Výzkum 'řeči' buněk pomůže při léčbě chronické lymfocytární leukémie
Když si buňky nerozumějí, může dojít k závažným problémům, například k nádorovému bujení. Biolog Vítězslav Bryja a jeho vědecký tým z Ústavu experimentální biologie MU v Brně teď podrobně rozklíčoval chemickou řeč buněk. Její detailní znalost pomůže lékařům například při rychlejší diagnostice a lepší léčbě pacientů s chronickou lymfocytární leukémií. Za práci získali vědci Cenu předsedy Grantové agentury, která výzkum financovala.
Vědce Vítězslava Bryju zajímalo, jakým způsobem buňky v lidském těle komunikují a co se následně děje, když si spolu příliš nerozumějí.
„Máme v sobě miliardy buněk a ty se musí navzájem koordinovat, aby nedošlo k chaosu a naše tělo se nerozpadlo nebo nedělalo, co nemá,“ říká Bryja a pokračuje:
Vědcům se podařilo podrobně prozkoumat chemickou řeč buněk. Jejich práce pomůže při léčbě pacientů s chronickou lymfocytární leukémií
„Příklad procesu, kdy buňky špatně komunikují a vymknou se kontrole, je třeba nádorové bujení, kdy buňky získávají jiný signál, než by měly, myslí si, že jsou jinde, podle toho se chovají a vymknou se kontrole našeho těla. Chemická komunikace, která toto zprostředkovává, je cílem našeho zájmu.“
Biolog tak podrobně naslouchal chemické řeči buněk na úrovni signální dráhy, která v lidském těle řídí řadu procesů. Když dojde na této dráze k nějakému poškození, může v těle vzniknout nádorové bujení.
„Postupem času jsme se zaměřili na jeden typ leukémie, chronickou lymfocytární leukémii, kde se ukazuje, že role této dráhy je nepoznaná a že je klíčová pro patogenezi. Detaily můžou vést jako základ k tomu, že tuto dráhu budeme schopni vypnout a pacienty léčit,“ vysvětluje vědec.
Rozhovor s Vítězslavem Bryjou, šéfem vědeckého týmu z Ústavu experimentální biologie MU, kterému se podařilo rozklíčovat chemickou řeč buněk
Díky výzkumu dokázal Bryjův tým popsat některé mechanismy, které umožňují lepší a rychlejší diagnózu závažného onemocnění.
Leukémie (existuje několik druhů) je nádorové onemocnění, které vychází z krvetvorné tkáně a z lymfatických uzlin. Postihuje celý organismus - nádorovými buňkami jsou prostoupeny všechny orgány.
„Naše výsledky vedly k tomu, že jsme byli schopni popsat některé mechanismy u chronické lymfocytární leukémie, které umožňují tuto nemoc lépe diagnostikovat,“ dodává biolog.
„Společně i s komerčním subjektem dochází k vývoji diagnostického kitu, který staví na našich výsledcích, což umožnuje přesnější diagnózu. V tomto konkrétním onemocnění, které je nevyléčitelné, to umožňuje lépe dávkovat a rozhodnout terapii,“ uzavírá Bryja.
Vědci na výzkumu také intenzivně spolupracují například s Interní hematologickou a onkologickou klinikou Fakultní nemocnice v Brně. Chronická lymfocytární leukémie je nejčastějším leukemickým onemocněním, hlavně u starších lidí.
