100 let Miroslava Zikmunda.
Projděte se životním příběhem
legendárního cestovatele
Autem jako první na světě pokořili Núbijskou poušť, projeli přes stovku zemí a přivezli desítky tisíc metrů filmového materiálu. Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka se stali cestovatelskými legendami. Miroslav Zikmund ze slavného dua ve čtvrtek slaví 100. narozeniny. Ohlédněte se při té příležitosti za jeho životním příběhem.
Když Miroslav Zikmund slavil třicetiny, málem se utopil v Riu de Janeiru. „Nevěděl jsem, že na Copacabaně jsou proudy, které vás stáhnou do moře. A i když je člověk dobrý plavec, má co dělat, aby se dostal zpátky na břeh. To byla zrádná Copacabana, která mě o narozeninách málem stála život,“ vzpomínal před dvěma lety v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Při svých padesátinách pak Zikmund raději utekl na Cejlon.
Letos se legendární cestovatel dožívá 100 let a svou dlouhověkost připisuje zejména genům. „Další důvod byl, že jsem poslední cigaretu zašlápl včas, a potom je to také možná zdravá životospráva, že se nepřecpávám a jsem střídmý,“ popisoval před několika lety Radiožurnálu.
Společně s Hanzelkou procestoval Zikmund skoro celý svět. Původně přitom duo vyráželo do zahraničí jen jako obchodní cestující, kteří měli propagovat Tatru, Československo a jeho výrobky. Později se z nich ale stali reportéři.
Z pražských ulic dojeli do marocké Casablanky, přes Egypt a Súdán poté až do Etiopie. Autem jako první na světě pokořili Núbijskou poušť. Po překonání Afriky se přesunuli do Jižní Ameriky, kde se z Argentiny dopravili do Mexika. Tam jejich cesty na čas skončily – kvůli zranění Hanzelky i železné oponě, která jim nedovolila dostat se do USA.
Nárůst popularity
Jejich sláva v Československu mezitím obrovsky narostla. O 44 procestovaných zemích vzniklo několik knih, reportáží i besed. Následovaly cesty do Asie a Oceánie, poté se dvojice připravovala navštívit Austrálii. Jenže přišlo období normalizace. Jejich výpravy a veřejný život tak ukončil rok 1968 a kritické pojednání o Sovětském svazu, které společně sepsali.
Znovu vyjet za hranice a vydávat knihy mohli až o dlouhých 21 let později, po pádu komunistického režimu. Hanzelka onemocněl a Zikmund tak sám navštívil Japonsko, Austrálii, Nový Zéland, ale i Sibiř nebo Srí Lanku. Za své dílo cestovatelé obdrželi Cenu E. E. Kische a také českou Medaili Za zásluhy.
Rok po smrti Hanzelky v roce 2003 byl Zikmundovi udělen také čestný doktorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Přivezli desítky tisíc metrů filmového materiálu a navštívili 112 zemí světa. Jejich deníky jsou dodnes uloženy v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
Osudy cestovatelů připomíná web Českého rozhlasu a speciální poctu Miroslavu Zikmundovi připravilo Rádio Retro.