Ekonomické modely systematicky podceňují, jak globální oteplování v budoucnu ovlivní bohatství lidí. Nová studie australských vědců z Univerzity Nového Jižního Walesu zjistila, že oteplení o čtyři stupně udělá průměrného člověka o 40 procent chudším.

To je podle některých odhadů až čtyřnásobný nárůst poklesu bohatství oproti předchozím hodnocením.

Výzkum australských vědců naznačuje, že průměrné HDP na osobu se globálně sníží o 16 procent, pokud se lidstvu podaří udržet oteplení pod hranicí dvou stupňů ve srovnání s předindustriální dobou. Jedná se o mnohem větší snížení míry bohatství, než předpokládaly předchozí modely. Ty počítaly s tím, že lidé zchudnou jen o zhruba jedno a půl procenta.

Vědci nyní odhadují, že globální teplota vzroste o 2,1 stupně, a to i v případě, že budou splněny krátkodobé i dlouhodobé klimatické cíle.

V posledních letech sílí kritika, že soubor ekonomických nástrojů známých jako modely integrovaného hodnocení, které se používají jako vodítko, kolik prostředků by měly vlády investovat do snížení emisí skleníkových plynů, nedokázaly zachytit rizika plynoucí ze změny klimatu, především pak extrémní projevy počasí.

Extrémy

Nová studie uveřejněná v časopise Environmental Research Letters se zaměřila na jeden z nejpopulárnějších ekonomických modelů a vylepšila ho o prognózy klimatických změn. To vědcům umožnilo zachytit dopady extrémních povětrnostních jevů napříč globálními dodavatelskými řetězci, vysvětluje povahu výzkumu Guardian.

Hlavní autor výzkumu, Timothy Neal z australského Institutu pro klimatická rizika Univerzity Nového Jižního Walesu, uvedl, že nová studie se zabývala pravděpodobným dopadem globálního oteplení o čtyři stupně, které mnozí odborníci na klima považují za katastrofální.

Závěrem je právě zjištění, že v takovém případě by průměrný člověk zchudl o 40 procent, což je asi o 11 procent horší výsledek ve srovnání s použitím nevylepšených modelů.

„Předchozí ekonomické modely, které neúmyslně dospěly k výsledku, že i vysoká míra globálního oteplení by měla jen mírné dopady na světové hospodářství, výrazně ovlivnily klimatickou politiku,“ upozornil Neal.

Dodal, že tyto modely měly tendenci zohledňovat spíše měnící se počasí na regionální úrovni než to, jak by extrémní projevy počasí, jako jsou sucha nebo povodně, mohly ovlivňovat celé dodavatelské řetězce.

Neal také upozornil na to, že v teplejším klimatu můžeme očekávat kaskádovitá narušení dodavatelských řetězců vyvolaná extrémními povětrnostními jevy po celém světě.

Spoluautor výzkumu, klimatický vědec Andy Pitman řekl, že jsou to právě extrémy, které mají rozhodující vliv, nikoli průměrná teplota.

„Přizpůsobení ekonomických modelů tak, aby zohledňovaly extrémní počasí ve větší části světa a jejich dopad na dodavatelské řetězce, se zdá být velmi naléhavou záležitostí. A to proto, aby státy mohly vyčíslit svou zranitelnost vůči klimatickým změnám a vyvodit závěry, tedy snížit emise,“ vysvětluje Pitman.

‚Ještě horší, než se myslelo‘

Někteří ekonomové argumentují, že globální ztráty způsobené oteplováním klimatu částečně vyrovná oteplení chladnějších oblastí, jako jsou Kanada, Rusko nebo severní Evropa. Neal ale namítá, že globální oteplování negativně ovlivní všechny regiony světa, protože světové hospodářství je navzájem propojené.

Expert na klimatickou politiku z Australské národní univerzity Frank Jotzo, který se na výzkumu nepodílel, říká, že během modelování vlivu klimatu na ekonomiku s pomocí integrovaného hodnocení se vycházelo z předpokladu, že v případě nerentability produkce kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám v jedné oblasti se jednoduše zvýší produkce někde jinde.

Problematice se věnuje i britský Institut pojišťovací matematiky, který zastupuje profesi, jež je základem rozhodování světových pojišťoven a penzijních fondů o řízení rizik.

V lednové zprávě uvádí, že současné hodnocení rizik nezohledňuje skutečné klimatické dopady, jako jsou extrémní meteorologické jevy, zvyšování hladiny moří, geopolitická rizika a důsledky na lidské zdraví.

Mark Lawrence zkoumá klimatická rizika na Univerzitě v Adelaide a dříve pracoval v oblasti řízení finančních rizik ve velkých finančních institucích. Podle jeho názoru jsou výsledky nového výzkumu věrohodné.

„Pokud v něco věřím, tak v to, že ekonomické dopady klimatické změny by mohly být ještě horší, než se doposud předpokládalo,“ cituje odborníka Lawrence britský deník Guardian.

Poslechněte si všechna témata pořadu Svět ve 20 minutách, audio je v úvodu článku. Ruský prezident Putin za tři roky války nepochopil nálady v ukrajinské společnosti. Trumpova cla ženou Kanadu a Evropu do nového spojenectví. V Německu se řeší, jak extremistům a antisemitům s dvojím občanstvím odebírat pasy. Mezi Eritrejci v evropské diaspoře roste rozpor mezi podporovateli a odpůrci režimu prezidenta Afwerkiho.

Jakub Rerich Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít