Jazyková neutralita je iniciativou zdola, říká filolog. ‚Nesmíme to přehánět,‘ oponuje jazykovědec
Hromadná oslovení jako „přátelstvo“ a „diváctvo“ nebo nahrazování rodových koncovek pomocí znaků (*, x) vyjadřujících neutralitu. Další ročník Prague Pride zviditelnil i otázku toho, zda a jak by měla čeština obsáhnout osoby, které se neidentifikují binárně. „S tolerancí to nesmíme přehánět,“ říká jazykovědec Karel Oliva. „Snaha o genderovou férovost přirozeně vyvolává debatu. S jazykem bychom měli experimentovat,“ oponuje filolog Vít Kolek.
Měla by současná čeština používat takové konstrukce, jako je přátelstvo nebo diváctvo? Tedy využívat v plurálu koncovek středního rodu, aby zahrnula i nebinární osoby?
Karel Oliva: Zdá se mi to téměř jako obrozenská snaha o reformu češtiny. Nezní mi to přirozeně, naopak dosti uměle a snad i zbytečně, protože v češtině už slova pro řečené pojmy máme. Nemohu se ale vyjadřovat k tomu, co čeština má, nebo nemá dělat. Je to přirozený jazyk kulturního národa, který se vyvíjí sám o sobě.
Vít Kolek: Výrazy, o nichž hovoříme, určitě za zbytečné nepovažuji. Jsou to pojmy, které si nebinární komunita vytvořila, respektive pracuje s nimi podle pravidel české slovotvorby. Znějí sice trochu archaicky, ale domnívám se, že je to otázka zvyku. Čím častěji se s nimi budeme setkávat, tím přirozeněji budou znít.
Nejde tedy jen o to vyčkat, dokud si nezvykneme – podobně, jako si Češi zvykali na nová slova, která začal zavádět Josef Jungmann?
Oliva: Jistě, můžeme počkat. Ale mezi obrozenskou a současnou dobou je podstatný rozdíl. Obrozenci vytvářeli slova pro pojmy, které k nám přišly a už v našem kontextu existovaly. Neměli jsme jen ta česká slova. Výrazy jako diváci nebo divácká obec už ale máme, připadá mi tedy nadbytečné vytvářet něco nového. Diváctvo je nové, uměle zkonstruované slovo, kdežto divácká obec je běžný a zavedený termín.
Bulharsko zakázalo zmínky o LGBT+ ve školách. ‚Hon na čarodějnice,‘ odpovídají aktivisté
Číst článek
Máme vytvářet nová slova místo toho, abychom využívali již existujících výrazů?
Kolek: Pokud si to nebinární komunita přeje, nová slova vytváří. Výraz „divácká obec“ je sice vžitý, ale oslovení „vážená divácká obci“ zní zvláštně. Diváctvo je tedy možná lepší. Jsme zvyklí na tvary hromadných podstatných jmen jako studenstvo nebo žactvo – podle tohoto vzoru si nebinární komunita vytváří taková slova, která potřebuje.
Divácká obec, nebo diváctvo?
Proč nepoužijeme oslovení „vážené divačky, vážení diváci“?
Kolek: Nebinární komunita se mnohdy neidentifikuje ani s mužským, ani s ženským rodem a takové oslovení pak považují za neautentické. Pokud se neshodují s mužským nebo ženským rodem, hledají jiné možné strategie pro takový projev, který by pro ně byl přirozený.
Oliva: Já myslím, že oslovení divaček a diváků je běžné a není možné, promiňte mi to, to s tou tolerancí takto přehánět. Čeho je moc, toho je příliš. V češtině existují určité jazykové normy a zvyklosti. To, že se v nich někdo nenajde, neznamená, že musíme měnit vyjadřování deseti milionů lidí.
Jak velká je česká nebinární komunita a o co usiluje?
Kolek: Nebinární komunita v Česku bude podstatně vyšší než tři procenta populace, což je hodnota, která vyplynula z dotazníkového šetření MasterCard. Nedá se říci, od jakého čísla by se měl jazyk začít přizpůsobovat.
OBRAZEM: Prahou prošly desetitisíce lidí v průvodu hrdosti Prague Pride. Program pokračuje na Letné
Číst článek
Jde ale o přirozenou změnu vycházející zdola. Probíhá snaha o genderovou férovost vůči nebinárním lidem a jejich zahrnutí do jazyka, v jehož současné podobě se nenacházejí. Hledají tedy strategie a možnosti, jak se vyjadřovat.
Samozřejmě to vyvolává vášnivé debaty, a to nejen u nás. Diskuse by se však měla konat i na veřejnosti. Díky tomu se ukáže, které strategie jsou vhodné a uchytí se, a které ne. To ale neznamená, že bychom s jazykem neměli experimentovat a držet se pouze kodifikované normy. S jazykem bychom si měli dále hrát.
Oliva: Pokud je členů nebinární komunity více než 300 000, jde o relativně vysoké číslo. Snahu o proměnu jazyka ale pokládám za kontraproduktivní. Když budeme lidem něco vnucovat, tak se to podle zákona akce a reakce vrátí zpátky.
Diskuse o tomto problému je v zahraničí rozvinutější než u nás a nabývá téměř militantních forem. Nedochází tedy k přirozené jazykové změně – ta je naopak vynucovaná.
Chiruržka bez -ová
Jak souvisí iniciativa nebinární komunity s feminismem?
Kolek: Ani v zahraničním kontextu bych nemluvil o nátlaku, diskuse skutečně vzešla zespodu. Začalo to feministickou lingvistikou – ženy chtěly dosáhnout rovného zacházení i v jazyce. Nejde jen o zavádění ženských tvarů, ale také odstranění různých genderových stereotypů, které jazyk přenáší.
Seznamka LGBTQ+ na olympiádě ztížila vyhledávání. Grindr chce chránit sportovce
Číst článek
Oliva: Čeština je jazyk, který má svou historii. Co se týče nových ženských tvarů jako je třeba hostka, tak i Božena Němcová používá oslovení „má milá hosti“, tedy skloňuje slovo „host“ v ženském rodě podle vzoru „kost“.
Co se týče přechylování, můžeme ho používat tam, kde má smysl – například v názvech povolání, která bývala typicky mužská. Na druhou stranu je tendence odmítat přechylování příjmení pomocí -ová. Myslím, že by bylo potřeba se jednou rozhodnout, co vlastně chceme.
Kolek: Jedna věc je označení povolání, například chiruržka nebo chirurgyně. Má se za to, že je třeba zviditelňovat ženy, pokud to povolání vykonávají, a že se pak o takové pozice ženy více ucházejí.
Druhou věcí jsou příjmení – v tomto případě se má naopak za to, že je dobré respektovat formu příjmení dané ženy. Přípona -ová navíc vychází z přivlastňovacího adjektiva, což implikuje, že žena patří nějakému muži.
Další podrobnosti se dozvíte v záznamu celého dílu Pro a proti výše.
