Chtějí se zbavit demokracie, nenávidí Katedrálu. Co přesně vadí stoupencům hnutí Dark Enlightenment?

Praha 20. června 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Obě řady série EXTRÉM nejen o politickém extremismu najdete zde.

Minule jste mi vysvětloval červenou pilulku z Matrixu. Američan Curtis Yarvin tuhle metaforu prozření používá k tomu, aby popsal, proč je demokracie blbost. Asi tak bych to popsal. Kdo je Curtis Yarvin?
Curtis Yarvin, asi pro řadu lidí známější pod pseudonymem Mencius Moldbug, je americký softwarový inženýr, poměrně úspěšný podnikatel a hlavní teoretik toho, čemu se říká neoreakcionářství nebo také novoreakcionářství, tedy Dark Enlightenment. To je ale pojem, který přichází od britského filozofa Nicka Landa, který byl Yarvinovým novoreakcionářstvím poměrně výrazně ovlivněn. Tito dva muži jsou dva hlavní mozky, které za tou představou stojí. 

V češtině to znamená temné osvícenství. S osvícenstvím v českých zemích zkušenost máme. Má to něco společného? 
Samozřejmě má. Mnohokrát jsem zmiňoval, že skoro všechny důležité věci z politického pohledu, které se v Evropě odehrávají, mají své kořeny ve francouzské revoluci, která má své kořeny v osvícenství – v přístupu, který se snaží do politiky a obecně do zkoumání světa vnést racionalitu. Zároveň francouzská revoluce skončí u představy obecného humanismu, rovnosti, rovnostářství a politické demokracie. Její temná verze je opakem. 

Temná strana síly. Star Wars.
I tak by se to dalo říct, pro starší generaci. Ne, termín Dark se používá, když chcete ukázat opačnou verzi. V tomhle případě je to tedy skutečně obrácená verze osvícenectví. Jak jsem říkal, pojem přichází od Nicka Landa. Tady je možná dobré říct, že dneska budeme mluvit o několika lidech, kteří jsou poměrně výrazně ovlivněni různými záležitostmi z popkultury. Nick Land, který v 90. letech přednášel deset let filozofii, byl zakladatelem levicového akceleracionismu. Zároveň byl ponořen do technohudby a sám poměrně výrazně tenduje ke gotické literatuře a k hororům. A všechny tyhle věci spojuje ve své práci.

Zmínil jsem, že z levicových pozic přicházel s myšlenkou akceleracionismu. To je představa původně radikálně levicová, která říká, že je zapotřebí velmi výrazně zrychlit vývoj kapitalismu a podpořit jeho vývoj. Protože vychází ze základní marxistické představy, která říká, že komunistická revoluce přijde v momentě, kdy kapitalismus dosáhne nejvyšší fáze. Takže tohle jsou radikálové, kteří říkají, že když teď tomu kapitalismu pomůžou, tak jenom přiblíží komunistickou revoluci, protože ve skutečnosti je kapitalismus plný vnitřních rozporů. Takže když ho urychlíme, tak se rozpadne. 

Nick Land není jediný, kdo s touto představou přichází. Akceleracionismus je záležitost, která rezonuje. Poměrně brzo se ho ovšem chopí krajní pravice, která říká, že má být využíván ve smyslu urychlení konfliktů, které ve společnosti existují. Když jsme mluvili o terorismu, když mluvíme o střelci z Bratislavy nebo z Nového Zélandu, tak se všichni k akceleracionismu hlásí. Terrorgram vychází přesně z té představy krajně pravicového akceleracionismu. 

U Nicka Landa ale nastala poměrně zajímavá situace. Nevím, jestli to souviselo s něčím z toho, co už se jmenoval, každopádně na konci 90. let prochází poměrně velmi těžkou vnitřní krizí. Ta je na jedné straně spojená s přemírou drog a na druhé straně dojde ke zhroucení. Tehdy odchází z veřejného prostoru a vrací se po roce 2000 s tím, že úplně změnil svůj pohled na politiku a je zastáncem pravicového akceleracionismu. Ne krajně pravicového, ale pravicového, který vychází z přesvědčení, že je zapotřebí maximálně zdůraznit vývoj kapitalismu, který je odpovědí na demokracii. 

Demokracie je podle něj zkáza. Je to takový meme, který Nick Land používá. Mluví o tom, že svoboda a rovnost jsou věci, které nemohou jít rukou v ruce, a naopak je přesvědčen o tom, že má-li být budoucnost smysluplná, tak je spojená se společností, která se demokracie zbaví. A protože je pořád ovlivněn jakýmsi gotickým hororovým přístupem a pořád s ním pracuje, tak použije termín Dark Enlightenment pro označení novoreakcionářství, se kterým se seznamuje právě skrze Curtise Yarvina a jeho webový blog. Tam vychází celá řada textů, ve kterých Yarvin pod jménem Mencius Moldbug prezentuje velmi podobné pohledy. Objevuje se tu mnoho dalších představ o nefunkčnosti rovnostářství a demokracie a potřebě tenhle systém rozvrátit.

Katedrála

Zmiňoval jste, že Nick Land vychází z hororového gotického prostředí. I spolu s Yarvinem pracuje s pojmem katedrála. Co to je za model? Jak to souvisí s jejich kritikou demokracie a současného nastavení? 
V první řadě jsme katedrála my dva. 

Jak to? 
Katedrála je pojem, kterým Curtis Yarvin označuje velmi pevné spojenectví mezi médii na jedné straně a akademickým světem na straně druhé. Na třetí straně tam ještě patří Hollywood. Přičemž pro Yarvina, ale i další, je tohle poměrně zásadní představa, která vychází z toho, že právě kombinace médií a univerzit je skutečným držitelem moci ve společnosti. 

A to je demokracie, kterou kritizuje? 
Ne, ne. Kritizuje demokracii z důvodu rovnosti. Mluvili jsme o demokracii a autoritářství. Způsobů, jak můžete spravovat obec je ve skutečnosti málo. Máme zkušenost s totalitou, autoritativními režimy a s demokracií. Několikrát už jsme mluvili o tom, že právě rovnost je základem pro demokracii. Pokud na rovnost nevěříte, musíte vždycky nutně dojít k nějaké verzi autoritativní správy. 

A to je přesně to, co Curtis Yarvin říká. Úplně stejně to samozřejmě říkají Nick Land i Peter Thiel, který tenhle proud myšlení financuje. Tahle myšlenka rezonuje právě i v rámci Silicon Valley a do jisté míry rezonuje i v prostředí kolem Donalda Trumpa. Byť o tom jsme spolu mluvili jindy, že kolem Trumpa stojí několik různých skupin, které se shodnou třeba na kritice demokracie, i když se ne nutně musí shodnout na tom, že demokracii nechtějí. To znamená, to je ta základní představa, která je nejstarší a kterou bychom našli až u Platóna – přesvědčení o tom, že lidé si nejsou rovni, ani si být rovni nemají a vytvoření jakéhokoliv systému, který stojí na rovnosti, je z principu chybné. 

Katedrála je naopak věc, na které se shodnou úplně všichni, kteří kolem Donalda Trumpa stojí a celá řada dalších. Propojuje totiž odpor jednak ke vzdělanosti jako takové. To je velmi zajímavý moment, který v populistickém hnutí vidíme – antivědecký přístup, který v českém prostředí velmi dobře známe. Spousta lidí vám řekne, že sociální vědy nejsou žádné vědy, že je to pavěda a že by se neměly vůbec studovat. Skutečnými vědami jsou podle nich inženýrství, lékařství…

… Technické obory. 
Přesně tak. Ve skutečnosti to ale taky není tak úplně pravda. V momentě, kdy se začal řešit covid-19, tak si najednou spousta těchto lidí řekla, že Big Pharma je přece ve skutečnosti taky lhaní, že nám lékaři lžou a chtějí, abychom si píchali injekce, i když je to ve skutečnosti úplně jinak a měli bychom žít zdravě. Čili jakmile odpor vůči vědě jednou použijete, tak už se vám pak rozšíří na vědu jako celek.

A tohle všechno pro Yarvina a pro Landa symbolizuje katedrála, a proto ji nenávidí?
Zatím jsem zmínil jen ten moment specifického vědění. Oni ale věří tomu, že klíčovým momentem ve společnosti není politika, ale ten, kdo rozhoduje o tom, co je dobro a co je zlo. A jsou přesvědčeni o tom, že toto dobro a zlo ve skutečnosti definuje právě katedrála pomocí univerzit, skrze média a skrze Hollywood. Učí zbytek Američanů, že toto je dobro, toto je zlo a všechny ostatní politické strany se pak nutně musí pohybovat v rámci, který je tímhle přístupem nastavený. A základem tohoto přístupu je právě představa rovnosti. 

Chápu. 
Takže tohle je podle Yarvina zapotřebí ne opravit – to říká jasně, že nejde – ale zničit. 

Eliminovat. 
Je zapotřebí to naprosto eliminovat, rozbít katedrálu. To je svým způsobem trochu specifické. Curtis Yarvin vystudoval vysokou školu, Nick Land učil deset let na vysoké škole filozofii. Máte tedy před sebou lidi, kteří maximálně využili možností, které jim katedrála „nabídla“, aby teď zpětně řekli, že to je špatně a je zapotřebí to zničit. Říká tomu katedrála, protože tvrdí, že rozměr určování, co je dobro a zlo ve společnosti, v minulosti dělala církev. Ta už to dnes nedělá a místo toho to dělají vysoké školy, které skrz média dostávají vědění k lidem a říkají jim, co je dobře a co je špatně. 

Proto se to jmenuje nové reakcionářství – protože to reaguje na tenhle vývoj?
Celou dobu se tu bavíme skutečně o situaci, kterou nastavila francouzská revoluce. A ten pojem reakce je reakcí na francouzskou revoluci. Původní pojem reakcionářství směřuje přesně k tady tomu. A když mluvíme o Dark Enlightenment, tak se přesně k tomuto znovu vracíme. Nechceme revoluční nebo porevoluční Francii, nechceme to, co přinesla francouzská revoluce, co přineslo osvícenectví. Nechceme humanismus ani víru v demokracii a rovnost. 

Prostě 200 let špatně…?
Tohle všechno musíme škrtnout a musíme začít kompletně znovu. Přičemž představa, co je to správné, je zaprvé to, čemu říkají neokameralismus – stát by měl fungovat jako firma, do slova a do písmene. A pokud se nám to nelíbí, tak bychom měli mít možnost z takového státu odejít. Exit not voice, termín, který se tam objevuje – odejděte nikoliv ve smyslu, že budete hlasovat, ale že máte možnost odejít. Tohle je mimochodem myšlenka, se kterou úplně původně přišel Robert Nozick.

To je kdo?
Americký politolog, v jehož Anarchy, State and Utopia, v minulosti velice výrazně rezonující knize, říká, že hypotetickým ideálním uspořádáním obce by byla obec složená ze spousty drobných obcí, kdy každá bude řídit svůj ekosystém podle sebe. Nad nimi bude stát malinkatý stát, který bude jen vynucovat úplně nejzákladnější pravidla, která jsou ale podle Nozicka postavená na rovnosti a ochraně slabších. 

Takové italské městské státy za renesance…? 
Je to tomu trochu podobné, ale vychází to z představy, která rezonuje i v Dark Enlightenment. Lidé mají různé požadavky, chtějí různé věci, a tím pádem by si každý postavil tu společnost jinak. Pokud bychom si mohli představit, že v jednom údolí máte lidi, kteří jsou fašisté, v druhém údolí jsou komunisté, ve třetím demokraté a ve čtvrtém anarchokapitalisté, nelezou si přes kopce do zelí, tak to nemusí být úplně špatná představa.

Problém ideologií je v tom, že některé z nich jsou expanzivní, tedy že ze svého principu tohle nejsou schopné udělat. Druhý problém je věc, která se u Yarvina objevuje poměrně výrazně. Říká, že nám stačí, když zrušíme všechny ty záležitosti, které USA dělají, když zasahují do vnějších záležitostí, a celý svět se pak uzdraví. To, co se děje venku, je do značné míry záležitost intervence. Pojďme přestat dodávat cokoliv do Evropy nebo do ukrajinské války a uvidíte, že se všechno srovná tak, jak je to správně a jak lidé chtějí. Skončí to tam, kde lidé chtějí doopravdy být. 

Takže nový izolacionismus…? 
Je tam velice silná představa amerického izolacionismu. My ale víme, že to tímhle způsobem tak úplně fungovat nebude. Představa, že teď necháme Ukrajinu na pokoji a tam se ukáže, co chtějí, nebo nechtějí, asi nedopadne, protože vedle ní stojí velké a poměrně agresivní Rusko. Tady je vidět, že ta představa vlastně nefunguje. Klíčový rozměr ale není postaven na zahraniční politice, ale na politice dovnitř. 

Nicméně tahle ideologie není nijak zásadně známá, že bychom o ní mluvili tak, že má miliony příznivců v rámci USA. Příznivců budou spíš tisíce, ale pohybují se v prostředí těch nejbohatších. Protože – a to je důležité – představa ideálního uspořádání samozřejmě směřuje k tomu, že v čele společnosti mají stát v zásadě CEO velkých firem, specificky ze Silicon Valley, kde se nám propojují ty dvě představy. Jinými slovy, je to technofeudalismus. 

Je to návrat před zahájení demokracie, před francouzskou revoluci a myšlenky o demokracii. Skutečně je to ta nejsyrovější podoba nejstaršího konzervatismu, který se formuje během francouzské revoluce a který chce feudální společnost postavenou na tom, že je rozdělená do různých segmentů. Je tady šlechta, církev a poddaní, a takhle by to mělo zůstat. Proti nim stojí revolucionáři ze střední, městské třídy, vzdělaní a bohatí, kteří říkají, že to je nespravedlivé, že to tak vypadat nemá a že by měli všichni mít stejné možnosti jak ekonomicky, tak právně a politicky.

„Techbros“

Jak moc technofeudalisms konvenuje lidem, kteří jsou ti velcí CEO, jmenovitě třeba Elonu Muskovi? 
Nakolik to konvenuje přímo Elonu Muskovi vám neřeknu, rozhodně to ale velmi silně ovlivnilo myšlení Petera Thiela. 

Není to jeden ze zakladatelů PayPalu? 
Ano a zakladatel Palantiru. 

To je co?
Firma, která vytváří software na vyhodnocování informací*. V současné době se podílí na konsorciu firem, které připravují zbraňový systém Anduril. 

Tolkienovská literatura.
To znamená, že všechny tyto věci jsou vypůjčené od Tolkiena.

Pán prstenů…
Přesně tak. Takže na jedné straně máte Nicka Landa, které si vypůjčuje z okruhu hororové literatury – například Lovecraft tam má velice silnou roli – máte tam odkazy na popkulturu… Takže vidíme, že se tam skutečně tyto věci velmi výrazně mísí. Nicméně představa jako svoboda není kompatibilní s demokracií. To je přesně věc, o které Peter Thiel mluví.

Peter Thiel, který to všechno podporuje finančně.
V kontextu lidí kolem Silicon Valley existují dvě významné představy. Na jedné straně je to bod singularity, který má vést k úplné proměně společnosti na jedné straně, po technologické stránce, na straně druhé je to transhumanismus. A ta představa se spojuje. Je tady vize budoucích technolordů, kteří budou ideálně žít věčně, protože jim to umožní technologie. Tyhle věci už některé firmy, které Thiel má, dělají. Pokud by vás zajímalo, jak to bude doopravdy vypadat v budoucnosti, tak pokud tady máme takovou řadu odkazů na popkulturu, sáhněte po knize Duna. Film je krásný, ale kniha je určitě lepší. Akorát to nebudou pasáže, ve kterých vystupuje Paul Atreides, ale spíš Baron Harkonnen.

Dark Enlightenment je ale jinak koncepce, která se šíří v rámci USA mezi různými skupinami. Už jsme zmiňovali Silicon Valley, na druhé straně je to ale obecně alt-right a třetím zajímavým momentem je manosféra, o které jsme mluvili minule. Tam je spojujícím mostem zejména Bronze Age Pervert a jeho blog.

Kdo to je?
Costin Vlad Alamariu představuje myslitele, který na jedné straně odmítá demokracii, přesně z těch důvodů, o kterých jsme mluvili v kontextu Dark enlightenment, a na straně druhé propaguje představu antického bojovníka doby bronzové. Stojí v čele společnosti, která je založena na výrazném rozdělení na vůdce a slabší, tedy na alfa a beta.

Na Muska jsem se ptal i z toho důvodu, že když teď pozorujeme to, jak velmi aktivní byl v posledních měsících při tendenci k snižování a zmenšování státního aparátu a vyhazování státních zaměstnanců, tak jestli třeba nemůže být součástí katedrály i přebujelý stát? Jestli to nejde dohromady s tím, o čem mluvíte? 
Jde, ale není to už spojené s myšlenkou katedrály. Katedrála není jediná myšlenka, která se u Yarvina objevuje. Tohle navazuje na jinou z Yarvinových představ, a to je RAGE, tedy Retire All Government Employees. To znamená masivní výměnu kariérního úřednictva a jejich výměnu za kádry naprosto loajální vůči – v tomto případě – Donaldu Trumpovi. To je představa, která má vést k eliminaci takzvaného Deep state, což je konspirační teorie o tom, že stát je ve skutečnosti ovládán nikým nevolenými úředníky zevnitř tajných jednání. 

Vy jste říkal, že stát se řídí jako firma.
Stát se právě neřídí jako firma. Nelze ho řídit jako firmu. To je jeden ze základních problémů, protože stát není ani firma, ani startup. Nicméně tahle koncepce se Donaldu Trumpovi dostala nikoli přímo od Yarvina, ale v rámci Projektu 2025, což je představa jiné skupiny. Zatím jsme zmiňovali skupinu techbros v čele s Elonem Muskem jako jednu ze skupin, která kolem Donalda Trumpa stojí. Tou druhou skupinou, poměrně výraznou, je ultrakonzervativní, výrazně křesťanská skupina think tanků v čele s The Heritage Foundation, kteří právě připravili Projekt 2025 nejenom na očištění státní správy, ale i na proměnu americké společnosti směrem k výrazně konzervativní a výrazně nábožensky laděné, tak jak byly USA třeba v době svého vzniku. Třetí skupinou, která ale dnes asi už víckrát nezazní, jsou Steve Bannon a jeho nacionalisté. 

Nicméně kdyby to někoho zajímalo, tak jsme o tom spolu mluvili před pár měsíci.
Přesně tak. A všechny tři skupiny nacházejí společnou řeč minimálně v kritice demokracie. Přestože si to každý z nich tak představuje z jiných důvodů a směřuje k trochu jinému cíli, tak na této úrovni se shodnou. A samozřejmě i boj proti tomu, čemu říkají Deep state, je opět momentem, na kterém se shodují. 

Magazín Time Yarvinův vliv na Trumpa připodobňuje k vlivu Filippa Tommasa Marinettiho na Benita Mussoliniho. Je to trefné, nebo scestné přirovnání? 
Myslím, že to přirovnání poměrně sedí. Marinetti byl intelektuál, umělec a agitátor, který stál vedle Benita Mussoliniho. Mimochodem, Marinetti ve futuristickém manifestu vyzýval ke spálení knihoven – Yarvinův přístup ke zničení katedrály je v tomto směru úplně stejný. To znamená, že podobnost tam je skutečně výrazná.

Některé americké státy dávají různé knihy na blacklist. Dá se to připodobnit?
Pálení knih je symbolickým aktem. Je to symbolická míra násilí, která říká, že tohle bychom chtěli udělat s autory. Když řeknete, že se tyhle knihy nemají číst ve škole, je to přece jenom slabší krok. Z pohledu obhajoby svobody slova je to samozřejmě krok, který je extrémně problematický, protože v rámci ní budete obhajovat skutečně velmi složitě. A pokud věříte tomu, že jsou lidé rozumní a měli by si mít možnost číst cokoliv, tak nedává smysl, abyste zakazovali Kdo chytá v žitě a podobnou literaturu, která je v USA dlouhodobě na indexu. Takže není to úplně to samé a samozřejmě je to věc, která je v USA dlouhodobě přítomná. Je dobré si samozřejmě uvědomit, že se bavíme o USA, tedy o společnosti, která je poměrně výrazně rozdělená a ve které mnohonásobně větší roli, než předpokládáme a než máme zkušenost, hraje náboženství. 

Snažím se přemýšlet o komkoliv jiném, kdo by chtěl pálit knihy. Napadá mě jenom…
Páter Koniáš?

Nebo ta skupina lidí za Třetí říše v Německu. Dají se vysledovat kořeny Dark Enlightenment takto daleko do minulosti i na jiném kontinentu, než jsou USA?
Dark Enlightenment je kombinací amerického a britského přístupu. Mohli bychom ho tedy vysledovat až do Evropy. Ale novoreakcionářství není úplně nová záležitost. Dohledali bychom ji skutečně až k Platónovi. Je to samostatná autochtonní linie, která je hluboce přesvědčená o tom, že rovnostářství a rovnost je nesmysl. Lidé si nejsou rovni a nemají si být rovni. Někteří mají vládnout a ostatní mají být ovládaní.

* Deník New York Times před časem popsal, jak Palantir za Trumpovy vlády rozšířil spolupráci s americkou vládou. Ta měla firmě od Trumpova nástupu vyplatit 113 milionů dolarů. Bílý dům, píší New York Times, si připravuje půdu – mimo jiné právě pomocí technologie Palantiru – k vytvoření centrálního seznamu osobních dat Američanů.