Lidí s poruchou autistického spektra přibývá. Na diagnózu se často přijde zbytečně pozdě
Celkem 11 600 lidí v Česku má od lékaře potvrzenou diagnózu autismu. Reálný počet dětí i dospělých s poruchou autistického spektra může být ale mnohonásobně vyšší. Včasná diagnóza a následná práce s autisty je přitom podstatná pro jejich další vývoj. Pokud se jejich chování neusměrňuje, můžou být agresivní a nezvladatelní a přerostou rodičům přes hlavu.
Autista Matyáš Průša z časosběrného seriálu Radiožurnálu s názvem Matyho svět cvičí už několik měsíců speciální terapii s názvem ABA.
Maminka Gabriela si jeho posun pochvaluje. „Vidím to v opakování a asociacích. Přijde, přinese klíč a řekne: ‚Mami, klíč.‘ Ví, že se ten předmět tak jmenuje. Už se také dokáže lehce zabavit. To jsme dřív u něj vůbec neviděli,“ řekla Radiožurnálu.
Matyáš s rodiči každý den procvičuje speciální úkoly. Rozpoznává obrázky, trénuje trpělivost a v rámci jedné z her se dotýká vlastních ramen nebo hlavy, což je pro autisty obtížné.
Pětiletý Matyáš Průša z Kutné Hory má autismus střední úrovně a několik měsíců cvičí speciální terapii, která mu výrazně pomohla. Jsou ale i rodiny, které o diagnóze svého dítěte neví a nepřistupují k němu tak, jak by měly. Téma Veroniky Hlaváčové
Když se rodiče Gábina a Martin dověděli o diagnóze syna, byl to šok. Rozhodli se s ním ale pracovat.
„Bylo to samozřejmě náročné. Myslím, že jsem to snášel trochu lépe než Gabča. Není to rozhodně nic jednoduchého. Nedá se na to dopředu připravit. Člověk si něco načte, ale nepřipraví ho to,“ líčí Martin Průša. „Od začátku jsme tým. Může říct, že bez manžela bych to rozhodně nezvládla,“ doplňuje ho Gabriela
‚Rodiče to nechávají být‘
S autistickými dětmi pracuje třeba terapeutka Lucie Kernerová. Všímá si, že někteří rodiče zvláštní chování svých dětí ignorují a na autismus se přijde zbytečně pozdě.
„Rodiče to nechávají být. Říkají si, že to dítě má ještě čas. Nemluví, protože nechce. Nebo se všeobecně říká, že jsou kluci pomalejší. Tak to neřeší a čekají třeba až do čtvrtého roku věku, kdy jsou zvláštnosti znatelně viditelnější oproti zdravým dětem,“ vysvětluje.
„Pokud se dítě nechá růst jako ‚dříví v lese‘, může být nebezpečné sobě a ostatním. Jakmile s dítětem začnete pracovat hned, máte zkrácenou práci.“
V sobotu 8. září odpoledne proběhne v Cerhenicích u Kolína charitativní akce na podporu dětí s autismem. Na návštěvníky čekají koncerty, divadelní vystoupení a další atrakce pro děti. Událost začne ve 12 hodin na Cerhenickém náměstí, provádět jí bude moderátor Českého rozhlasu Jan Pokorný. Vstupné je zdarma. Více o akci zde.
Autistické děti nereagují na své jméno nebo na pokyny od okolí, nevyhledávají náruč rodičů a často mají také stereotypní zájmy. Například řadí kostky podle velikosti nebo barev.
„Alarmující by mělo být to, že dítě nechce matku v posteli, že se nechce přitulit,“ dodává terapeutka.
Dotazník M-Chat
Narůstajícího počtu lidí s poruchou autistického spektra si všímá i ministerstvo zdravotnictví.
Podle vyhlášky, která platí od roku 2017, je součástí preventivní prohlídky u dětského lékaře také speciální dotazník. Rodiče ho vyplňují podle náměstka resortu Romana Prymuly v 18 měsících věku dítěte.
„V současné době se používá dotazník M-Chat, který klade dvacet otázek, na které rodič odpovídá ANO, či NE. Otázky směřují k popisu chování dítěte v různých situacích. Čím dříve začneme s terapií, tím máme větší šanci onemocnění korigovat,“ přibližuje Radiožurnálu.
Dotazník řeší oční kontakt dítěte nebo jeho zájem o ostatní vrstevníky. Rodiče odpovídají také na otázku, jestli měli někdy pocit, že je jejich dítě neslyšící, jestli jim syn nebo dcera oplatí úsměv nebo jestli dítě dělá neobvyklé pohyby prsty blízko svých očí.
