V angličtině se jim říká glass children, tedy skleněné děti. Nejčastěji jde o zdravé sourozence dětí se zdravotním hendikepem. Tou je i vysokoškolačka Johana, protagonistka nového dokumentu Ta druhá.
„Holkám se má dařit ve vztazích, mají mít spoustu kamarádů. A tak je v tom od malička trénujeme, zatímco kluky-autisty klidně necháme, ať si někam zalezou,“ srovnává Clara Törnvall.
Rodičům dětí s poruchami autistického spektra pomáhá takzvaný homesharing. Jde o metodu, kdy si hostitel bere dítě pravidelně do péče na předem domluvenou dobu.
V rodinném domě po rekonstrukci za víc než 26 milionů korun najde bydlení šest dospělých nájemníků. Dovnitř se nastěhují na jaře, k dispozici budou mít nepřetržitou sociální službu.
Péče o dětí s poruchou autistického spektra je pro rodiče často vyčerpávající. Pomoci se jim snaží projekt Homesharing, které je propojuje s vyškolenými dobrovolníky. Zapojit se může kdokoliv.
Ke znásilnění došlo v roce 2018 v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Oběti bylo 12 let. Pachatel byl pravomocně odsouzen, podle verdiktu měl z požadovaného půl milionu zaplatit 75 000 korun.
„Postupně jsem si uvědomil, že postižení s takovými projevy funguje jako klasické trauma, takže může ústit v posttraumatickou stresovou poruchu,“ popisuje pro Plus autor knihy Zvuky probuzení.
Podle odborníků z Národního ústavu pro autismus by měl stát více podporovat odlehčovací služby pro rodiny dětí s autismem. Rodinám by pomohl i vyšší příspěvek na péči.
V epizodě Obchod s nadějí měla skrytá kamera zaznamenat „podivné praktiky péče o děti s autismem v jednom pražském centru“. Proti tomu se ohradilo sdružení rodičů dětí s poruchou autistického spektra.
Rodiny dospělých lidí s těžkým autismem musí často řešit, kdo se o postiženého v budoucnu postará. Péče v domácích podmínkách je často velmi komplikovaná. Ústavy zase nemají dost financí i personálu.
„První alarmující zjištění by třeba mělo být to, že dítě nechce matku v posteli. Že se nechce přitulit,“ vysvětluje terapeutka Lucie Kernerová, jak poznat, že s dítětem není něco v pořádku.
Matyáš, syn Martina a Gabriely Průšových, má poruchu autistického spektra. Některá manželství podobný tlak a stres neustojí, Průšovi ale říkají, že se vzájemně maximálně podporují a vztah mají pevný.
Chlapec s poruchou autistického spektra každý den cvičí se svými rodiči terapii ABA. Pomáhá mu lépe komunikovat a pochopit okolí. Cílem trénování je práce s mozkovými drahami.
Maty by šel ven na hřiště klidně uprostřed noci a nechápe, proč by měl zrovna spát. V chápání okolí mu začala pomáhat metoda ABA, která je postavená na znakové řeči, speciálních úkolech a odměnách.
Malý Maty má autismus druhého stupně, komunikuje jen minimálně a má problémy s pozorností. Je také hyperaktivní a puntičkářský. Pomáhá mu ale nová terapeutická metoda. A také přísný denní režim.
Narůstajícího počtu lidí s poruchou autistického spektra si všímá i ministerstvo zdravotnictví. Podle vyhlášky je součástí preventivní prohlídky u dětského lékaře také speciální dotazník.