Led v Grónsku tál kvůli vedrům sedmnáctkrát rychleji než obyčejně. Rekordní teploty zasáhly i Island
Led v Grónsku tál mezi letošním 15. a 21. květnem sedmnáctkrát rychleji než by odpovídalo průměru. Data přitom byla porovnána s průměrným táním v období 1980 až 2010, uvedla ve středu vědecká organizace World Weather Attribution (WWA). Rekordní vlna veder podle ní zasáhla také Island.
„Příspěvek tání grónského ledovce ke zvyšování hladiny moří je větší, než by byl bez této vlny veder,“ zdůraznila podle agentury AFP jedna z autorek zprávy WWA Friederike Ottová, klimatoložka z londýnské Imperial College. Bez změny klimatu by přitom podle ní květnová vlna veder nebyla možná.
Na Islandu teplota 15. května překročila 26 stupňů Celsia, což je pro toto roční období na ostrově bezprecedentní maximum. „Teploty pozorované na Islandu v květnu lámou všechny rekordy a překračují průměrné denní maximální teploty za květen z období 1991 až 2020 o více než 13 stupňů Celsia,“ uvedla WWA.
Oteplování zrychluje. Tímto tempem bude problém s udržitelností klíčových systémů, říká klimatolog
Číst článek
V květnu zaznamenalo 94 procent stanic nové teplotní rekordy, uvedl islandský meteorologický ústav.
„Vlna veder kolem 20 stupňů se většině lidí na celém světě nemusí zdát jako extrémní událost, ale pro tento region je to skutečně významný problém a masivně ovlivňuje celý svět,“ zdůraznila Ottová.
Podle časopisu Nature se Arktida otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek světa.
WWA varovala, že pokud globálně nárůst teploty v porovnání s předindustriálním obdobím dosáhne 2.6 stupně Celsia, což se při pokračujícím používání fosilních paliv předpokládá do roku 2100, intenzita podobných vln veder v Grónsku a na Islandu vzroste o další dva stupně.
Pro domorodé komunity Grónska znamenají rostoucí teploty a tání ledu změnu tradičních loveckých podmínek a ohrožují životní prostředí i infrastrukturu.
