Opoziční hnutí SPD bude v podzimních sněmovních volbách kandidovat společně se Svobodnými, Trikolorou a stranou Právo Respekt Odbornost (PRO) - ale pod hlavičkou SPD.
„Třeba v otázce členství v NATO a EU mají obě strany mezi sebou nepřekonatelnou hráz,“ popisuje v rozhovoru Jan Charvát z Institutu politologických studií FSV UK.
„Pokud se při kritice Izraele, která může být legitimní, objeví představa, že Stát Izrael nemá sám o sobě právo na existenci nebo je zdrojem absolutního zla, tak to je démonizace,“ říká Charvát.
Člověk vs. stát. Víme, jak a v čem chceme žít? Co mají společného Trump, Mečiar a Ludvík XIV.? A nebylo by lepší, kdyby politické strany neměly žádnou ideologii?
Demokracie u nás vzkvétá už přes 30 let. Jenže co to vlastně ta demokracie je? Proč ji neměl Platón rád? Kvůli čemu Havel varoval před těmi, kteří ji neberou vážně?
Politolog Jan Charvát navíc podotýká, že prezident ani takové pravomoce nemá. Pro úpravu volebního práva by se musela změnit ústava. Hrad uvedl, že Petr Pavel mluvil v nadsázce.
„V prostředí Česka jsme si zvykli na specifickou podobu krajní pravice i levice. Rasistická pravice v podobě skinheads existovala i na Západě, ale u nás to byl klíčový moment,“ připomíná Charvát.
Symbol plamene a vlastní oběti již 55 let fascinuje hlavně italskou krajní pravici a mnohé neofašistické proudy. Oslovení italští i čeští odborníci vysvětlují, proč tomu tak je.
„Problém online radikalizace ve skutečnosti není v online prostředí, ten je ve společnosti. A důvodů pro radikalizaci je dlouhá řada, jsou spojené s frustrací lidí,“ vysvětluje politolog Jan Charvát.
K široké frontě „vlastenců“, jak se sami nazývají, pro volby do Evropského parlamentu nedojde a s největší pravděpodobností do nich půjdou roztříštění. A to pomůže sněmovní opozici ANO a SPD.
Podle Jana Charváta z Institutu politologických studií FSV UK pracuje ministerstvo vnitra u svých pravidelných zpráv o stavu extremismu v ČR s terminologií popisující stav věcí před deseti lety.
Ve společnosti tvoří asi desetiprocentní skupinu a byli velmi viditelní třeba během migrační krize v roce 2015. Právě ta znamenala podle politologa Jana Charváta základ pro české konspirační podhoubí.
Takových lidí je v české společnosti asi šest procent, a to poměrně stabilně – jejich počet během let nenarůstá. Státu se ale stále nedaří tuto skupinu oslovovat. Co to znamená? K čemu to může vést?
Rajchl působil jako fotbalový funkcionář, později se angažoval ve straně Trikolóra, kde se chtěl dostat na nejvyšší místa, ale neuspěl a založil si vlastní stranu PRO.