Unikátní hraniční hřeb byl mylně pokládán za pečetidlo. Badatel Bělohradský jej objevil náhodně
Badatel a průvodce po Jizerských horách René Bělohradský se zabývá fenoménem hranic, hraničních kamenů nebo smírčích křížů. Díky jeho pátrání se podařilo identifikovat hraniční hřeb v muzeu na Hrubém Rohozci, který je dodnes unikátním nálezem. „Hraniční hřeby mají délku 12-15 centimetrů s hlavou o průměru 5 centimetrů,“ vysvětlil Bělohradský. A v pořadu Host Lucie Výborné také popsal, k čemu sloužil hrob přísahy.
Co vás přimělo ke zkoumání mezníků a hraničních kamenů?
K tématu mě přivedl Miroslav Nevrlý, který vytvořil takovou bibli – Knihu o Jizerských horách. Jizerské hory jsem po přečtení Nevrlého textů začal hodně poznávat. V knize mluví o pomníčcích, jejichž počet je v Jizerkách neobvykle velký.
Užívám si chvíle, kdy si jen sednu, poslouchám šumění lesa a pozoruji ptáky. Jsou to momenty, které se nedají zopakovat ani koupit, Jizerky jsou k tomu stvořené, zasnívá se Bělohradský
Pomníčky mě dovedly k zájmu o smírčí kříže a dále ke hledání takzvaných KVček. To je zkratka pro katastrafelmesung. To jsou kameny pro fixování map pro geodety, pomocí kterých se vytváří mapy.
Hledal jsem v mapě u počítače, kde by se dala objevit další KVčka a pohled mi padnul na kámen Rozmezí, od nějž na obě strany vede číslovaná hranice.
Byl jsem zvědavý, jestli existuje hranice označená kameny a skutečně jsem objevil číslované kameny.
V době objevu jsme netušili, co je to za kameny nebo kam vedou, dnes tu hranici mapujeme a dostáváme do povědomí lidí.
Mezní soudy řešily spory, které bychom dnes označili za sousedské šarvátky. Jak to vypadalo v minulosti?
V době kolem 16. století šlo v rámci hranic a panství o velké pozemky a majetky. Když se poddaní pobili, protože třeba káceli dřevo na cizím panství, tak byla snaha hraniční spory s pomocí mezních soudů urovnat.
Opravoval sklípek a našel kosti mamutů. ‚Myslel jsem, že je to dřevo,‘ říká rakouský vinař
Číst článek
Po hranici chodily komise, z jedné nebo druhé strany panství, které využívaly znalostí místních lidí – ti totiž věděli, kudy hranice prochází a v případě sporu měli dosvědčit, jaký strom nebo značka vytyčuje hranici.
Existoval institut hrobu přísahy, kdy se vykopala jáma ve tvaru hrobu, vystlala se, na okraj se položil krucifix a vyslýchaní museli vstoupit do jámy, kde přísahali na Boha, že budou vypovídat podle pravdy.
Strach lidem nedovolil lhát, navíc se zachovaly příběhy o těch, kteří svědčili křivě, a rozpadli se na popel.
Takový kýč, že to nevymyslíte
Na jaká neplánovaná setkání v hustých lesích rád vzpomínáte?
Člověk když se pohybuje po horách, potká zvířata, která jsou plachá a je vzácné je vidět. Jeden z nejhezčích zážitků se mi stal nedávno při focení na Černých jezírkách, které se odehrávalo během úplňkové noci.
Měli jsme nachystanou lebku se svíčkou, nad tou začal vycházet úplněk a do toho kousek od nás začala výt vlčí smečka. To byl až takový kýč, že to nevymyslíte.
Nábytek, sochy i porcelán. Hrad Loket zapůjčí do Bavorska kolekci historických předmětů
Číst článek
Na našem putovaní po Jizerských horách jste mě dovedl ke dvanáctihřebovému buku, co je to za strom?
Podle starých údajů tady stával starý buk, do kterého se vtloukaly hraniční hřeby. Byl důležitým bodem, jenž označoval hranici tří panství. Kromě jiného u něj docházelo na výprasky – ty překvapivě také sloužily k udržování hranic.
Na hraniční místo, tedy i sem, se brali mladíci z okolí, kteří dostali pořádný výprask a malou finanční odměnu, aby si zapamatovali, kde to místo je.
Po letech, když byla třeba hraniční obchůzka, sloužili jako svědci k potvrzení hraničního místa, kde výprask dostali.
Součástí bádání je objev, nalezení. Jakou máte zkušenost s objevy v Jizerkách?
Ze starých německých ročenek jsme věděli, že se hřeby zatloukaly do stromů, ale nikdo neměl hřeb v originále.
V rámci svého bádání jsem rozhodil sítě a ptal se na hradech, zámcích, muzeích a v Národním památkovém ústavu v Liberci. Ale všechny první ohlasy byly negativní.
Po půl roce jsem dostal e-mail od pana Váchy z Národního památkového ústavu s černobílou fotografií, na které byl hraniční hřeb!
Hřeb byl v Hrubém Rohozci veden jako pečetidlo a dodnes je celorepublikovým unikátem.
Kdo stavěl smírčí kříže a jdou rozeznat od replik? Na jaké trase v Jizerských horách nikoho nepotkáte? Poslechněte si celý rozhovor, audio je v úvodu článku.
