tito bizarní červi vyskytovali ve většině světových oceánů. Typické bublinovité „díry“, jaké po sobě zanechává činnost kostižerek, paleontologové objevili ve 3 miliony let staré velrybí kosti z Toskánska. Je to vůbec první doklad o výskytu kostižerek ve Středomoří.

Vědci z nálezu usuzují, že předkové středomořských kostižerek museli žít také v Atlantiku, jehož obyvatelé před 5,5 miliony let rekolonizovali Středozemní moře. Je také vysoce pravděpodobné, že nějaký – dosud nepolapený – druh kostižerky obývá Středozemní moře i v současnosti.

Zdroj: ScienceDaily, Historical Biology

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít