Vláda schválila návrh zákona o náhradním výživném. Maláčová očekává bouřlivou debatu v parlamentu
Vláda v pondělí schválila návrh zákona o náhradním výživném, sdělila novinářům ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle přijatého návrhu, který zveřejnil kabinet na svém webu, by děti neplatičů mohly dostávat novou dávku. Úřad práce by poskytoval stanovené výživné, nejvýš 3000 korun. Vyplácel by podporu nejdéle dva roky. Podmínkou by bylo to, že rodič nedostal peníze za čtyři měsíce a po dlužníkovi už je začal vymáhat v exekuci či u soudu.
Ministerstvo práce pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) předložilo zákon „o zálohovaném výživném“ loni začátkem roku. Od té doby se norma několikrát zásadně změnila. Naposledy se upravil název. Nyní se předloha týká „náhradního výživného“. Dva návrhy dostala Sněmovna před časem už od poslanců - o náhradním výživném od komunistů a o zálohovaném výživném od ČSSD. O předlohách začal jednat sněmovní sociální výbor. Jednání přerušil kvůli chystané vládní novele.
Maláčová nás napadala, problematice nerozumí, říká šéf spolku, který zaměstnává hendikepované
Číst článek
Návrh zákona dostanou poslanci. Aby začal platit, musí ho schválit parlament a podepsat prezident. Maláčová několikrát řekla, že očekává bouřlivou debatu. Podle plánu by norma měla začít platit v polovině příštího roku.
Rodič, který výživné od neplatiče nedostává, nebo dostává jen část, by měl o náhradní alimenty požádat krajský úřad práce. Ten by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal jen část peněz, stát by doplatil zbytek. Nejvýš by ale poskytl 3000 korun. Příjemce by pak každé čtyři měsíce dokládal, že má na pomoc dál nárok a partner či partnerka mu neplatí. Přeplatky by bylo nutné vrátit. Pohledávky by po neplatiči vymáhal úřad práce.
Výživné pro děti neplatičů
Ministerstvo práce v podkladech k zákonu uvedlo, že by úřady mohly ročně dostat asi 24 000 žádostí o náhradní výživné a vyplatit by na něm mohly asi 861,31 milionu korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina částky. Dalších zhruba 115,48 milionu korun by bylo potřeba v prvním roce na přijetí 155 úředníků, kteří by agendu vyřizovali. Resort by za 38 milionů korun pořídil pak ještě nový informační systém o výživném, jeho provoz by ročně mohl stát 12 milionů korun, uvedli autoři ve zprávě k normě.
4:33
Úřady práce budou pomáhat lidem už před ztrátou zaměstnání, říká Maláčová. Prahy se to týkat nebude
Číst článek
Podle původní verze zákona ze začátku loňského roku měly zálohované výživné dostávat děti neplatičů z rodin s příjmem pod 2,7násobek životního minima, nebo všechny děti. Dávka měla činit nejvýš 2500 korun. Podzimní verze počítala s tím, že by stát vyplácel soudem stanovené alimenty, ale nejvýš do 15 až 25 procent průměrné mzdy podle věku dítěte. Teď by to tedy bylo do 5119 až 8531 korun. Měnil se i čas, po kterém rodiče mohly stát o peníze žádat. V jednom z návrhů to bylo po dvou měsících, v jiném po čtyřech.
Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slibuje, že prosadí zákonnou úpravu, podle které by výživné za jasných podmínek poskytoval stát. Podobný plán měla v minulém volebním období Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Shodnout se ale nedokázala. Proti nové dávce se stavělo ANO, chtělo posílit vymahatelnost.
