Matka mu brání vídat se synem, neviděl ho tak pět let. Úřady ani soudy mu zatím nepomohly
Platí alimenty, projevují zájem, přesto jim bývalý partner nebo partnerka kontakt s vlastním dítětem znemožňují. To je podle Unie rodinných advokátů případ až stovek rodičů v Česku. Někdy přitom trvá celé roky, než se s pomocí příslušných institucí práva vídat dítě domůžou.
„Syna nevidím pět let a nikdo to v podstatě neřeší,“ říká otec, kterému v kontaktu se synem brání bývalá partnerka. Kvůli citlivosti případu jsme na přání respondenta nezveřejnili jméno.
Poslechněte si reportáž Zuzany Machálkové o problematickém sekávaní dětí s rodiči
„Na prvním soudě mi řekli, že ho můžu vídat střídavě dvě hodiny dvakrát týdně. Když jsem přišel, tak mně ani neotevřela, nebo ho neukázala, nebo mně ho nedala,“ popisuje otec snahu o setkání se synem.
Podle prezidentky Unie rodinných advokátů Daniely Kovářové matka jednala protiprávně. Kovářová zdůrazňuje, že každý rodič má na kontakt s dítětem právo. Stejně jako má dítě právo vídat oba rodiče.
„Problém je ovšem v tom, že to není trestně protiprávní, je to protiprávní z pohledu občanského práva a vztahu mezi rodiči a dětmi, a prakticky to nejde ani vymoci, ani sankcionovat,“ vysvětluje Kovářová.
„Neotevřela, tak jsme šli domů“
Zmíněný otec, který se nemůže vídat se svým synem, se nakonec obrátil s prosbou o pomoc na Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Požádal sociální pracovnici, aby s ním šla pro dítě za jeho bývalou partnerkou.
„Neotevřela, tak jsme šli domů, že to teda řekne na soudu, když budeme mít jednání. Tam jsem to řekl, že mně ho nedává, že jsem ho už rok neviděl, ale paní sociální pracovnice neřekla ani slovo,“ popisuje další pokus o možnost vídat se se svým dítětem.
Podle Andrey Michalcové z OSPODu pro Prahu 12 ale ani nemohla - nespadá to totiž do jejích kompetencí.
„Měl se obrátit k soudu, požádat vykonavatele o výkon rozhodnutí, aby se šel ten soud podívat, jestli paní plní to usnesení.“
Zásadní podle Michalcové proto je, aby všechny příslušné instituce úzce spolupracovaly. Rodič by pak věděl, na koho se má v danou chvíli obrátit. Jednat by pak úřady měly především v zájmu dítěte. Systém je podle ní ale v současnosti přetížený. Případy se tak často táhnou o to déle.
‚Nejlepší vánoční dárek.‘ Senát schválil návrh placení náhradního výživného místo neplatičů
Číst článek
„Jsou schopní válčit 10, 15 let, takže třeba celé dětství těch dětí. Ten systém sice na to nějaký nástroj má, ale je tak přesycený, že ten nástroj používá pozdě nebo nikdy,“ říká Michalcová a pokračuje: „Pokud to ta matka nedodrží, jako v tomto případě, tak je možnost tam udělit pokutu, pokud nepomůže ani pokuta, tak je možné zahájit řízení o změně výchovy, ale ve své praxi jsem to prakticky nezažila.“
Neutrální prostředí
V Česku proto fungují služby, které rodičům pomáhají udržovat kontakt i spolu s dítětem v takzvaně neutrálním prostředí. Asistovaná setkání nabízí třeba poradna Magdala. Podle Ondřeje Šulíře, který je jedním z poradců, je ale vždy nutná ochota obou rodičů.
„V praxi to je tak, že ve chvíli, kdy se jeden z rodičů prostě rozhodne neumožnit ten kontakt, tak ho neumožní, a potom záleží, jak nám se podaří tuto situaci komunikovat, aby ten kontakt byl umožňovaný,“ podotýká Šulíř.
Sociální pracovníci upozorňují na to, že v současnosti někteří rodiče neumožňují kontakt dítěte s bývalým partnerem i kvůli epidemii koronaviru. Zároveň nemohli v části loňského roku s ohledem na pandemii rodiny navštěvovat, a bylo proto složitější podobné případy řešit.
Odborníci na rodinnou problematiku proto radí, aby se rodič, kterému bývalý partner brání dítě vídat, opakovaně obracel na soud.
