Petr Pištělák ví, jak zvládnout kolaps na D1. ‚Prepperství je životní program,‘ říká
Skautské heslo Buď připraven! se u ostříleného manažera Petra Pištěláka, který šéfoval několika nadnárodním společnostem, přetavilo v prepperství. „Pokud jsou ve škole nebo školce, tak mé děti vědí, jak se dostanou domů, a to i kdyby musely jít tři hodiny pěšky,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.
„Prepperství je něco víc než životní postoj. Je to způsob, jak čelit neočekávaným událostem, které se v životě stávají. Pro mnohé je to životní program, scénář. Já se snažím být připraven, ale taky se z toho nezbláznit, což se některým prepperům stává,“ vysvětluje.
Prepperství má podle něj svá stadia - od uvědomění si křehkosti světa, ve kterém žijeme. Jako příklad uvádí slovenské vesnice, které byly nedávno odříznuté od světa na celé dva týdny nebo krizovou situaci z D1, kde lidé stáli v kolonách 14 hodin.
„Bez vody a s prázdnou nádrží začnete v autě velmi rychle mrznout. A co pak? V tom lepším případě jste odkázáni na pomoc ostatních, ale když budou nepřipraveni všichni, tak to může mít fatální důsledky.“
Prepperovo auto
Pištělák tak nejede na dálnici, když nemá palivo na cestu tam a zpět. Rovněž kanystr s pitnou vodou, lano na vyprošťování, deku, rukavice a nějaké oblečení, nářadí a pořádnou lékárničku.
„V předpisech je parodie na lékárničku, protože když vám jde o život, je to málo. Vozím tak profesionální vojenský tlakový obvaz a pořádné nůžky, které přestřihnou prsten. Když totiž máte zlomenou ruku a začne vám otékat, tak musí všechno pryč,“ popisuje výbavu.
Podle v Česku zažitých mýtů je prepper člověk, který hromadí zásoby. „Já už to dělám tak dlouho, že je pro mne víc něco umět vyrobit a vyzkoušet si to, než ji přímo mít u sebe,“ vyvracuje mýty.
Apokalypsa? Buď připraven! Největší bunkrové město světa láká ty, kdo plánují přežít
Číst článek
Je to prý hlavně o scénářích. Člověk by podle Petra Pištěláka měl vědět, co dělat v případě krize a co by pak bylo dál: „To vás ale může zavést až na okraj šílenství, protože připravit se na úplně všechno nejde.“
Mantrou prepperství bývá heslo Bug Out Bag, tedy „Beru batoh a prchám“, nejlíp do přírody. „Já se na to dívám jinak - jako Bag In Bag, tedy něco, co mám u sebe, abych se dokázal vrátit domů. To je to nejbezpečnější místo,“ popisuje.
Čtyři kroky po katastrofě
Představu, podle které se kvůli katastrofě utíká do lesů, kde se pak přežívá, považuje za romantickou a její propagátoři si to zřejmě nevyzkoušeli na vlastní kůži. Navíc s hustotou osídlení, jakou máme, byste se tam brzy na jednom hektaru střetli s dalšími 20 lidmi. „Stačí jen pár dní deště, zimy a ztratíte veškerou morálku… Kdybych si mohl vybrat, tak zůstanu doma, kde jsem připraven,“ říká.
Hromadění zásob ale považuje za slepou uličku, protože co budete dělat, když je máte, ale pak nenahodíte elektrocentrálu, která bez užitku stála čtyři roky? „Raději doporučuji udělat dětem zábavné odpoledne a natrénovat přežití a třeba v domácím krbu nepoužívat sirky, ale zkusit si to s tím křesadlem,“ říká.
Prozradil i svou základní strategii, která stojí a padá pouze na čtyřech krocích.
První je dostat se domů, což se dá natrénovat a postupy by měly znát i děti. „Pokud jsou ve škole nebo školce, tak mé děti vědí, jak se dostanou domů, a to i kdyby musely jít tři hodiny pěšky.“
Druhý krok je zůstat doma a připraven jen na tři týdny. „To je dost dlouhá doba na vyřešení krize, která buď sama pomine, anebo se už podaří vyřešit to nejhorší. Asi nechcete být součástí nějaké bitky o potraviny v supermarketu. Já jsem doma, a když to není nutné, tak nevylézám,“ říká český prepper.
Tři týdny doma
Netvrdí, že člověk má mít někde doma zásoby jídla na tři týdny života. „Máme to ale uděláno tak, abychom ty týdny přežili. Hlad totiž není největší problém, který budete mít.“
Třetí krok je vyrazit na cestu, kterou má naplánovanou tak na tři týdny a pak předpokládá tříletou práci na obnově života. „Pokusím se obnovit normální život někde, kde to půjde. Pokud máte někde na venkově tetičku, tak to asi budete mít při plánování lehčí.“
Petr Pištělák se prepperem stal postupem času. Jako dítě rád poslouchal rodinné vyprávění. „Třeba teta vždycky říkala, hlavně aby nebyla válka. Později jsem se přes klub Paměti národa dopracoval ke sbírce informací, co mí předci a blízcí prožili. A došlo mi, že okamžiky, na které se člověk připravuje, se stávají. Sice jen zřídka, ale když, tak to s vámi pěkně zamává… Štěstí přeje připraveným.“
Petr Pištělák
Petr Pištělák z pozice brand manažera řídil v různých obdobích značky Jar, Old Spice, Secret, Kamil, Always a Alldays. Pracoval ale i na propojení charitativní činnosti s businessem v projektu Ostrovy Života.
