V Česku bude do roku potřeba zvýšit počet lůžek v domovech pro seniory z 28 tisíc na 83 tisíc, vyplývá to z průzkumu společnosti Boston Consulting Group.
Eliška Radikovská vede sbor seniorek Elpida. „Holky na koncertech potkávají hodně mladých lidí. Líbí se mi, že vidím, jak jim to dává hodně,“ pochvaluje si v rozhovoru.
Nejhorším řešením, jak upravit pravidla důchodového systému, je podle většiny respondentů snižování vyplácených penzí (81 procent) a zvyšování věku odchodu do důchodu (80 procent).
„Starší zákonodárci často prosazují zastaralé cíle a témata, která nijak nepomáhají příštím generacím,“ říká pro iROZHLAS.cz analytička Business Insideru Katherine Tangalakis-Lippertová.
„Oběti mlčí, protože mají strach z pomsty. Také nechtějí udělat ostudu vlastní rodině. Je tu i řada dalších důvodů, kvůli kterým se k případům nedostaneme,“ vysvětluje Lorman z organizace Život 90.
Pokud by se penzijní systém nezměnil, pobíralo by penzi o 800 000 lidí víc, vysvětluje Filip Pertold. „Klíčová je otázka, jaká opatření musíme přijmout, aby senioři nedožívali v chudobě,“ říká.
Do studie se zapojilo 14 056 účastníků a sběr dat trval 25 let, od roku 1996 do roku 2021. Zahrnovala osoby, které se narodily mezi lety 1911 až 1974 a v průběhu zkoumání jim bylo mezi 40 až 100 lety.
Podle předběžných údajů v první čtvrtině letošního roku takzvanou „osamělou smrtí“ zemřelo více než 21 000 Japonců, přes 17 000 z nich v důchodovém věku.
Zlepšení ve srovnání s rokem 2019 zaznamenalo loni 18 unijních států, v šesti zemích však naděje dožití stále úrovně nedosáhla. Jedná se o Německo, Estonsko, Řecko, Rakousko, Nizozemsko a Finsko.
Jednoduchou otázku, kdy je člověk starý, kladli vědci lidem v dlouhodobé studii. Zjistili, že stáří dnes pocitově začíná později než dříve, a navíc že se hranice u jednotlivců stále mění.
První krize nastane ve chvíli, kdy půjdou do penze tzv. Husákovy děti. Počet lidí v produktivním věku se sice příliš nezmění, počet seniorů nad 64 let ale stoupne o několik set tisíc.
Nejvyšší střední věk měla loni Itálie, kde dosáhl 48,4 roku, nejnižší byl přesně o deset let méně na Kypru. Česko se nacházelo v těsné blízkosti celounijního mediánu.
„Děláme chyby. S přibývajícím věkem pravděpodobnost přešlapů roste. Nemá to nic společného s úsudkem,“ řekl Jay Olshansky, který působí na University of Illinois Chicago.
„Skoro každý třetí senior a seniorka čelí nějaké formě týrání,“ dodává socioložka se zaměřením na stárnutí Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity v Brně.
Ještě před sto lety se lidé průměrně nedožívali ani padesátky. Pak se začal věk prodlužovat a tento trend dál posiluje. Demografové předpovídají, že v roce 2100 bude běžné žít 90 let i déle.
Pokud by se podle ředitele odboru prevence kriminality Michal Barboříkapřepočítala práce dobrovolníků na peníze, měla by hodnotu více než 30 miliard ročně.
Výsledky nové demografické projekce s vývojem do roku 2101 představili šéf Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček a demografka Michaela Němečková.
„Ty mrcho jedna, já tě tady holka zlatá přivážu.” Skrytý mikrofon odhalil, jak se v jedné české LDN chovali k seniorce. Proč si neumíme vážit starších?
