‚Kůže si náš pobyt na slunci pamatuje.‘ Dermatolog varuje před vystavováním se UV záření
UV záření ze Slunce sice pomáhá vzniku vitamínu D, ale zároveň podporuje riziko výskytu celé řady kožních onemocnění. O prevenci proti rakovině kůže, o tom, že si tělo pamatuje, kolik času jsme strávili vystaveni slunci i o tom, kdy je vhodné navštívit lékaře, pro server iROZHLAS.cz promluvil primář dermatovenologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Spyridon Gkalpakiotis.
Jak sluneční záření tělu prospívá?
Můžeme to vzít z různých úhlů pohledu. Slunce prospívá hodně psychice. Všichni dobře víme, že pokud je krásný den, tak máme lepší náladu. Když hodně prší, tak jsme trochu v nějaké depresivní náladě.
Kožní onemocnění
Psoriáza (lupénka) je neinfekční zánětlivé autoimunitní onemocnění kůže.
Atopická dermatitida (atopický ekzém) je chronické, recidivující, svědivé kožní onemocnění.
Co se týká ultrafialového záření, tak to určitě má i pozitivní vliv na kůži, pokud se chováme zodpovědně, protože díky ultrafialovému záření se v naší kůži vytváří vitamin D. Ale není pravda to, jak příznivci solária říkají, že pokud nebudeme hodně na slunci a navštěvovat solárium, tak nebudeme mít dostatek vitamínu D. Toto není pravda.
Jinak ultrafialové záření má také protizánětlivé účinky, takže jsou samozřejmě různé onemocnění, jako je psoriáza nebo atopická dermatitida, kdy pobyt na sluníčku může mít příznivý efekt na kůži, konkrétně přímo na tyto choroby.
Jaká rizika s sebou UV záření nese?
Rizika zde jsou, pokud budeme delší dobu na slunci. I jednorázový krátký pobyt na přímém slunci může mít za následek, že se spálíme, což je akutní problém. Myslím tím to, když ráno jdeme ven na slunce, jsme tam dvě hodiny bez ochranného faktoru a odpoledne začíná být naše kůže rudá. To je akutní poškození kůže. Pokud se spálíme jen mírně, tak máme pouze lehké zarudnutí. Pokud se spálíme hodně, mohou se vyskytnout i puchýře.
V ten moment jde sice jen o akutní problém, ale naše kůže si to velice dobře zapamatuje. Jsou různé úvahy, že na kůži se mění různé geny na podkladě právě toho spálení a do budoucna se mohou tyto geny stát karcinogeny.
Ještě větší problém je pak chronická expozice ultrafialovému záření. Pokud nebudeme dávat pozor každý rok a spálíme se opakovaně nebo se budeme chtít hodně opálit – lidé, kteří se hodně opalují, často říkají „no ale podívejte, já na kůži nic nemám,“ ale to je právě to zrádné, protože kůže se ozve za několik let.
To znamená, že když přijde 60letý pacient a bude mít kožní nádor, tak to neznamená, že byl minulý rok někde na slunci. Znamená to, že v mládí nedával pozor a přestože tvrdí, že se neopaluje, tak se tomu slunci vystavuje a vystavoval.
Existují dva druhy opalování, a to cílené a necílené. Cílené je, kdy se snažíte opálit a záměrně se slunci vystavujete. Necílené je, kdy jste na zahradě a pracujete bez trička a tomu slunci se vystavujete bez ochrany.
Stačí i pravidelná půlhodina na slunci bez ochranného faktoru a na té kůži se to může během let projevit, třeba vznikem karcinomu, zejména u světlých fototypů.
Jak můžeme předcházet vzniku karcinomu?
Tím, že se budeme chovat zodpovědně. Ne ve smyslu, že zůstaneme zavření doma, ale pokud víme, že budeme delší dobu na slunci, tak je určitě dobré použít krém s SP faktorem (sun protect factor – faktor ochrany proti slunci na opalovacích krémech), ideálně 30. Pro dámy, které užívají denní krémy, tak existují i takové, co obsahují SP faktor, většinou 15 až 30, ale na běžný pobyt na slunci je to dostačující.
Pak tady jsou ty obecné rady – nevystavovat se přímému UV záření mezi polednem až třetí hodinou odpoledne a v případě, kdy musíme, tak na sobě mít oděv, který bude naši kůži chránit a nebo krém s SP faktorem ideálně 30, protože pokud použijete něco s nižším ochranným faktorem, tak byste se měli do půl hodiny až hodiny namazat znovu.
Je potřeba používat ochranný krém i když se vystavíme slunci na krátkou dobu? Například na 30 minut.
Samozřejmě, něco takového by bylo naprosto ideální, zejména pokud se jedná o čas, kdy slunce svítí nejintenzivněji, tedy mezi polednem až třetí hodinou odpoledne. Maximum, co můžete pro vaši kůži udělat je, že místa, která budou vystavena slunci, budeme chránit oděvem i krémem.
Jak je to s prohlídkami u dermatologů? Měli by lidé vyhledat kožního lékaře sami? Je pro začátek návštěv nějaká věková hranice? Jak často je dobré kožního lékaře navštívit?
Určitě je dobré pravidelně, alespoň jedenkrát do roka, dermatologa navštívit a nechat si zkontrolovat znamínka. Začínající nádor může být problematické nalézt i pro nás, zkušené kožní lékaře. Laik to sám nerozpozná a bohužel většinou přijde, až když má větší nádor a většina pacientů nám pak řekne „No, už je to tam rok nebo dva, pomalinku to roste, já jsem myslel, že to samo zmizí…“
Takže prohlídka jednou ročně je bezpečné období, abychom mohli jakýkoliv nádor zavčasu odhalit. Případně, pokud si pacient všimne na kůži něčeho nového, co rychle roste, tak by měl vyhledat dermatologa ihned a nečekat. Podobně jako u zubaře, když zub začne bolet, nečekáte dalšího půl roku na prohlídku, ale jdete rovnou k zubaři. I když jste byli u dermatologa a ten řekne, že je vše v pořádku a máte přijít za rok, samozřejmě se tam může něco za tři měsíce objevit, takže pokud si něčeho pacient sám všimne, tak je určitě na místě vyhledat znovu dermatologa.
Relativní výhoda naší kůže je, že většinou nemáme deset nádorů někde po těle, máme obvykle jeden. Existují i tzv. bazaliomy, které mohou být mnohočetné, ale ten ošklivější melanom většinou vyčnívá. U nás poučujeme pacienty, aby si svoji kůži sami kontrolovali, a pokud zjistí, že je tam najednou něco, co dříve nebylo, tak je dobré se ozvat. Samozřejmě ne všechno bude něco špatného, v pozdějším věku jsou to tzv. seboroické keratózy, laicky stařecké bradavice, které s věkem přibývají a mohou být i mnohočetné. Kvůli této komplexnosti lidské kůže jsou dobré kontroly jednou ročně.
Plodnost mužů zhoršují plasty, paracetamol a dioxiny, zjistila studie
Číst článek
Kde na těle se karcinomy kůže nejčastěji vyskytují?
Záleží na druhu karcinomu, nemelanomové karcinomy, bazaliom nebo spinaliom, se vyskytují na místech, které jsou exponovány hodně sluncem, jako je obličej a hřbety rukou, případně u bezvlasých pacientů i temeno, proto je u těchto pacientů důležitá pokrývka hlavy.
Co se týče maligního melanomu, může se objevit kdekoli, nejčastěji bývá na trupu a končetinách, méně často se může objevit i na obličeji a uchu. Melanom existuje i pod nehtem, kdy se vám tam najednou vytvoří podélná pigmentace, nebo může být maligní nádor i na plosce nohy nebo mezi prsty, to jsou místa, kterých si pacienti sami často nevšimnou, proto k správnému vyšetření u dermatologa je potřeba, aby byl pacient vysvlečený do spodního prádla, aby se zkontrolovaly všechny místa, které běžně tolik neprohlížíme.
Mohou se vyskytnout i na pohlavních orgánech?
Můžou se bohužel vyskytnout i přímo na genitálu, proto jakmile pacienta svlečeme kompletně a podíváme se na všechno, následuje dotaz, aby svlékl i spodní prádlo. U žen, tím že chodí pravidelně na gynekologické kontroly, je větší šance, že si něčeho může všimnout gynekolog, ale u mužů, tím že pravidelně nechodí na andrologické kontroly, tak tam je to ještě důležitější. Může to být i na sliznici, dokonce v dutině ústní.
22:45
O milimetr delší noha každý den. V Brně provedli unikátní operaci, nohu pacientovi narovnává magnet
Číst článek
Pokud by se u pacienta vyskytl melanom nebo bazaliom, jak se postupuje v léčbě?
Úplně na prvním místě uděláme klinické vyšetření, podíváme se na pacienta, vyšetříme ho naší lupou, kterou nazýváme dermatoskop, ten by nám měl ještě více pomoct, abychom stanovili správnou diagnózu.
V dalším kroku je pak znaménko odstraněno a posláno na histologické vyšetření, abychom jasně potvrdili, že to, co se nám na klinickém vyšetření nezdá je opravdu i pod mikroskopem patologické. Velmi často samotné chirurgické odstranění může být léčba a není potřeba nic dál řešit. U melanomu je to složitější, záleží na tloušťce nádoru, případně se vyšetřuje uzlina, která je nejblíž k tomuto nádoru, tzv. spádová lymfatická uzlina neboli sentinelová, abychom zjistili, že ten nádor nestihl cestovat do lymfatických uzlin. V případě že ano, přichází další léčba, dneska je k dispozici biologická léčba, která se v některých indukovaných případech může nasadit ještě před tím, než se objeví vzdálené metastázy. Záleží tedy na tom, jak dopadne histologie a další vyšetření.
