‚To, co teď spolu děláme, je pro tvé dobro.‘ Právník zastupující oběti popisuje excesy kněží
Jaký trest u nás hrozí kněžím za sexuální zneužívání? Proč se oběti ozývají až po letech? Podle Daniela Bartoně, který se živí zastupováním obětí zneužívání u soudů a který je členem Českobratrské církve evangelické, je velmi složité vůbec zjistit počty lidí zneužitých kněžími.
„Co víme alespoň z nějakých statistik, jen potvrzuje mou osobní zkušenost z praxe. V rodinném prostředí skutečně dochází k sexuálnímu zneužívání nejčastěji,“ říká v pořadu Českého rozhlasu Plus Hovory advokát Daniel Bartoň.
Všechny formy zneužívání ale narážejí na to, že oběti se s tím samy nechlubí a nikomu to dlouho ani neřeknou. „Často se ani samy za oběti nepovažují a zpracují to po nějakých 10 až 20 letech. Až tehdy si doopravdy uvědomí, že onen vztah, ve kterém se nacházely, měl zneužívající charakter. Že fyzické jednání nebyla jen prostá náklonnost, ale sexuální zneužití,“ vysvětluje.
Primárně jde totiž o sexuální uspokojení pachatele, který je velmi často v nadřazeném nebo mocenském vztahu k oběti. Běžnou reakcí psychiky oběti je pak prý oddělení nebo popření toho, co se doopravdy stalo. To proto, aby takový člověk vůbec dokázal dál žít sám se sebou.
Vytěsnění události
„Psychika oběti událost vytěsní, přeznačí a než dojde k poznání, než to člověk sám v sobě zpracuje, uběhne hodně vody,“ myslí si právník. Může za to pachatel?
Kněží i řeholníci budou muset hlásit podezření ze sexuálního zneužívání. Papež to nařídil v dekretu
Číst článek
„Nejsem si jistý, jestli tady hraje roli nějaká vědomá manipulace zneužívaného. Spíš bych řekl, že se staví do role, že šlo o něco zcela normálního, běžného. To, co teď spolu děláme, je pro tvé dobro. Potřebuješ to ke svému duchovnímu růstu, ke kterému se ti snažím pomoc. Oběť se taky může dozvědět, že tomu nerozumí a ani rozumět nemůže kvůli svému mládí nebo nevzdělanosti. Zneužití je pak pro oběť to nejlepší, co pro ni může kdo udělat,“ popisuje Bartoň chování, které je charakteristické pro excesy v církvích.
Kdy se vlastně oběti sexuálního zneužívání kněžími dostávají ke světskému soudu? „Většina obětí jde za světskou justicí až ve chvíli, kdy je zklame ta církevní. Asi nejčastější reakcí je ale nedůvěra v tvrzení obětí. Jakási presumpce neviny pachatele, který je totiž obvykle populární, úspěšná osoba. Oběť jakoby chtěla toho úspěšného člověka dehonestovat,“ popisuje Bartoň, co obvykle následuje po oznámení problémového chování kněze.
Když se pak objevilo obětí víc, tak se podle advokáta uplatňoval systém zahlazování. „Dalo by se říct, že tady byla snaha uchránit dobrý obraz organizace předcházením skandalizace.“
Usvědčení u církve končí
Církevní právo takové chování podle advokáta obětí sexuálního zneužívání samozřejmě neschvaluje. „V posledních desetiletích dokonce říká, že je třeba postupovat proti sexuálnímu násilí v církvi poněkud striktním způsobem. Církve by se s tím měly ve svých vnitřních strukturách umět vypořádat a některé, jako je římskokatolická, se rozhodla s policií spolupracovat a oznámené případy jim taky hlásit,“ říká.
Bartoň přiznává, že není expertem na kanonické právo, ale že ty nezávažnější tresty souvisejí s koncem kněžské role, kdy duchovní buď odejde sám, nebo je k tomu donucený.
Nový trestní zákoník napravil i dobu promlčení tohoto skutku. Až dosud platila dvanáctiletá promlčecí doba, teď začíná běžet až po dovršení 18. roku věku oběti, a protože jde o závažnou trestnou činnost, tak je lhůta patnáctiletá.
