Sonda Curiosity se chystá na své první zkušební popojíždění
Sonda Curiosity má za sebou nad očekávání hladké přistání na Marsu a nabitá nejnovějšími technologiemi vyráží vpřed. Zatím ale jen na zkušební jízdu několika metrů. Bez hladkého chodu po povrchu planety by Curiosity stěží mohla splnit svůj hlavní úkol, pátrat, jestli na Marsu někdy panovaly podmínky vhodné pro život.
Pokud se všechno podaří, čeká sondu cesta do prvního vědecky určeného bodu - trojmezí Glenelg.
První testy odstartovaly už před půlnocí, zjišťovalo se, jestli funguje natáčení kol. Teď se připravuje první zkušební popojetí, popisuje novinář a propagátor kosmonautiky Pavel Toufar.
„Sonda popojede zhruba o tři metry dopředu, otočí se o 90 stupňů a pak popojede dva metry zpátky. Pokud bude všechno fungovat, začne se připravovat velká cesta do prvního, již vědecky určeného, bodu. Tím bodem je trojmezí Glenelg, které je vzdáleno asi 400 metrů,“ říká Toufar.
Pohybovat se na povrchu Marsu je podle Pavla Toufara pro robota Curiosity sice náročné, ale je vybaven tak, aby to zvládl.
„Sonda je vybavena navigačními kamerami, které řídí jízdu, bezpečnostními kamerami, které hlídají překážky. Má i detektory náklonu, takže by to měla být bezpečná jízda,“ vysvětluje.
„Nepočítejme s tím, že to bude nějak rychlé. Ze začátku by Curiosity měla jezdit 10 až 20 metrů za den. Po několika dnech, když bude všechno probíhat dobře, by se měla vzdálenost dostat až na 100 metrů za den,“ dodává Toufar.
Vědci zatím nehlásí žádné větší komplikace, jedna menší závada se už ale objevila.
„Zjistilo se, že nefunguje jeden senzor meteorologické stanice pro měření směru a síly větru. To by ale nemuselo až tolik vadit, protože je tam ještě jeden senzor, který by měl fungovat spolehlivě,“ ubezpečuje Pavel Toufar.
