Stanice Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus představují jednotlivé lídry a lídryně všech stran a hnutí, které se přihlásily do říjnových sněmovních voleb. Je jich celkem 31 a Český rozhlas chce voličům pomoci vyznat se v jejich programech. Devatenáctá je podle losu na řadě Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová. Zastupuje ji předseda Pavel Bělobrádek.

Praha 16:14 25. září 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vždy začínáme ekonomikou, která vykazuje velmi dobré tempo růstu. A otázka zní, co bychom jako stát v době prosperity měli dělat především?
Stát by v době prosperity měl především investovat do těch činností, které budou mít dlouhodobou návratnost a které budou skutečně zvyšovat konkurenceschopnost České republiky v budoucnu. KDU-ČSL se domnívá, že to je kombinace tří zásadních pilířů, a to vzdělání, vědy a výzkumu a průmyslu.

Česká republika je nejprůmyslovější zemí Evropské unie, my máme přes 36 procent HDP v průmyslu, Německo má, myslím, 23. Z toho je vidět, jak je to robustní základna. Nicméně my potřebujeme, abychom v nejbližších letech strukturálně změnili průmysl České republiky tak, aby byl daleko více inovativní.

A kromě těch mnoha firem, které máme a které jsou jedničkou, dvojkou třeba i na globálním trhu, abychom takových firem měli co nejvíce, protože to umožní také nárůst platů tak, abychom finalizovali výrobky u nás s vysokou přidanou hodnotou a ne pouze dělali subdodávky pro borce v cizích tričkách.

Co bychom měli udělat pro zlepšení úrovně českého zdravotnictví? Měli bychom zvýšit mzdy lékařům a zdravotním sestrám?
Měly by se zvýšit mzdy všem, a to souvisí s výkonností ekonomiky. Když budeme mít dostatečně inovativní průmysl, tak bude vysoký hrubý domácí produkt a bude také zisk, který se může přerozdělovat. Samozřejmě co se týká všeobecného zdravotního pojištění, domnívám se, že bude nutné navyšovat i platby za státní pojištěnce. Ve vládě jsme odsouhlasili, že to bude pravidelné, ale i to procento HDP, které dáváme do zdravotnictví, je zatím poměrně nízké. Je to i na úkor platů zdravotníků i nezdravotnického personálu. Určitě budeme muset daleko více dbát i na efektivitu.

Myslím, že rezervy ve zdravotnictví pořád jsou. Jsme bohužel pořád na rozhraní socialistického zdravotnictví kombinovaného s brutálním kapitalismem. Musíme skutečně zavést DRG, to znamená, aby za jeden výkon byla stejná platba, aby se udělal pořádek v platbách státních nebo za státní pojištěnce, ale i pojišťoven jako takových. Pro nás je velmi zásadní, aby péče byla dostupná a aby byla dostupná i v regionech mimo centra, protože už teď je problém s praktickými lékaři nebo zubaři. Je skutečně potřeba je motivovat a zvýšit jim atraktivitu pro tyto destinace.

Řekl jste, že by se platy měly zvýšit všem. Je dobře, že se teď aktuálně zvyšují spíš platy ve státní sféře?
Je to tlak na konkurenceschopnost státní sféry, protože když tam nemůžete dostat za peníze kvalitní odborníky, tak je to problém. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že učitelům se má přidat ještě daleko více. Je to národohospodářská věc, protože vzdělání je národohospodářská tematika a my potřebujeme, aby se plošně zvýšila kvalita školství a bez kvalitně zaplacených učitelů to nepůjde.

Po Rumunsku jsme druzí nejhorší v eGovernmentu. A tady jsou obrovské úspory jak času a nervů u občanů i podnikatelů, ale i na stránce počtu úředníků a na efektivitě celého systému státní správy. Takže když tady ušetříme, tak budeme moct zvyšovat platy zase ve veřejném sektoru a to bude mít samozřejmě i význam pro sektor privátní.

Šikovný řemeslník si přijde na pěkné peníze

Když jste se zmínil letmo o školství. Co kromě dobře zaplacených a dobrých učitelů mu ještě chybí? Je to třeba větší počet učňů?
Vždycky, když někdo volá po větším počtu učňů, tak se ptám, kolik jeho dětí je na učňovském školství. Každý samozřejmě chce, aby se jeho dítě mělo lépe a aby bylo studované. Na druhou stranu je pravda, že ne každý na to má. Potřebujeme to, abychom každý talent dostali co nejvýše, co se dá. Je tady samozřejmě určitá inflace vysokoškolského studia a potřebujeme se daleko více soustředit na kvalitu.

Nicméně učni chybějí kvůli tomu, že se za posledních 20 let narodilo o milion dětí méně a z toho vám Gaussovou křivkou samozřejmě chybí děti v oborech, které nejsou tak preferované. Řemeslníci nám určitě chybět budou, budou nám chybět učni. Je potřeba se daleko více věnovat tomu, co tady kdysi bylo, samozřejmě už v jiné formě, to, co třeba v Německu zase funguje a CDU, když jsem četl teď jejich program, opět poměrně zdůrazňuje, to je duální vzdělávání. To znamená propojení učňovského školství a průmyslovek s praxí. Je také velmi důležité, abychom motivovali rodiče, aby se děti orientovaly na to, co je bude i dobře živit. Dneska už je na tom šikovný řemeslník finančně velmi dobře. Pokud je pracovitý a šikovný, tak si může přijít na velmi pěkné peníze.

Jaký je váš postoj ke školnému na vysokých školách?
Jsme k němu velmi obezřetní. Dovedu si představit nějaký poplatek, který by jeho odpuštěním umožnil motivovat studenty k některým oborům, protože nám v některých oborech studenti chybějí. Ale my v programu školné nemáme, protože by ten systém musel být tak dobře nastaven, aby nebyl bariérou pro studium každého, kdo na to má mentálně. Aby to nebyla sociální bariéra, která neumožňuje nadaným studentům studovat.

Na kyberbezpečnosti spolupracujeme i s USA

Jaké nedostatky má Česká republika v bezpečnostní oblasti? Hrozí nám odněkud nebezpečí, proti kterému nejsme dost chráněni?
Česká republika patří k několika nejbezpečnějším zemím na světě. Kriminalita za naší vlády poklesla. Lidé zažívají něco, co by nám mnohé země v Evropské unii i mimo ni, mohly závidět. Samozřejmě jsou tady globální rizika, která existují. Jsme teď poměrně velkým cílem všelijakých hoaxů a kyberválky, to znamená všelijaké podvrhy, falešné zprávy, různé propagandy. Je tady spousta dezinformačních webů. A Česká republika je poměrně hustě zásobována pozorností těchto konspiračních a podvržených zpráv. Kyberbezpečnost je tedy velmi důležitá.

A jak tomu tedy čelit?
Odsouhlasili jsme jako vláda vznik nového úřadu, který bude mít kybernetickou bezpečnost na starosti. Budou ho tvořit odborníci, kteří už nyní v Brně působí a působili pod Národním bezpečnostním úřadem. Jsou tu špičkoví odborníci, kteří dokázali porazit v celosvětových simulacích všechny ostatní, dokonce i Estonce, a ti z toho neměli radost. Pro nás je velmi důležité soustředit se v rámci bezpečnosti právě na kyberprostor, protože na to máme kapacitu, lidi a velmi dobré podmínky. A můžeme v tom být i nadále lídry. Spolupracujeme se špičkami, jako je Izrael nebo Spojené státy. Soustředění se na tuto oblast bude pro nás zajímavější než třeba na konvenční armádu.

Česko je vždycky ve všem unikát, říká lídr hnutí Česká národní fronta Tomáš Vrba

Číst článek

Proč se nám nedaří výrazně zlepšit poměry v oblastech, kde žijí takzvaně sociálně nepřizpůsobiví občané?
To je dlouhodobě neřešená věc. Respektive ta řešení, která se nabízela, nejsou příliš funkční. Po dobu mnoha let se vyplácelo vytvářet ghetta, bylo to pro obchodníky s chudobou finančně zajímavé. Naše vláda změnila to, že nedostávají peníze na hlavu ale na prostor, což je určitě pokrok. Ale budeme se muset skutečně věnovat sociální práci v těchto lokalitách. Budou tam muset být terénní pracovníci a budeme muset zabraňovat tomu, aby se lokality dále rozšiřovaly. Za posledních mnoho let se posouvají na sever a přibývá jich. To je trend, který je znám, ale bohužel ta pozornost tomu není věnovaná.

Musí se zapojit daleko víc i neziskový sektor, abychom těm lidem pomohli se vzděláním. Povinný rok školky má pomoci dětem, které, aniž by na tom byly inteligenčně hůře než jejich vrstevníci z jiných rodin, tak tím, že my doma s dětmi ve třech letech máme naučené barvy a už začínají počítat, tak s nimi to nikdo nedělá. Potom jsou sociálně handicapováni, například když jdou do školy k zápisu.

Co si v EU prosadíme, záleží na nás

Jak hledíte na nutnost reformy penzijního systému? Společnost stárne, jsme na to připraveni?
KDU-ČSL představila svoji důchodovou reformu už v roce 2011. Domníváme se, že jsou tady dva trendy, které šly proti sobě, a to je demografický deficit a prodlužování věku. Prodlužování věku je v pořádku a je to dobrá věc. Nicméně to přináší vyšší náklady na důchodový systém. Naše důchodová reforma, kterou ještě aktualizujeme, je založena na tom, že kromě zásluhovosti, kolik odvedete svým rodičům a prarodičům a bezdětným, tak se ve vaší penzi musí odrazit i to, kolik jste vychovali řádně dětí. To znamená, aby tam byla i zásluhovost, protože dneska jsou ženy, které mají děti, potrestány za to, že s nimi byly doma a vychovávaly další plátce do systému.

Je potřeba nejenom parametrických, ale i systémových změn. Velmi důležité je, aby si lidé také dobrovolně spořili. Je problém u lidí, kteří jsou nízkopříjmoví. Pro ně třeba druhý pilíř příliš nedával smysl, i pro ně je ale potřeba vytvořit nástroje, které jim umožní, aby si mohli potom v tom důchodu žít spokojeně.

Ještě jedna otázka, ta se týká našeho členství v Evropské unii, ve světle brexitu. Měla by se Česká republika víc přibližovat unii anebo se spíš vzdalovat?
Především bychom měli být v rámci Evropské unie aktivní, protože jestliže nejsme aktivní, jestliže se naši představitelé nedomluví na neformálních schůzkách, kde se politika dělá, jestliže tam někteří naši představitelé nejezdí, tak se nemůžeme divit, že nemáme vyjednanou buď majoritu, anebo blokační minoritu v případech, kdy je to podle Lisabonské smlouvy. Musíme být aktivní, protože máme svoje zástupce v orgánech Evropské unie a co si prosadíme, to záleží na nás. Jsem přesvědčen, že je to především otázka aktivity, protože máme nástroje, jak ovlivňovat Evropskou unii.

Vstup do eurozóny bychom neměli oddalovat

Teď se zaměříme na některé body vašeho programu. Na prvním místě chcete podporovat rodinu. Jak?
Jsme přesvědčeni, že se lidem nemá platit, že rodí děti. Děti by neměly být zdroj obživy. Naopak by měli být podporováni ti, kteří chodí do práce a vychovávají děti. Neměli by za to být trestáni. To znamená systém slev na daních, popřípadě i na sociálním pojištění v rámci důchodové reformy, je systém, který považujeme za správný. Nechci to přeceňovat, ale za ty čtyři roky rodinám s dětmi zůstalo 5,5 miliardy korun v kapsách, které mohly použít právě ve prospěch dětí.

Pokud vyhazujete peníze na pomoc imigrantům, tak vám chybí na seniory, říká Vandas z DSSS

Číst článek

Také nám v posledních třech letech začíná trochu růst porodnost. Jsem přesvědčen, že to, že se častěji objevují druhé a třetí děti, je dobrým signálem a je potřeba daleko více vytvářet podmínky pro to, aby se děti do rodin rodily. To je jedna věc. Druhá věc, že potřebujeme, aby lidé měli více času na rodinu, aby nebyli v hektickém životním stylu zabráni jenom do práce, ale aby měli čas na rodinu, a to souvisí i s možností flexibilních úvazků, částečných úvazků, skloubení mateřství a práce. Samozřejmě je to i otázka bydlení, takže máme svůj koncept, který se jmenuje Dostupné bydlení, který ve spolupráci s ministerstvem a obcemi se dá v podstatě dlouhodobě podporovat.

Naše prorodinná politika je poměrně dobře promyšlená a konkrétní opatření jsou skutečně kombinací dostupného bydlení, flexibilních a částečných úvazků a jejich podpory a myslím, že veřejná správa by měla jít privátnímu sektoru jako vzorem a začít sama u sebe. A ta třetí věc je systém slev pro pracující rodiče.

Chcete připravit přijetí eura. Proč?
Euro je pro nás nejenom ekonomický, ale i politický projekt. Když se dobře nastaví kurz a v pravý čas se do eurozóny vstoupí, a myslím, že bychom to neměli dramaticky oddalovat, tak vidíme na slovenském příkladu, že už dneska na Slovensku ve stejných pozicích mají někteří lidé vyšší platy. Je to díky tomu, že eurozóna jim v některých ekonomických parametrech umožňuje daleko flexibilněji jít vpřed. Jde jen o to, abychom tu fixaci kurzu dobře nastavili a vstoupili v pravý čas.

Co to znamená, kdybychom měli mít euro?
Já se domnívám, že by bylo dobré, abychom euro měli v dohledné době, to znamená do pěti nebo šesti let.

Třetí a čtvrtou fázi EET bychom zmrazili

Částečně chcete zrušit EET, jak jsem četl ve vašem programu. U koho a proč?
Od začátku jsme prosazovali, a dali jsme to i do programového prohlášení vlády a do koaliční smlouvy, aby EET bylo pouze na vybrané skupiny. Domníváme se, že u nejmenších, kteří nejsou plátci DPH nebo když má někdo stánek a prodává jednou za čtrnáct dní pivo a párek, tak to nedává smysl. Stejné je to u řemeslníků, které potom nezkontrolujete. Pokud vám někdo dělá v bytě, tak asi těžko bude někdo kontrolovat účtenku.

Domníváme se, že první a druhá fáze, které už fungují, se mají parametricky přehodnotit a ještě lépe vyhodnotit. U třetí a čtvrté fáze, která se týká především řemeslníků a drobných živnostníků, chceme, aby byl nástup zmražen. Sváděli jsme poměrně urputné boje s ČSSD a s hnutím ANO s tím, že jsme nechtěli vůbec, aby tyto fáze nastaly, ale nakonec jsme udělali kompromis, ať rozhodne volič, zda třetí a čtvrtou fázi EET chce.

Lídr Cibulka: Každé volby jsou zfalšované, vládnou nám kriminální elity

Číst článek

Uvádíte, že chcete být konkurenceschopní v nových technologiích. Co máte na mysli a jak toho chcete dosáhnout?
Oblast vědy a výzkumu, inovací je jedním ze tří pilířů společně se vzděláním a průmyslem budoucí konkurence České republiky. V rámci vědy a výzkumu jsme se soustředili na větší podporu aplikovaného výzkumu, který pak přináší možnost inovací, přechod do privátního sektoru, v našem případě zejména do průmyslu, ale má to samozřejmě širší dimenzi. Je to otázka daleko větší motivace jak privátního sektoru, tak i vědeckých institucí, aby spolu daleko více spolupracovaly, aby privátní podniky dávaly větší podíl HDP do vědy a výzkumu. Zatím jsme někde 1:1,3, potřebujeme 1:2 až 2,5, aby tyto peníze částečně nahradily výpadek, který přijde s koncem plánovacího období evropských fondů, kdy doping, který máme a který tvoří tři až čtyři desetiny procent našeho procenta HDP, to znamená přes 30 procent, aby byl nahrazen privátními a částečně i národními penězi.

Čtyři roky jsme pracovali na tom, aby vzniklo to, co v České republice dlouhodobě chybí, proč je úspěšné Německo. To znamená dlouhodobý, kultivovaný, strategický dialog mezi veřejnou správou, mezi státem, mezi vědeckými institucemi a mezi podniky. Vytvořili jsme Radu vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, které předsedám, a je tam i ministr průmyslu a ministr školství. To znamená propojení tak, abychom dokázali vytěžit co nejvíce pro společný zájem.

Prvním projektem už je takto orientovaný projekt na Technologické agentuře, která podporuje aplikovaný výzkum v oblasti energetiky. A takto sektorově chceme postupovat dál. Odpracovalo se tady hodně, jsou z toho konkrétní výstupy a myslím, že v tomhle nám opravdu má být Německo vzorem, že ten dlouhodobý, strategický, kompetentní dialog mezi státem a podniky musí pokračovat.

Ve školství byste rádi zavedli předmět: praktická připravenost pro život. Co tím myslíte?
Měla by to být kombinace určité finanční gramotnosti, komunikace a přípravy na rizikové situace, jako jsou živelné katastrofy, teroristický útok tak, aby děti byly schopné mí některé věci automaticky zažité. Samozřejmě zdůrazňuji finanční gramotnost, která je velmi důležitá, aby byli schopni se zorientovat v té pasti, která číhá na mnoho lidí a které potom mnozí zneužívají.

Zrušení některých ministerstev

Zrušíme ministerstvo pro místní rozvoj a vytvoříme ministerstvo vědy a informatiky. Proč?
Když je něco priorita, a říká to i šéf lidských zdrojů škodovky, tak to dokaž tím, že pro to uděláš ministerstvo a prosaď to. Jsme přesvědčeni, že jak je teď věda a výzkum řešena, tak je to nedostatečné. A pro Českou republiku by to vzhledem ke struktuře její ekonomiky bylo nezbytně nutné tak, jak je to v jiných civilizovaných zemích, které mají špičkovou inovační schopnost a těží z toho ekonomicky.

Lídr Řádu národa: Integrační programy bych zrušil, všichni máme stejná práva a povinnosti

Číst článek

Zároveň se domnívám, že zrušení ministerstva informatiky je jednou z příčin, že jsme za Rumunskem druzí nejhorší v eGovernmentu v Evropské unii. To je katastrofa. A v tomhle směru se domnívám, že současná praxe, kdy eGovernment je na vnitru a zbytek tak trochu řeší a neřeší průmysl, že by měl být jeden ministr zodpovědný za celou tuto gesci. Domníváme se, že funkce ministerstva pro místní rozvoj se už přežila. Vznikal před vznikem krajů a evropské fondy budou stejně už pomalu končit. Stejně tak se část té agendy dá velmi rychle přerozdělit mezi ministerstvo kultury, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo dopravy a ministerstvo zemědělství. Na vládách jsme často svědky kompetenčních sporů mezi ministerstvem pro místní rozvoj a dalších ministerstev. Tady se domníváme, že je skutečně prostor pro to toto ministerstvo zrušit.

Prosadíme zlevňování zejména datových služeb telekomunikačních operátorů. Jak?
To je především věc regulátora a myslíme si, že pro nás jako pro zastánce sociálně-tržního hospodářství, které je úspěšné v Německu nebo Rakousku, tak monopoly musí být regulovány. Stát má vstupovat jenom tam, kde si s tím trh neporadí. U telekomunikačních služeb je evidentní, že regulace musí skutečně nastat. Myslíme si, že je i prostor uvažovat o čtvrtém operátorovi. Zvýšilo by to konkurenci, a pak by to mohlo i snížit ceny, které jsou v mnoha směrech neadekvátní, když se podíváte na zahraničí.

Stovky milionů pronásledovaných

Nově definujeme postavení médií veřejné služby jako nezávislé alternativy ke komerčním médiím a jako co nejvíce objektivní zdroj informací. Můžete být konkrétnější?
Konkrétně jde o to, že naprosto nesouhlasíme s rušením koncesionářských poplatků. Domníváme se, že to je zdroj financování, který umožňuje skutečně nezávislost veřejnoprávních médií. Veřejnoprávní média nesmějí být nikdy zprivatizována z toho důvodu, že pak se můžou dostat pod komerční tlak. Domníváme se, že obzvláště v době dezinformační války a věcí, které vidíme dnem i nocí jak u nás, tak v zahraničí, je potřeba, aby tady byla autorita typu veřejnoprávního média, které bude skutečně nezávislé, jakkoli může udělat chybu, ale musí být skutečně nezávislé na politické a ekonomické situaci.

Hrozba terorismu existuje, ale přeceňuje se, říká předseda Zelených Matěj Stropnický

Číst článek

Chceme systematicky pokračovat v ochraně demokracie, lidských práv a práv menšin. To už jsme se dostali do oblasti zahraniční politiky. Myslíte, že současná vláda pro to dělala dost?
Beru jako pozitivum, že se snad podaří vyřešit památník v Letech. Argumenty, že by peníze bylo lepší dát romským asistentům, sice chápu, ale domnívám se, že je potřeba udělat obojí. Je potřeba upravit pietu a pietní místo, ale zároveň pořád máme dluh vůči například romské komunitě. Pořád se nám nepodařilo vytvořit silnější vrstvu vzorů a silnější vrstvu intelektuálů, kteří by dokázali být vzorem pro komunitu.

Bohužel máme už situaci, kdy třeba druhá nebo třetí generace není zvyklá chodit do zaměstnání a tyto návyky je potřeba lidem dát. Především je potřeba s nimi pracovat a dát jim vzdělání. Tady ještě skutečně zaostáváme a jsem naprosto přesvědčen, že bychom se také neměli vzdát zahraničněpolitické doktríny, která hovoří o tom, že je potřeba se dívat nejenom na ekonomické aspekty, ale i na lidskoprávní. Jak jsme se i díky KDU-ČSL postavili třeba k ukrajinské krizi, minulý týden tady byl ministr Ukrajiny pro energetiku a děkoval za celou vládu za náš postoj, tak v tomhle směru si myslím, že to opouštět nemáme. Naopak myslím si, že je to velmi důležité.

Tento týden je tady velmi pěkná konference o Kubě a myslím si, že bychom nikdy neměli zapomínat, jak jsou pronásledováni lidé i v zemích, se kterými obchodujeme, jako je Čína. Nezapomínejme na to. Jsou tady stovky milionů lidí pronásledovaných kvůli své víře, kvůli svému politickému přesvědčení. České republice tento postoj sluší a nemáme to vzdávat.

Co byste považoval za úspěch v nadcházejících parlamentních volbách?
Hranice je velmi jednoduchá. Za těch sedm let, co jsem předsedou strany, tak jsme vždycky v každých volbách byli o něco lepší než v těch předcházejících, takže pro nás bude určitě úspěchem, když zlepšíme výsledek z voleb minulých. Myslím, že máme postupovat a jestli to bude 8 nebo 55 procent, to uvidíme.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít