Slováci si přejí změnu, komentoval Kiska odhady výsledků eurovoleb. Pellegrini chválil účast
Také volby do Evropského parlamentu na Slovensku potvrdily touhu lidí po změně, uvedl slovenský prezident Andrej Kiska. Podle neoficiálních předběžných výsledků znovu oslabila nejsilnější sociálnědemokratická vládní strana Smer-SD. Slovenské eurovolby podle odhadů vyhrála koalice neparlamentních proevropských stran Progresivní Slovensko a Spolu. Na druhém místě Smer a na třetím protiunijní krajně pravicová Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko.
„Již ve čtvrtých volbách po sobě (krajské, komunální, prezidentské a nyní eurovolby) se ukazuje, že lidé si přejí změnu,“ uvedl slovenský prezident Andrej Kiska, kterému v polovině června skončí pětiletý prezidentský mandát a který dříve ohlásil založení vlastní strany.
Odhady eurovoleb na Slovensku: Ficův Smer přeskočila koalice neparlamentních stran. Uspěli i kotlebovci
Číst článek
„Vítězství PS/Spolu? Blahopřeji! Překvapení, ale vítězství nových lidí v politice nad starými politickými matadory je nejen inspirující, ale i velmi potěšující,“ dodal Kiska, kterého nahradí nastupující slovenská hlava státu Zuzana Čaputová.
Zároveň vyjádřil zklamání nad posílením krajně pravicového uskupení Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby.
Premiér a místopředseda Smeru-SD Peter Pellegrini v komentáři nehodnotil výsledky své strany. Ocenil ale, že důvěru voličů získaly hlavně proevropské politické síly.
„Před eurovolbami jsme se mnozí obávali dvou největších hrozeb: že Slovenky a Slováci nebudou považovat hlasování za důležité a že prostor si vydobudou protievropské síly s jasným plánem zničit úspěšný evropský projekt. Dosavadní informace naznačují, že tyto dvě hrozby se nenaplnily,“ uvedl podle Denníku N.
Potěšení vyjádřil i nad dílčími údaji o účasti, která má dosáhnout zhruba 20 procent. A má být tedy vyšší než před pěti lety, kdy se eurovoleb na Slovensku zúčastnilo jen 13 procent voličů, nejméně v rámci unie. „Účast sice nelámala rekordy, volit ale přišlo podstatně víc lidí než posledně,“ uvedl.
Předseda hnutí Progresivní Slovensko Michal Truban poděkoval voličům za důvěru. „Nyní je na našich nových europoslankyních a europoslancích, aby ji od prvního dne přetavili do poctivé práce za evropské Slovensko,“ uvedl na svém facebooku.
A lídr slovenské strany Spolu Miroslav Beblavý také na facebooku poděkoval voličům. „Uděláme všechno pro to, aby takto dopadly i parlamentní volby. Protože lidé si zaslouží lepší vládu,“ vyslal jasný vzkaz vládě, kterou tvoří koalice Ficova Smeru a uskupeních Slovenská národní strana a Most-Híd.
Propad Ficova Smeru
Pokud se odhady výsledků voleb potvrdí, Smer-SD expremiéra Roberta Fica by poprvé po letech nevyhrál celostátní hlasování. Strana zaznamenala ústup z dřívějších pozic již v parlamentních volbách v roce 2016, i v pozdějších krajských a komunálních volbách.
Předseda Smeru-SD Robert Fico neuspěl v prezidentských volbách v roce 2014 a letos v březnu v rozhodujícím kole voleb hlavy státu zase prohrál místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, kterého Smer-SD podporoval.
Smer-SD v prohlášení zdůvodnil odsunutí strany na celkové druhé místo mobilizací voličů ve velkých městech a zejména v Bratislavě, kde lidé při hlasování dlouhodobě upřednostňují jiné strany než Směr-SD.
„Pro stranu Směr-SD to znamená důvod k zamyšlení, jak více komunikovat program strany ve městech, a zároveň více mobilizovat voliče na venkově, aby o osudu země nerozhodovalo jen hlavní město,“ napsala strana v prohlášení.
Slovensko čekají parlamentní volby
Podle odhadů v sobotních eurovolbách propadly i zbylé dvě slovenské vládní strany, a to Most-Híd a nacionalistická Slovenská národní strana (SNS).
„Je nám líto, že národně a vlastenecky cítící voliči uvěřili LSNS. Čas ukáže, že pan Kotleba jen ublíží slovenské národní politice doma i v zahraničí," uvedla SNS.
„Čekají nás klíčové parlamentní volby, které - pevně věřím - překreslí politickou mapu Slovenska ve prospěch demokratických sil. Eurovolby ukázaly nejen, že to jde, ale také, že si to lidé velmi přejí,“ uvedl Kiska, který se dlouhodobě vymezuje vůči politice Smeru-SD. Parlamentní volby na Slovensku se mají konat příští rok.
Online reportáž
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, pro tuto chvíli online reportáž z událostí po volbách do Evropského parlamentu a z neformálního summitu lídrů Evropské unie ukončujeme. Děkujeme, že čtete iROZHLAS.cz.
EMMANUEL MACRON PO SUMMITU. Francouzský premiér Emmanuel Macron řekl po summitu, že chce v čele Evropské unie pro příštích pět let silné osobnosti, dvě ženy a dva muže. „Klíčové pro mě je, aby lidé na nejcitlivějších pozicích sdíleli naše hodnoty a byli co nejvíce charismatičtí, kreativní a spolehlivý,“ sdělil novinářům po neformální večeři.
Foto: Yves Herman/ReutersANGELA MERKELOVÁ PO SUMMITU. Europarlament v úterý odpoledne vyslal summitu EU jasnou zprávu o tom, že si většinově přeje využít systému s takzvanými vedoucími kandidáty, míní Merkelová. Takový vývoj by velmi pravděpodobně do čela komise dostal kandidáta ve volbách vítězné Evropské lidové strany (EPP) Manfreda Webera, kterého Merkelová podporuje.
Ne všichni její kolegové z Evropské rady jsou ovšem s využitím systému, pro který se vžilo německé označení „spitzenkandidáti“, zcela spokojeni, uvedla německá kancléřka s tím, že mezi premiéry a prezidenty, kteří seděli kolem stolu, jsou kromě zástupců EPP i reprezentanti evropských socialistů a liberálů. Proti tomuto systému je i český premiér Andrej Babiš.
ANDREJ BABIŠ PO SUMMITU. „Máme zájem na tom, aby posílila Evropská rada. Evropská komise je totiž zpolitizovaná a my chceme, aby v jejím čele byl někdo, kdo reprezentuje evropské cíle. Nechceme mít pocit, že tam je někdo, kdo prosazuje cíle jen některých členských států,“ řekl český premiér na tiskové konferenci po summitu na dotaz Radiožurnálu, jestli má V4 v plánu vyslat do čele Evropské komise svého zástupce.
ANDREJ BABIŠ PO SUMMITU. „Evropská rada se domluvila na tom, že bude koordinovat další jednání s Evropským parlamentem, který zasedne 2. července 2019. Překládá se, že na prvním zasedání se zvolí předseda,“ řekl Babiš. Složení Evropské rady se podle něj dohodne na jejím příštím setkání 21. a 22. června.
ANDREJ BABIŠ PO SUMMITU. „Obsazení klíčových institucí by mělo být domluven v balíku. Evropská centrální banka je potom záležitost eurozóny. Tam to musí být někdo s jiným profilem, nepolitik,“ komentoval český premiér výsledky summitu v úterý po jednání nejvyšších zástupce zemí Evropské unie. „Na nejvyšších pozicích by na těchto pozicích být dvě ženy a dva muži. A kromě vyváženosti genderové by tam měla být vyváženost politická,“ dodal. Upozornil ale, že oficiálně žádné jméno nepadlo. V zákulisí se ale podle něj jednotlivé frakce i zástupci zemí o kandidátech bavili.
DONALD TUSK PO SUMMITU. Předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk proto nyní zahájí konzultace nejen s hlavními městy, ale také s představiteli nově zvoleného Evropského parlamentu. Tusk sám řekl, že se zástupci EP se sejde hned, jak budou připraveni.
Předseda Evropské rady Tusk ale také upozornil, že prezidenti a premiéři v úterý u večeře nehovořili o konkrétních jménech, ale o způsobu, jak se takového jména dobrat. Merkelová před novináři doplnila, že důležitá bude také debata o konkrétních prioritách budoucí komise, tedy o tom, co bude nový předseda a jeho tým dělat. Podotkla, že debata se přímo či nepřímo rozšíří na čtyři pozice: kromě šéfa komise půjde také o nového šéfa Evropské rady, tedy Tuskova nástupce, nového vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku po Federice Mogheriniové a též nového předsedu europarlamentu.
Foto: Yves Herman/ReutersNÁVRH PŘEDSEDY DO PŘÍŠTÍHO SUMMITU. Prezidenti a premiéři 28 zemí Evropské unie chtějí mít o jménu osoby, kterou europarlamentu navrhnou jako příštího předsedu Evropské komise, jasno na řádném unijním summitu 20. a 21. června. Novinářům to po ÚTERNÍ neformální večeři se svými partnery z ostatních evropských zemí řekla německá kancléřka Angela Merkelová.
Foto: Yves Herman/ReutersNEFORMÁLNÍ DISKUZE. Součástí diskuse, kterou chce mít šéf Evropské rady Donald Tusk uzavřenou na řádném červnovém summitu, jsou také posty v čele unijní diplomacie, ve vedení Evropské centrální banky, funkce předsedy samotného europarlamentu a také před koncem roku i Tuskovo vlastní místo. Zohlednit bude třeba nejen zájmy různých politických směrů, ale rovněž skupin zemí z různých částí unie či snahu zajistit rovné zastoupení mužů a žen. Například zástupci Česka, Slovenska, Polska a Maďarska ale jako svého kandidáta do některé z unijních pozic zmiňovali nynějšího místopředsedu komise Maroše Šefčoviče.
VÝSLEDKY Z NĚMECKA.
ZÁSTUPCI ZEMÍ EU JEDNAJÍ O TZV. SPITZENKANDIDÁTECH.
Foto: Yves Herman/ReutersANTONIO TAJANI. Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani zopakoval během přivítání hlavám států, že EP je pro princip volby spitzenkandidátů. „Je to demokratický proces,“ napsal na svůj twitterový účet.
ZAČALA NEFORMÁLNÍ VEČEŘE. Právě začala neformální večeře zástupců jednotlivých členských zemí. Účastníci si během ní budou muset vypnout mobilní telefony, aby se předešlo úniku informací.
O ČEM SE BUDE JEDNAT BĚHEM SUMMITU? Setkání s předsedou EP je součástí všech vrcholných schůzek unie, na té úterní je však přítomnost zástupce europarlamentu důležitější než jindy. Budoucího šéfa komise totiž musí právě europarlament schválit. A stejně jako v roce 2014 je i nyní významná část europarlamentní politické scény přesvědčena, že ji to opravňuje ovlivnit i to, koho se summit - tedy prezidenti a premiéři - parlamentu rozhodne ke schválení vůbec předložit.
Právě to je jádrem systému vedoucích kandidátů, pro který se vžilo německé označení „spitzenkandidat“. Už před pěti lety se dvě frakce, které měly v EP před i po tehdejších volbách dostatečnou většinu dohodly, že jejich podporu nedostane nikdo jiný než právě spitzenkandidát nominovaný tou vítěznou z nich. V roce 2014 tento model uspěl a šéfem komise se stal kandidát Evropské lidové strany (EPP) a někdejší lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
Nyní to tak jednoznačné není. Vítěznou politickou rodinou je opět EPP a ta prosazuje svého spitzenkandidáta Manfreda Webera.
Ztráty EPP a středolevého Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D) v nynějších eurovolbách ale znamenají, že obě strany ztratily společnou většinu. Potřeba hledat třetího partnera či více partnerů pak nyní S&D vede k tomu, že sice podporuje systém vedoucích kandidátů, ale interpretuje jej v tom smyslu, že summit by měl navrhnout jen toho uchazeče, který bude mít za sebou nadpoloviční většinu potřebnou ke schválení. Lídr S&D a nynější první místopředseda komise Frans Timmermans se tak zřejmě pokusí najít alternativní levicovo-zelenou většinovou koalici a Webera tak ze hry vyšachovat.
TAJANI HOVOŘÍ NA SUMMITU. Na jeho úvod čeká šéfy států a vlád osmadvacítky obvyklá diskuse s předsedou europarlamentu, kterým je zatím stále ještě předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani.
SETKÁNÍ V4 PŘED NEFORMÁLNÍM SUMMITEM.
DEBATA ZAČALA. Debatou s šéfem europarlamentu Tajanim začal v Bruselu neformální summit EU. Řešit bude hlavně způsob, jak vybrat nového předsedu Evropské komise.
VÝSLEDKY Z DÁNSKA.
MILOŠ ZEMAN O ČSSD. Za prohru ČSSD v letošních eurovolbách podle prezidenta Zemana může to, že v čele kandidátky byl nevýrazný Pavel Poc a záležitost kolem odchodu ministra kultury Antonína Staňka.
