Zájem voličů o Senát neklesá, ukazují data. Letošní účast je třetí nejvyšší v historii
Účast v prvním kole senátních voleb letos přesáhla 42 procent. Zájem o něj byl největší od roku 2010. A dokonce vyšší než v roce 1996, kdy se do horní komory Parlamentu volilo poprvé. V jednom obvodě pak účast překonala všechny rekordy, vyplývá z údajů, které sesbírali datoví novináři iROZHLAS.cz.
Málokterá instituce se setkává s tak dlouhodobou kritikou své existence jako český Senát.
Po zrušení horní komory Parlamentu, případně obměně dvoukolového systému, volali v posledních letech například prezident Miloš Zeman či současný premiér Andrej Babiš z hnutí ANO.
Praktický průvodce volbami do Senátu 2018: termíny, voličský průkaz i záludnosti obálek
Číst článek
„Spíše je lidem jedno, zda Senát existuje, či neexistuje,“ nechala se dva roky zpátky slyšet hlava státu v rozhovoru pro Českou televizi.
„Zatímco práci Poslanecké sněmovny dokážu zhodnotit, práci Senátu zhodnotit nedokážu. Protože jsem rozený optimista, chci věřit, že třetina nových senátorů tam vnese novou krev a novou pracovitost,“ konstatoval pak Zeman minulý týden poté, co odvolil.
„Hnutí ANO prosazuje jednoduchý jednokolový systém voleb do Senátu po vzoru britského, amerického či kanadského systému. Vyhrává kandidát s největším počtem hlasů. Je to systém jednoduchý a úsporný,“ řekl pak letos na jaře Andrej Babiš deníku E15.
42,26 procenta
Datoví žurnalisté serveru iROZHLAS.cz zanalyzovali, jak je to s volební účastí od vzniku horní komory v roce 1996.
Účast ve volbách do Senátu skutečně nedosahuje čísel, jaká mají volby do Poslanecké sněmovny, data nicméně nepotvrzují, že by zájem o ně poklesl.
V letošním prvním kole, které se konalo před týdnem, hlasovalo 42,26 procenta oprávněných voličů. To je obdobné jako v letech 1998 nebo 2010. Přes 40 procent voličů se přitom prvního kola zúčastnilo jen při čtyřech řádných volbách z dvanácti.
Bráno po jednotlivých senátních obvodech, dosáhla účast v prvním kole 50 procent jen třikrát za 22letou historii horní komory. Jednou to bylo v roce 1998 ve středočeském Berouně, dvakrát pak před osmi lety – opět v Berouně a Blansku.
Druhé kolo neláká. Až na výjimky
Zapojení voličů do druhého kola, které se koná vždy týden po prvním a postupují do něj dva nejúspěšnější kandidáti (pokud nikdo nezískal přes 50 % hlasů), bývá tradičně nižší.
Obvodová účast v něm dosáhla nejvýše 43 procent. Od roku 2002 přišlo ve druhém kole řádných voleb odvolit více lidí než v prvním jen jednou – před šesti roky v Praze 8, kdy do finálního duelu postoupil Jiří Dolejš z KSČM. V prvním kole v obvodě zvítězil, o týden později ho velkým rozdílem porazila Daniela Filipiová z ODS.
Mezi obvykle nízkými senátními čísly se ale zatím nejvýraznější výjimka objevila letos. K druhému kolu lednových doplňovacích voleb v trutnovském obvodě přišlo rekordních 59 procent voličů, což je více než dvojnásobek oproti prvnímu. Účast u druhých kol doplňovacích voleb přitom jinak nepřesahuje 20 procent.
Bylo to kvůli Jiřímu Hlavatému, jenž křeslo senátora ztratil zvolením do sněmovny za hnutí ANO. Poslaneckého mandátu se následně vzdal a chtěl znovu získat místo v Senátu. Od voličů ale v druhém kole dostal necelou třetinu hlasů a zákonodárcem se stal Jan Sobotka, který kandidoval za STAN. Druhé kolo se také konalo zároveň s prvním kolem prezidentské volby.
Střídavé šestiletky
Volby do Senátu se konají každé dva roky, přičemž senátoři jsou voleni na šest let. Každé dva roky se tak obměňuje třetina z celkem 81 senátorů.
V prvních volbách v roce 1996 se Senát volil celý, ale na různě dlouhá období – třetina na dva roky, druhá na čtyři a třetí na šest.
Letošní druhé kolo senátních voleb proběhne v pátek 12. a v sobotu 13. října v celkem 25 obvodech. Ve dvou z původních 27 už voliči rozhodli. Na Praze 4 zvítězil v prvním kole bývalý prezidentský kandidát Jiří Drahoš, nadpoloviční většinu pak ještě ve vsetínském obvodu získal hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL).
