„Spojuje mezioborové týmy, jejichž společným zájmem výzkumu je epilepsie. Vize centra je kvalitní život bez záchvatů,“ přibližuje pro Radiožurnál Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd, který je jedním z pracovníků nového centra.

Centrum má propojit nejnovější výzkum epilepsie s klinickou praxí. Spolupracovat v něm budou dvě desítky lékařů a vědců z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd.

„Cílem je hledat nové metody, jak lépe epilepsii diagnostikovat a jak ji účinně léčit,“ podotýká. „Naše úloha spočívá v tom, že se snažíme najít nové způsoby léčby a být předním pracovištěm, které bude udávat nové trendy ve výzkumu epilepsie,“ doplňuje Jiruška.

Léčba nezabírá u každého třetího

Epilepsie není psychické, ale fyzické onemocnění mozku. Druhů nemoci a typů záchvatů je několik. Nemusí se projevovat pouze známými křečemi se ztrátou vědomí, ale také například pouhým zahleděním, brněním nebo výpadkem paměti. Záchvaty se mohou vyskytovat i v noci při spánku.

V Česku je v současnosti kolem 100 tisíc epileptiků. A lehčí formy této nemoci nijak neovlivňují schopnost člověka žít běžným životem, to znamená pracovat, sportovat nebo zakládat rodiny.

Epilepsií může člověk onemocnět v kterémkoli věku - ať už na základě genetiky, nebo následkem úrazu, porodu, operace a stresu. Ve většině případů je epilepsie léčitelná, není to ale tak jednoduché.

„Každý třetí pacient s epilepsií ale neodpovídá na léčbu současnou terapií. Je zapotřebí hledat nové cesty, jak epilepsii vyléčit,“ vysvětluje Jiruška.

A dodává, že v Motole už delší dobu funguje centrum vysoce specializované péče pro pacienty s nezvladatelnou epilepsií.

Jiří Chum, Marcela Hálová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít