Oceňuji ministra zdravotnictví, jeho úřad pracuje velmi dobře, chválí Vojtěcha biochemik Konvalinka
Počet případů nakažených koronavirem se v celém světě blíží 23 milionům. Také v Česku jejich počet v posledních týdnech rychle roste. Podle biochemika Jana Konvalinky nejde o žádné překvapení. „Regulační opatření se uvolňují, žijeme volně,“ říká v pořadu Osobnost Plus. Zároveň připomíná, že velmi pomalu rostou počty úmrtí i hospitalizovaných. A také chválí ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) za mimořádné nasazení.
„Závidím kolegům jejich jistotu, se kterou argumentují, že virus zeslábl. Jako biochemik a molekulární biolog musím říct, že nemáme žádné argumenty pro to si myslet, že se virus nějak dramaticky v tomto smyslu změnil,“ přiznává ve vysílání Českého rozhlasu Plus biochemik Jan Konvalinka.
„Jsou tam mutace, ale žádná z nich ani jejich kombinace nevypadají, že by mohly vést k nižší patogenicitě,“ upozorňuje prorektor Univerzity Karlovy a šéf výzkumného týmu v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Podle Konvalinky musí lidé začít normálně žít, i když to s sebou nese náklady.
„To jsou počty nakažených. Tady je důležité říct, jakou cenu jsme ochotní platit za normální život. To není otázka pro biochemika, je to otázka zčásti epidemiologická a zčásti politická. Osobně bych byl na opatrnější straně. Ale je zcela legitimní otázka, nakolik vedou přísná opatření znemožňující normální život k větším škodám, než jakým mají zabránit,“ upozorňuje.
Roušky jako prevence?
Česko se od září vrací k povinným rouškám ve veřejné dopravě a vybraných vnitřních prostorách, i když se ve čtvrtek připravovaná pravidla znovu změnila.
Plánovaná přísnější opatření vnímá Konvalinka jako preventivní. „Myslím, že je to výsledek velmi dlouhého a pečlivého zkoumání. Ta úvaha dává smysl, je logická,“ tvrdí.
„Podle řady epidemiologických studií to vypadá, že otevření škol je opravdu rizikový faktor. Ne pro studenty samotné, ale pro jejich prarodiče a rizikové osoby v jejich okolí. A s tím souvisí roušky od 1. září. Myšlenka, že tím zabráníme přenosu viru nebo zpomalíme jeho přenos k rizikovým skupinám lidí, je logika, která mi dává smysl,“ vysvětluje Konvalinka.
A dodává: „Jestli je to pragmaticky realizovatelné, je jiná věc. Mám své pochybnosti, ale není to absurdní od začátku.“
„Legitimní politická otázka je, nakolik jsou občané ochotni omezit svoji svobodu – a nenosit roušky je samozřejmě svoboda –, aby zachránili ani ne svůj život, ale život někoho jiného. Pro mě je to v tuto chvíli opodstatněné jak vědecky, tak i eticky. Protože chráním nejen svůj život, ale chráním život i anonymního dědečka či babičky,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.
Konvalinka ale těmito slovy hodnotí opatření, která se později ve čtvrtek změnila. Od 1. září nebude nutné – oproti plánům, které platily ještě ve čtvrtek dopoledne – nosit roušky ve školách, v obchodech, restauracích a službách pro zákazníky, jako jsou kadeřnictví a pedikúra.
‚Oceňuji ministra‘
Konvalinka přiznává, že není zcela spokojen s tím, jak vláda strategicky i fakticky postupuje v souvislosti s vývojem situace kolem epidemie koronaviru. Zároveň ale resort zdravotnictví chválí.
Pravidla pro nošení roušek: v restauracích a ve školách povinné nebudou, na úřadech a u lékaře ano
Číst článek
„Ministerstvo zdravotnictví ale dělá, co může. Řekl jsem to opakovaně a řadu kolegů to překvapuje, ale osobně oceňuji ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Jeho nasazení je mimořádné a jeho úřad pracuje v rámci možností velmi dobře,“ myslí si Konvalinka.
Do konce srpna má být hotová Národní testovací strategie, ve které je myšlenka na plošné sérologické testování.
„Realizace bude náročná a drahá. Mělo by se testovat mnohem více než nyní. Předpokládá se, že kapacita by měla být tak 16 až 18 tisíc testů denně, což je realistické očekávání.“
Podle Konvalinky je škoda, že si stát takovou míru testování nevyzkoušel dřív. „Měli jsme možnost to vyzkoušet v květnu nebo červnu. Myslím, že jsme se ale tehdy nechali trochu ukolébat tím, že to vypadalo tak optimisticky. Pozitivních bylo tak zoufale málo, že testování vycházelo negativně prakticky téměř u každého. Možná budeme muset testovat natvrdo v kritické situaci. Doufejme, že k ní nedojde,“ říká.
„Nepočítá se ale s plošným testováním kohokoliv, kdo bude chtít zadarmo,“ dodává.
O ruských vědcích
Ruský prezident Vladimir Putin před několika dny oznámil schválení vakcíny na covid-19 tamním ministerstvem zdravotnictví. Podle odborníků jde ale o hazard a v Evropě ji neschválí. Konvalinka upozorňuje, že v současné době existuje 32 různých vakcín v různém stadiu klinického testování.
‚Reagujeme na veřejnou debatu.‘ Roušky nebudou od září potřeba v obchodech ani ve školách
Číst článek
„Spousta z nich je už ve třetím stadiu klinického testování na deseti tisících dobrovolnících. Ruská vakcína zatím prošla prvním krokem klinického testování na několika desítkách pacientů s nějakými vedlejšími následky, které nebyly vážné. Je založena na systému adenoviru, který je velmi podobný tomu, jaký používá celá řada dalších firem světa,“ popisuje.
Rusko má podle něj velkou tradici ve výrobě vakcín. „Ruské vědce bych rozhodně nepodceňoval, navíc znám některé kolegy z toho ústavu v Moskvě. Určitě jsou principiálně schopni to udělat,“ podotýká.
„Na druhou stranu – toto je ryze politická věc. Podobně jako čínská vakcína, která je také schválená a také prošla jen první fází. Podle mě Putin potřeboval mít politický úspěch a ukázat, že jsou lepší než Američani a Číňané. Takže ohlásil, že mají vakcínu a schválili ji,“ říká biochemik.
„Myslím, že mají něco, co budou teď dávat do lidí a budou doufat, že to dobře dopadne. Ale neprošlo to dokonce ani druhou, natož třetí fází klinického testování. Podle mě budou pokračovat v testování jako všichni ostatní, ale na rozdíl od nich už mají tu politickou proklamaci, že mají schválenou vakcínu. Jestli to budou dávat povinně vojákům, tak je to samozřejmě neetické a byl by to hazard s lidským zdravím,“ uzavírá Konvalinka.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou. Dozvíte se mimo jiné, co je největší neznámá ohledně koronaviru nebo jak velkou dávku virů musíte dostat, abyste se nakazili.
