Neústavní přepočet hlasů na mandáty. Podívejte se, které strany na něj v minulosti nejvíc doplatily
Zaokrouhlování při přepočtu hlasů voličů na poslanecké mandáty, které ve středu zrušil Ústavní soud, se nejvýrazněji projevilo při volbách v letech 2006 a 2017. Váha jednoho hlasu byla u největších stran více než dvojnásobná ve srovnání s menšími stranami s podporou méně rovnoměrně rozloženou mezi kraje.
Zatímco hnutí ANO stačilo v posledních dvojích volbách méně než dvacet tisíc hlasů, aby získalo jednoho poslance, Starostové a nezávislí (STAN) „zaplatili“ za jeden mandát 43 tisíci hlasů, a Zelení v roce 2006 dokonce 56 tisíci hlasů.
Může za to metoda zaokrohlouvání, používaná při rozdělování mandátů v krajích, kterou do volebního zákona v době tzv. opoziční smlouvy prosadily ČSSD a ODS. Podle čerstvého nálezu Ústavního soudu porušuje rovné volební právo a Parlament se má do podzimu shodnout na jiné metodě přepočtu.
Jak moc která z parlamentních stran od voleb 2002, kdy se začala používat, na tuto metodu doplatila, ukazuje následující interaktivní tabulka. Pro srovnání jsou v ní stejným způsobem přepočtené také hlasy a mandáty z řádných voleb v roce 1996 a z předčasných v roce 1998.
Dvacet i padesát tisíc hlasů na jednoho poslance
„D'Hondtův dělitel sám o sobě znevýhodňuje menší subjekty, ale v kombinaci se 14 nestejně velkými volebními kraji dochází k rušení principu rovnosti,“ odůvodnil rozhodnutí předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz,“ řekl.
Soud zároveň zrušil také zvýšené uzavírací klauzule pro koalice (10, 15 a 20 %), takže laťka pro vstup do sněmovny by podle něj měla být pro jednotlivé strany i pro ty sdružené v koalicích stejně vysoká.
Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Koalicím bude stačit pro vstup do sněmovny pět procent hlasů
Číst článek
Důsledkem nerovnoměrného rozdělení na volební kraje je, že krajům s malým počtem voličů – například Karlovarskému a Libereckému – připadne mnohem méně mandátů k rozdělení než třeba Praze. Ty pak kvůli d'Hondtovu přepočtu připadnou jen několika málo vítězům a na zbytek stran se nedostane. Výrazným příkladem je Strana zelených ve volbách v roce 2006. V Libereckém kraji získala 9,58 % hlasů, ale nepřipadl jí tam jediný z osmi mandátů.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve středu představil čtyři varianty úpravy volebního systému. Za nejférovější považuje tu, v níž by strany nepodávaly čtrnáct kandidátních listin jako dosud, ale každá z nich by sestavila jen jednu kandidátku pro celou republiku.
Jak by hypoteticky dopadly poslední volby při použití tohoto systému, ukazuje následující tabulka. U podobných mechanických přepočtů minulých voleb je ale potřeba vždy pamatovat na to, že kdyby se byli rozhodovali podle jiných volebních pravidel, mnozí voliči by se pravděpodobně byli rozhodli jinak.
