Na Škaredou středu se lidé nemají mračit, Jidáš v tento den zradil Ježíše. Dokončuje se také jarní úklid
Pašijový týden, který začal Květnou nedělí, je v polovině – na středu připadá Škaredá středa. Právě ve středu se totiž učedník Jidáš škaredil na Ježíše a za 30 stříbrných ho zradil. I ke středě se váže řada křesťanských a lidových tradic. Říká se jí také sazometná nebo smetná.
„Byl to den, kdy se vymetaly komíny. Před Velikonoci je totiž potřeba poctivě všechno uklidit, připravit se na slavné dny, Velikonoce ale také na přicházející jaro, prostě jarní úklid, jak ho známe,“ vysvětluje pro Radiožurnál etnografka Anna Jagošová původ názvu sazometná.
Právě na Škaredou středu bychom se na sebe měli usmívat. „Říká se, že tento den bychom se neměli na nikoho mračit, aby nám to nezůstalo po celý další rok,“ upozorňuje etnografka Lenka Drápalová.
Jidáš se totiž ve středu škaredil na Krista a pak ho zradil. Právě ve středu bychom se proto nad sebou a svým chováním měli zamyslet.
„Myslím, že i v té tradici má středa své specifické postavení, protože ukazuje, že riziko vlastního zájmu, které člověk postaví nad své vztahy v okolí, nad ty, které má rád, je něco, co se také může stát každému z nás,“ připomíná plzeňský biskup Tomáš Holub.
Jidáš svého činu později litoval a oběsil se. Právě na Škaredou středu se proto tradičně připravují sladké jidáše. Tohle pečivo svým tvarem připomíná provaz, na kterém Jidáš po zradě ukončil svůj život. Jejich konzumace je ale zatím zapovězená.
Papež nebude o Velikonocích rituálně mýt lidem nohy. Jeho účast na ostatních obřadech není jistá
Číst článek
„Během Škaredé středy ještě pořád zažíváme čtyřicetidenní půst a přece nemůžeme konzumovat pečivo, které navíc ještě namažeme medem. Na to máme ještě čas,“ vysvětluje etnografka Jagošová.
Jejich čas přijde až ve čtvrtek. Strava za půstu byla chudší a hlavně bezmasá. „Brambory, zelná polévka. Bylo toho hrozně málo, zákaz se vztahoval k živočišným tukům. Třeba vitaminy v tomto období se kromě kysaného zelí získávaly z klíčků luštěnin. Známe pučálku, to je vlastně naklíčený a poté opražený hrách,“ vysvětluje etnografka Daniela Záveská.
Podle tradice se na Škaredou středu také nemělo šít, příst, drát peří nebo štípat dříví.
Pašijový týden
Pašijový týden začíná Květnou nedělí, která letos připadla na 13. dubna. Po ní je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení.
Lidé si letos za velikonoční pečení připlatí. Nejvíc zdražila vejce a vanilkový cukr
Číst článek
Následuje Velký pátek, který připomíná den, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, poté nočními obřady přechází ve Velikonoční neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.
Velikonoční pondělí patří lidovým zvykům oslavujícím konec zimy a příchod jara. Je spojeno s koledou, pomlázkou a kraslicemi symbolizujícími znovuzrození.
