Nepřiznané koalice neobchází pravidla, tvrdí Preuss. Červínek: Obchází, ale soud je tečka za diskuzí
Ústavní soud zamítl stížnost na kandidátky hnutí Stačilo a SPD. Do voleb, do kterých zbývá týden a den, tak verdikt nijak nezasáhne. „Rozhodnutí Ústavního soudu je srozumitelné. O obcházení pravidel pro koalice se nejedná,“ chválí Ondřej Preuss z Univerzity Karlovy v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus. „Čekal jsem toto rozhodnutí. I když je to zpětná racionalizace zavedené praxe,“ doplňuje Zdeněk Čevínek z olomoucké právnické fakulty.
Ztotožňujete se s rozhodnutím Ústavního soudu, které je do značné míry měkčí než předchozí rozhodnutí krajských soudů, které mluvily o obcházení zákona, jakkoliv tedy ty kandidátky nezrušily?
Ondřej Preuss: Bývám skutečně často velmi kritický k postupu Ústavního soudu i k samotnému obsahu těch rozhodnutí.
Ale v tomto případě musím říct, že jednak je skvělé, že Ústavní soud rozhodl tak rychle – to znamená ještě s poměrně velkým předstihem před volbami. A za druhé musím říct, že se ztotožňuji s tím obsahem. Rozhodnutí je srozumitelné a velmi dobře formulované.
Strany a hnutí mohou dál vystupovat jako přiznané i nepřiznané koalice. Je to dobře? Debatují Ondřej Preuss z Katedry ústavní právy Univerzity Karlovy a Zdeněk Červínek z Katedry ústavního práva Univerzity Palackého v Olomouci
Byť jsem na počátku svých úvah o této problematice už před časem stál na pozicích trochu kritičtější k té současné praxi – toho „obcházení“ pravidel pro koalice – tak jsem postupně dospěl k podobným závěrům jako Ústavní soud. To znamená, že se vlastně o žádné obcházení v pravém slova smyslu nejedná.
Zdeněk Červínek: Přiznám se, že jsem čekal také podobné rozhodnutí Ústavního soudu. Jen jsem nečekal, že Ústavní soud rozhodne odmítavým výrokem. V tom smyslu, že tady konkrétně Ústavní soud asi neviděl dostatečnou míru, dostatečnou závažnost na straně ústavnosti, aby rozhodoval meritorně (rozhodnutí, které se týká samotné podstaty věci, o které se rozhoduje, pozn. red.).
Čekal jsem, že to zamítne, to je druh meritorního rozhodnutí. A čekal jsem, že bude trošku ostřejší a odvážnější. Že konstatuje, že ta praxe je nezákonná.
Ale také jsem rozhodně nepředpokládal, že by tomu návrhu mělo být vyhověno. Myslím, že máloco v právnické komunitě bylo tak jasné jako to, že Ústavní soud určitě ty registrace nezruší.
Ústavní soud odmítl stížnosti k nepřiznaným koalicím. Rozhodnutí bylo jednomyslné
Číst článek
Budoucí praxe
Co tento verdikt Ústavního soudu bude znamenat do budoucna? protože Ústavní soud řešil nejen to, jestli jsou v pořádku nepřiznané koalice, ale také jestli není problematická sama právní úprava.
Preuss: Domnívám se, že Ústavní soud ani nechtěl být odvážnější, protože dospěl k tomu, že praxe je v souladu s Ústavou, a dokonce i se zákonem.
Přiklonil se k formální definici koalice: koalice je to, co za ni ve formuláři v registračním procesu označí. A že vůbec není prostor to nějakým způsobem zkoumat.
Tím pádem se Ústavní soud odklonil od proudů, které říkaly, že se jedná o obcházená zákonu a že je to protiprávní. Myslím si, že tímto diskuze končí, protože politické strany teď nebudou motivovány měnit pravidla. Do budoucna se asi budeme se zastřenými koalicemi potkávat dále.
Červínek: Souhlasím s hodnocením pana kolegy, že verdikt skutečně udělal tečku za diskuzemi. A je potřeba vyzdvihnout, že Ústavní soud jednal tak rychle, to bylo na hranici možného. Myslím, že se snažil zklidnit vášně ve společnosti, protože některé subjekty dělaly velké haló jen z toho, že to má Ústavní soud přezkoumávat.
12:15
Rychetský o nepřiznaných koalicích: Je třeba upravit zákon. Myslím, že k tomu vyzve i Ústavní soud
Číst článek
Jak nahlížíte na to, zda skutečně nejsou tímto způsobem teď zvýhodněny ty nepřiznané koalice, které mají nižší procentní klauzuli na to, aby se dostaly do Sněmovny, než ty přiznané?
Preuss: Chápu dlouhodobý kritický osten některých komentátorů nebo voličů proti zastřeným koalicím, protože se to skutečně zdá jako obcházení klauzule na vstup do Poslanecké sněmovny.
Ale, jak už jsem řekl, dospěl jsem k názoru, že je to opravdu něco za něco. A Ústavní soud říká, že je to na rozhodnutí té politické strany, zda půjde do koalice, kde bude muset získat více procentních bodů. Ale zase jsou s tím spojeny nějaké výhody.
Vzpomeňme si na situaci ze současného volebního období, kdy Pirátská strany získala čtyři poslance, ale přesto mohla založit poslanecký klub a má předsedu poslaneckého klubu, který má přednostní právo. U nepřiznaných koalic je velmi těžké založit poslanecký klub.
Další věc je financování – u nepřiznané koalice může skončit politická strana tak, že nezíská příslušné finance od státu, protože je získá ten hlavní subjekt.
Červínek: Přiznám se, že byť chápu, co říká kolega a Ústavní soud, tak mi toto přijde jako míchání jablek s hruškami. Protože je to trošku odlišná otázka než ta, která před námi stojí – zda jsou nepřiznané koalice obcházením zákona.
A to podle mě jsou a tohle je nějaká zpětná racionalizace zavedené praxe. Nejprve bychom měli řešit otázku, zda strana překoná uzavírací klauzuli, je to první věc, kterou musíme řešit.
Poslechněte si celou debatu, audio je nahoře.
