ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: K podpisům zákonodárců přistupuje vnitro benevolentněji než k občanským
Server iROZHLAS.cz přináší nejzajímavější informace z podcastu Českého rozhlasu Plus Čekání na prezidenta. Tentokrát o nominacích jednotlivých kandidátů pomocí podpisů poslanců, senátorů či občanů. Inteligentního průvodce při hledání nové hlavy státu přináší moderátor Jan Pokorný, ústavní právník Jan Kysela, komentátor Petr Nováček a filozofka Tereza Matějčková.
Minulý pátek ministerstvo vnitra oznámilo devítku kandidátů na Hrad – jde o Andreje Babiše (ANO), Jaroslava Baštu (SPD), Pavla Fischera, Marka Hilšera, Danuši Nerudovou, Petra Pavla, Denisu Rohanovou, Josefa Středulu a Tomáše Zimu.
Tématem nejnovější epizody podcastu Čekání na prezidenta byla pravidla, na základě kterých resort vnitra umožňuje jednotlivým uchazečům kandidaturu.
Ústavní právník Jan Kysela uvádí, že přístup ministerstva je k uchazečům velkorysý. „Připadá mi, že je velmi benevolentní, možná až nemístně,“ říká s tím, že ohledně přístupu vnitra k jednotlivým kandidaturám má sám tři otazníky.
Prvním je, zda mohou zákonodárci podpisem podpořit více kandidátů, když Nejvyšší správní soud před pěti lety uvedl, že nikoliv.
ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA
Čekání na prezidenta s filozofkou Terezou Matějčkovou, s ústavním právníkem Janem Kyselou, s komentátorem Českého rozhlasu Petrem Nováčkem a moderátorem Janem Pokorným. Všechny díly k poslechu ZDE.
Druhým je překryv volebních období jako v případě kandidáta Zimy, který využil podpisy senátorů končících i v říjnu nově zvolených. I to ministerstvo vnitra připouští.
Třetí otazník je podle Kysely zároveň „nejbizarnější“. Kandidátka Rohanová sesbírala hlasy poslanců z předchozího volebního období a ještě loni na podzim podala přihlášku.
„První případ letos nově zpochybněný nebyl, druhý také ne, ale ten třetí byl u Nejvyššího správního soudu napaden, takže se nějaké stanovisko dozvíme,“ říká ústavní právník.
‚Volná soutěž‘
A Kysela doplňuje, že se v tomto resort opírá o výkladovou směrnici v Listině základních práv a svobod. Podle ní vykládá předpisy ve prospěch volné soutěže politických sil.
ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: Bývalý rektor Zima je málo známý. A není jasné, čí je přesně kandidát
Číst článek
„Pro ministerstvo vnitra je to zjevně pokyn, aby kdykoli existuje jakákoli pochybnost, tak tu pochybnost vyložilo ve prospěch kandidátů, nikoliv v neprospěch. Je ale otázka, jestli volná soutěž politických sil znamená, že když to zjednoduším, tak kdokoli jde okolo, má právo se zapojit.“
Filosofka Tereza Matějčková v souvislosti s tím uvedla, že se jí zdá, že ministerstvo vnitra přistupuje k podpisům od senátorů či poslanců a interpretacím jejich platnosti velmi velkoryse. Na druhé straně zacházení s občanskými podpisy vnímá jako daleko přísnější.
V této souvislosti připomíná potíže neúspěšného uchazeče Karla Janečka: „To je bizarní příklad. On si petiční listinu sám podepsal, ale špatně si vyplnil číslo občanky, takže jeho vlastní hlas se mu nezapočítal. Vypadl nám kandidát, se kterým by mohla být legrace.“
A s odkazem na dalšího neúspěšného sběrače občanských podpisů Karla Diviše, kterému 50tisícová hranice utekla o pouhých 116 podpisů, Matějčková uvedla: „V nějakém ohledu je absurdní, že někdo v demokracii může kandidovat na základě deseti podpisů (senátorů) a někomu chybí sto podpisů (občanů) a kandidovat nemůže. Říkám si, jestli by tam neměla být nějaká tolerance.“
Komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček k tomu dodal, že situace s podpisy je „neúnosná“ a že by ji mohlo vyřešit, pokud by se místo 50 tisíc podpisů sbíralo třeba jen 5000, ale notářsky ověřených. Po vzoru Rakouska, kde stačí šest tisíc ověřených občanských podpisů.
Podcast Čekání na prezidenta najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích i ve vysílání Plusu.
