Stromeček, půst nebo rozdávání dárků. Kde se vzaly oblíbené vánoční tradice?
Čtyřtýdenní adventní období končí a začínají Vánoce. Štědrý den je pro křesťany významný hlavně tím, že čekají na noční příchod Ježíše Krista. Rodiny se taky scházejí u slavnostní večeře a pod vánočním stromečkem si rozdávají dárky. Jaké ale byly tradice na Štědrý den v minulosti?
Štědrý den je spojený s mnoha tradicemi - v minulosti lidé například drželi až do večeře přísný půst.
„Možná proto, aby si uvědomili ten kontrast mezi svátečním a nesvátečním. Určitě to odkazuje na slovo samotného Ježíše, který říká, že je potřeba se postit, když není ženich se svatebčany,“ připomíná římskokatolický kněz Stanislav Přibyl.
Před začátkem večeře taky dřív lidé rozkrajovali čerstvý chleba – jako symbol začátku nového roku. Jedli ho pomazaný medem, posypaný ořechy nebo s česnekem. K samotné večeři pak měli hlavně bezmasá jídla, vysvětluje etnograf Martin Šimša.
„Byly to různé kaše, ať už pohanková, jáhlová nebo staročeský kuba. Také byly na stole omáčky z rozvařeného ovoce,“ říká.
Sociální bubliny, prázdné ulice, zákaz ohňostrojů. Jak budou v Evropě vypadat Vánoce a oslavy Nového roku?
Číst článek
Stromek špičkou dolů
Už v 19. století začali v domácnostech zdobit vánoční stromeček - nejprve ho zavěšovali špičkou dolů nad jídelní stůl. Dárky původně dostávaly děti v měšťanských rodinách.
„Na venkov se to dostalo trošku oklikou a to přes učitele, kteří jako součást Vánoc praktikovali charitu, kdy dětem z chudších rodin zprostředkovali od bohatších rodin dárky, které se většinou vztahovaly k ošacení nebo k učebnicím,“ vysvětluje Šimsa.
Se Štědrým dnem jsou spjaté i některé lidové zvyky - lidé půlí jablka, aby v nich našli hvězdičku z jader pro štěstí, schovávají si kapří šupiny, aby měli hodně peněz nebo lijí olovo.
