SPD ještě nikdy nebyla tak vysoko a neříkala si tak hlasitě o moc. Okamura chce silové resorty i školství
Jarní razantní nárůst podpory SPD téměř na dvojnásobek původních čísel je letos zatím největším posunem v preferencích jednotlivých stran. V pondělí zahájilo Okamurovo hnutí horkou fázi kampaně a představilo program. Dle vyjádření svých lídrů je SPD poprvé vážně připravena vstoupit do vlády, říká si o konkrétní ministerstva a jiné resorty plánuje slučovat či rušit. Kampani SPD a jejím volebním i povolebním vyhlídkám se věnuje Volební deník.
Zatímco Starostové a po nich i Piráti zahájili ostrou fázi kampaně na pražské Štvanici a hnutí ANO v ostravských Dolních Vítkovicích, SPD zvolila tradiční prostory Poslanecké sněmovny.
Lídři hnutí postupně prezentovali části programu. Pokud by se podílela na příští vládě, chce se SPD zaměřit například na snížení cen energií či potravin. Budoucnost vidí jak v jaderné energetice, tak i v prodloužení provozu uhelných elektráren.
Kdo už nechce poslaneckou průkazku? K největší obměně mají nakročeno lidovci, k nejmenší SPD
Číst článek
A snížit chce i ceny potravin. „Ukončíme kartely zahraničních řetězců a ochráníme české zemědělce a začneme obnovovat soběstačnost u základních potravin,“ prohlásil předseda a volební lídr hnutí Tomio Okamura.
Zásadní je podle nich řešení migrace. SPD chce revidovat povolení k pobytu všech migrantů a odmítnout migrační pakt EU. Zástupci uskupení také deklarovali, že nechtějí v případě vlády zvyšovat daně a že budou prosazovat zavedení celostátního referenda.
Podle těchto priorit by tak SPD chtěla získat příslušná ministerstva, jako jsou resorty vnitra, obrany, školství, průmyslu nebo zahraničí. Ministerstva by však neměli vést zvolení poslanci, ale odborníci.
Kromě toho chce hnutí zrušit post ministra pro evropské záležitosti nebo sloučit tři resorty dopravy, průmyslu a místního rozvoje.
„Pokud by se tyto resorty dostaly do rukou extremistů z SPD, znamenalo by to ztrátu důvěryhodnosti a pověsti Česka a příklon k Rusku,“ reagoval na to v SMS zprávě pro Radiožurnál premiér a lídr koalice Spolu Petr Fiala.
Předseda ANO Andrej Babiš (kandiduje ve sněmovních volbách) v pondělí pro CNN Prima News možnou spolupráci s SPD nechtěl komentovat, stejně tak možné rozdělení resortů.
VOLEBNÍ DENÍK
V seriálu Volební deník shrnují reportéři Radiožurnálu i iROZHLAS.cz každý všední den to nejdůležitější, co se na předvolební scéně děje. Sledují dění na sociálních sítích a vyráží i na kontaktní kampaně do ulic. Kromě toho popisují témata, která s voliči nejvíce rezonují, analyzují data i politické fenomény, které se s těmito volbami pojí.
Nekoalice čtyř
Do sněmovních voleb se letos SPD spojila s třemi názorově blízkými stranami. A těží z toho.
„Okamura zatím vypadá jako jednoznačný vítěz konsolidace radikálních stran, které se označují za vlastenecké. Vytvořil spojenectví čtyř stran, přičemž je to ale velmi nevyvážený formát, kdy vše stojí hlavně na SPD, přitom to zvenčí vypadá jako společná kandidatura, i proto tak SPD přebrala takřka všechny podporovatele Trikolory, PRO a Svobodných a v preferencích výrazně posílila,“ popsal politolog Petr Just z Metropolitní univerzity.
Trikolora, PRO a Svobodní totiž získali jen po dvou místech na kandidátkách SPD. Všechna jsou ale na volitelných či hraničních pozicích. Kompozice kandidátů, kteří jdou do voleb za SPD, vynikne obzvláště ve srovnání s ostatními nekoalicemi.
Předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová je jedničkou ve Zlínském kraji, šéf PRO Jindřich Rajchl vede moravskoslezskou kandidátku, předseda Svobodných Libor Vondráček jihočeskou a volební lídryně Svobodných Markéta Šichtařová je první v Praze. K tomu má ještě Trikolora Zdeňka Koudelku jako trojku v Jihomoravském kraji a PRO Pavla Tůmu jako třetího v Ústeckém kraji.
Program SPD se soustředí na zlevnění energií a potravin. Slibuje zavedení referenda
Číst článek
Jde o taktiku SPD, jak se nenechat přeskákat ze spodních pozic, jako se to stalo v loňských krajských volbách, kdy získalo PRO sedm krajských zastupitelů z pozic, které obvykle bývají považované za nevolitelné.
Kromě šestice lídrů ze zmíněných stran je na kandidátkách SPD ještě hrstka nestraníků, z nichž nejvýznamnější je jistě Miroslav Ševčík. Bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE, který už před čtyřmi lety kandidoval za Trikoloru, je lídrem jihomoravské kandidátky.
Komu se to vyplatí?
SPD se z pozice nepříjemně blízko pětiprocentní hranice, kde se pohybovala ještě zkraje roku, během pár týdnů po oznámení této aliance katapultovala takřka na dvojnásobek původní podpory a na této hladině od té doby stagnuje.
Agentury Ipsos a Kantar CZ jí měří podporu okolo 11 procent, Median a NMS Market Research kolem 14 procent a STEM zhruba mezi.
Prakticky okamžité přelití podpory od Trikolory, PRO a Svobodných k SPD ukazuje, že šlo o vhodnou taktiku vzhledem k tomu, jak byli voliči těchto stran naladění.
„Až 90 procent potenciálních voličů PRO zvažovalo i volbu SPD, takže tam po spojení nedošlo k žádné velké třenici. To samé se týká i Trikolory a z větší části i Svobodných,“ popsal ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík.
Poslední sněmovní schůze před volbami se může protáhnout do noci. Řešit budou senátní vratky
Číst článek
Zatímco SPD se tento postup vyplácí v nárůstu podpory, pro menší strany může jít do budoucna o ohrožení. Podle Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity tyto strany riskují ztrátu vlastní svébytnosti.
„Když kandidujete za SPD, tak jako malá strana ztrácíte kus své identity. Rizikovost těchto kryptokoalic je i v tom, že ty menší strany do budoucna ničí svoji rozlišitelnost pro voliče a tím i svoji vlastní perspektivu,“ upozorňuje Kopeček.
Buď se můžou postupně řízeně rozpustit v SPD, nebo se po volbách znovu rozprchnou. „Druhý ze scénářů je dle mého názoru pravděpodobnější. Voliči sice oceňují integraci na krajní pravici, mezi stranami ale hlavně v ekonomické oblasti existují velké disharmonie. Pokud se bude příští vláda opírat o SPD s tímto klubem, může nás čekat podobná politická divočina, jakou dnes vidíme na Slovensku,“ popsal politolog Lukáš Jelínek.
Vnitřní spory
Ne všichni politici z menších stran zprávu o spojenectví s SPD vzali tak pozitivně jako voliči. Lídři Svobodných přiznávají, že si představovali větší zastoupení členů své strany na kandidátkách SPD. V hnutí PRO dokonce došlo k otevřené rebelii. Poté, co ústecká krajská buňka SPD vetovala místopředsedkyni PRO Ivanu Turkovou, tato bývalá členka SPD na sociálních sítích uvedla, že je výsledná dohoda nevýhodná.
„Dva kandidáty v celé republice nepovažuji za důstojné zastoupení. (…) strach o koryto ústeckých poslanců SPD zvítězil nad naší dohodou z krajských voleb, kdy výměnou za poslední místo mělo být místo třetí do voleb parlamentních,“ napsala na sociálních sítích Turková a z PRO vystoupila.
