Město Norilsk se potápí do bažin a tající permafrost a rozsáhlé lesní požáry komplikují těžbu surovin. Na ruskou Sibiř dopadají následky klimatické krize, Moskva ji ale neuznává a považuje za nástroj Západu. „Zajímá je, kolik vyrobí dronů, tanků a raket. Rozhodně nikdo nekouká na žádné emise,“ říká pro iROZHLAS.cz rusista Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Norilsk 6:40 23. června 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tundra a arktické oblasti se kvůli bohatství na nerostné suroviny v posledních letech staly strategickými místy. Těžba ale zároveň urychluje klimatické změny, které právě na tyto oblasti dopadají rychleji než na jiná místa planety.

„V arktických oblastech je nárůst teploty nejvýraznější. Na kontinentální Sibiři je trochu menší, ale stále je to 2–3krát rychlejší než průměr Země,“ říká pro iROZHLAS.cz Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Konkrétně na Sibiři a v kanadské tundře má globální oteplování dvojí efekt – dochází k rozsáhlým lesním požárům a také k tání perfamofrostu (trvale zmrzlé půdy). 

Arktická tundra se tak vlivem mizení permafrostu mění z úložiště uhlíku na zdroj uhlíku, což ještě více urychluje proces oteplování planety, píše americký Národní úřad pro oceány a atmosféru ve své zprávě o klimatu za rok 2024.

Zmíněné požáry v takzvaných boreálních lesích – souvislém zalesněném pásmu – v Kanadě a Rusku jdou jen špatně hasit. „V posledních 30 letech došlo k nárůstu shořelé plochy o 60–80 procent,“ říká Ač. 

Potápějící se Norilsk

Přestože jsou v Rusku už teď patrné dopady klimatických změn, na veřejnosti se o tématu téměř nemluví a opatření na ochranu přírody se nezavádějí.

„Rusové velmi rádi zdůrazňují hlavně pozitivní aspekt, že (oceánská) severní ledová cesta roztaje a oni tak budou moct přepravovat zboží z Evropy do Číny. Co se týče tání permafrostu, tak spíše mlčí, i když se to nedá úplně utajit, protože třeba město Norilsk se jim velmi intenzivně propadá do bažin,“ říká rusista Karel Svoboda.

Norilsk je nejseverněji obydlené město v Rusku a zároveň strategický bod pro ruskou těžbu. Rozmrzající permafrost ale ve městě kromě narušování statiky budov komplikuje právě i těžbu pro Rusko strategických surovin.

„Více než 60 procent budov ve městě je nějakým způsobem závažně narušených nebo popraskaných. Týká se to sektoru bydlení i průmyslu. Je to důsledek pohybu a zvyšující se křehkosti permafrostu, který už není zmrzlý do takové hloubky, a dochází k narušení základů budov,“ vysvětluje expert na klimatické změny Ač.

Podle Svobody se stal Norilsk téměř zakázaným městem, do kterého není možné se dostat. „Je to dvousettisícové město potápějící se do bažiny. Přestěhovat lidi není problém, ale problém jsou strategické suroviny, které tam těží, hlavně nikl,“ dodává.

Tající permafrost nenarušuje jen infrastrukturu v Norilsku, ale i v dalších vesnicích na Sibiři a podle akademického časopisu International Relations Review je v ohrožení až 70 procent sibiřské infrastruktury. 

Rizikem je podle Ače i postižení fosilní infrastruktury – plynovodů a ropovodů, kdy se kvůli nestabilnímu podloží rozmrzlé půdy zvyšují úniky ropy, které znečišťují krajinu a nedaří se je dobře likvidovat.

„Rusové řeší gigantické úniky ropy velmi laxně. Mají přístup – tahle země je velká, tak se nějaká ropná skvrna schová,“ komentuje pak ekologickou situaci v Rusku Svoboda.

Ruské (ne)řešení

Přestože Moskva dlouhodobě popírala klimatickou změnu, a především vliv člověka na globální oteplování, rozhodla se v roce 2019 přidat k Pařížské klimatické dohodě a zavázala se do roku 2030 snížit produkované emise o 30 procent oproti hodnotě v roce 1990, píše International Relations Review.

Nicméně podle Svobody hodnota vypouštění emisí krátce před rozpadem Sovětského svazu dosahovala enormních hodnot a vztahování se k roku 1990 je podle něj nesmyslné, jelikož by to Rusku umožnilo spalování skleníkových plynů ještě navýšit.

50:34

Klimatická krize je zákeřná. Je nás 10 miliard v oteplujícím se bazénu a každý ho ohřívá, říká etik

Číst článek

Reálné snahy o řešení klimatické krize v zemi zatím patrné nejsou a o problematice se ve veřejném prostoru nemluví. Navíc i kvůli dalšímu rozpoutání války na Ukrajině zůstává čtvrtým největším světovým producentem skleníkových plynů.

„Zajímá je, kolik vyrobí dronů, tanků a raket. Rozhodně nikdo nekouká na žádné emise,“ míní Svoboda s tím, že Moskvě jde o momentální situaci, ne budoucnost. A zároveň posilují narativ, že za klimatickou změnu nemůže člověk, ale že je to přirozený výkyv, který se zase vrátí zpátky.

Postupující změny počasí a rozsáhlé sibiřské požáry ale v budoucnu Rusko donutí klimatickou krizi řešit, míní Ač. „Jak budou přibývat požáry, tak to bude více zasahovat komunity,“ komentuje a dodává, že řešení je nevyhnutelné.

Ostatní arktické oblasti

Problém s řešením dopadů klimatické krize v arktických oblastech se ale netýká jen Ruska. I Kanada a Norsko, které se potýkají s táním permafrostu, jsou zároveň země, které ve velkém vyvážejí ropu.

Arktida má za sebou nejteplejší léto. Průměrná teplota dosáhla 6,4 stupně Celsia, uvedl americký úřad

Číst článek

A právě těžba fosilních paliv je podle Alexandera Ače hlavní příčinou urychlování oteplování, protože je velmi energeticky náročná.

Oproti Rusku ale tyto země nepopírají klimatickou krizi a vliv člověka a deklarují snahu o zlepšování situaci. Nicméně třeba emise právě v Kanadě také stále rostou. Norsko je na tom v tomto ohledu lépe.

„U Kanady bylo ještě paradoxní, že docházelo ke snaze stabilizovat hloubkově tající permafrost, protože ho potřebují stabilní kvůli těžbě a ukotvení těžebních struktur. Část vytěžených fosilních surovin používali na chlazení permafrostu. Proces by ale měl být opačný – omezovat těžbu, ne spotřebovávat další energii,“ dodává Ač.

Ema Polívková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít