Jak dosáhnout dlouhověkosti? Nejstarší lidi na světě o radu nežádejte, tvrdí vědci
Pro některé noční můra, pro jiné požehnání, tak či tak je dlouhověkost fascinujícím tématem. Pokud ovšem někdo doufá, že na zemi stráví co nejvíce času, neměl by se podle vědců spoléhat na rady těch, kteří stoletý práh překročili.
Když 19. srpna letošního roku ve svých 117 letech zemřela nejstarší osoba, katalánská žena amerického původu Maria Branyasová Morerová, mnozí se zamýšleli nad tajemstvím výjimečně dlouhého života, píše server The Guardian.
Často slýcháváme, že v rámci dlouhodobé životní prosperity bychom se měli pravidelně hýbat, udržovat si nadhled a zdravé vztahy se svými nejbližšími a neměli bychom se přejídat a spát méně než 7 až 8 hodin.
Podle webových stránek Guinnessovy knihy rekordů Branyasová Morerová věřila, že její dlouhověkost pramení z „pořádku, klidu, dobrého spojení s rodinou a přáteli, kontaktu s přírodou, emocionální stability, žádných starostí, žádných výčitek, spousty pozitivity a pobytu daleko od toxických lidí“. Její zkušenosti ale nelze brát jako univerzální recept na dlouhověkost.
Dlouhověkost v odolnosti?
Richard Faragher, profesor biogerontologie na Brightonské univerzitě, uvedl, že se vědci stále snaží zjistit, proč se někteří lidé dožívají vyššího věku než 100 let. Tvrdí, že existují dvě hlavní teorie, které se vzájemně nevylučují. Tou první je, že někteří jedinci mají v podstatě jen štěstí.
Jinými slovy, to, že stoletý člověk má určité návyky, neznamená, že tyto návyky jsou příčinou dlouhověkosti. Druhá teorie podle Faraghera spočívala v tom, že stoletý člověk má specifické genetické vlastnosti, které mu umožňují žít déle – tedy, že je díky své genetické výbavě odolnější.
3:29
Bohatá strava, práce i v důchodu a mentální aktivita. Japonců starších 100 let je v zemi 92 tisíc
Číst článek
Starší lidé navíc podle profesora obecně příliš necvičí, jejich strava je často spíše nezdravá a někteří století lidé jsou i kuřáky.
„Skutečnost, že stoletý člověk dělá mnoho z těchto nezdravých věcí a stále se jen tak proplétá životem, říká, že má buď štěstí, nebo je typicky velmi dobře vybaven geneticky,“ tvrdí Faragher.
Profesor David Gems, genetik z University College London, dodal, že důležitým faktorem dlouhověkosti je pohlaví – ženy stárnou pomaleji než muži. Souhlasil ale, že štěstí zde hraje svou roli.
Podle odborníků ale existují dobře známé faktory, které mohou přispět ke zvýšení délky života, včetně zdravotní péče a hygieny. David Sinclair, výkonný ředitel Mezinárodního centra dlouhověkosti, poznamenal, že k obecnému prodloužení délky života přispělo především zavedení očkování a čisté vody.
V potaz je dobré brát i skutečnost, že dlouhověkost spojena s bezproblémovým zdravím ještě nenaznačuje, že se lidé dožívající se více než sto let udržují v psychické pohodě. Někteří kupříkladu čelí samotě, což může vést k úzkostem i depresím. Na dlouhověkost tedy není radno pohlížet pouze optikou obdivu.
