V Praze najdeme mokřady, trampské osady i Beverly Hills, říká zakladatel projektu Praha Neznámá

Praha má celkem 112 čtvrtí a ve všech najdete něco jedinečného, tvrdí zakladatel projektu Praha Neznámá Petr Ryska. Jeho původní blog o kouzlu zapomenutých částí Prahy se postupem času rozrostl na webové stránky i sociální sítě. Dnes je Praha Neznámá populární nejen na internetu, ale pořádá i hojně navštěvované procházky po metropoli a další akce.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zakladatel projektu Praha Neznámá Petr Ryska

Zakladatel projektu Praha Neznámá Petr Ryska | Foto: Václav Müller | Zdroj: Český rozhlas

Jako kluk objevoval poetiku zákoutí své domovské Prahy 6 a jejího okolí. „Pražský hrad mě nebavil, nebylo na něm nic nového k objevování,“ vzpomínal host Večerního Radiožurnálu na dobu, kdy se už nejspíš zvolna rodila jeho vášeň pro „Prahu neznámou“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pražský hrad mě nikdy nebavil, říká Petr Ryska

„Čtvrti prožívám pocitově, každá z nich má svoji osobitost a jinou atmosféru,“ přibližuje svůj přístup.

„Problém jsem měl jenom s Horními Počernicemi. Dlouho mi připadaly takové nijaké. Dokud mi jedna kamarádka neřekla, že jí ta dlouhá, přímá ulice mezi jednopatrovými domky připomíná high street v nějakém městečku na americkém středozápadě. A v tu chvíli jsem si řekl, že i ty Horní Počernice mají něco do sebe.“

„V Praze najdeme mokřady jako na Šumavě, slumy jako v Riu de Janeiru i trampské osady jako někde v Posázaví,“ vyjmenovává Petr Ryska v rozhovoru se Zuzanou Burešovou rozmanitosti našeho hlavního města.

Na Ořechovce potkáme kousek z Anglie a ulice Pařížská zase vznikla po vzoru francouzské metropole. Barrandov u filmových studií je české Beverly Hills a Baba zase nejzachovalejší funkcionalistickou vilovou čtvrtí v Evropě.

Naopak nejchudší byly čtvrti na východním okraji Prahy. „V roce 1930 bylo v Praze na šedesát nouzových kolonií. A kupodivu dodneška některé z nich zůstaly zachovány. Jako první měly po roce 1948 padnout coby pozůstatek nenáviděného kapitalismu dvě kolonie – na Slatinách a Kotlaska v Libni. Obě dvě stojí dodnes,“ uzavírá Petr Ryska.

Zuzana Burešová, Anna Duchková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme