„Statistické údaje ukazují postupný významný nárůst během celého posledního desetiletí. V období covidové epidemie v klinické praxi vidíme opravdu veliký nárůst žádostí o léčbu,“ napsala Hana Papežová, která je vedoucí lékařkou Centra pro léčbu poruch příjmu potravy na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Většinu pacientů, a to 87 procent, loni tvořily ženy a dívky. O více než polovinu také vzrostl počet dětí do 14 let, které mají poruchy příjmu potravy.

Někteří pediatři mluví právě o tom, že ve svých ordinacích v době covidové epidemie vídali děti s poruchami příjmu potravy častěji než před epidemií. Kapacita specializovaných lůžkových zařízení byla v době covidu pro tyto pacienty podle Papežové snížena.

„I když statistická data, která máme k dispozici z veřejného zdravotního pojištění, nesvědčí pro výrazný nárůst nových případů poruch příjmu potravy v době covidových epidemiologických opatření, v každodenní klinické praxi tento nárůst je alarmující zvláště u dětí a adolescentů, kteří vyhledávají intervence u nestátních zdravotnických zařízení a neziskových organizací i alternativní přístupy,“ konstatovala Papežová, která působí také v neziskové organizaci E-clinic.

V E-clinic se zaměřují mimo jiné na zvládání stresu, schopnost komunikovat problémy a zvládat negativní emoce, což jsou podle Papežové faktory, které ovlivňují i riziko vzniku poruch příjmu potravy.

Rizikové nové technologie

V důsledku sociální izolace především mladí lidé trávili během epidemie hodně času na sociálních sítích. Podle Papežové jsou ale některé sítě nebezpečné a často otevřeně pro-anorektické.

Rizikové mohou být i aplikace, které sledují pohybovou aktivitu. Dospívající si do nich podle lékařky mohou nastavit nezdravé nízké kalorické cíle či vysoké sportovní výkony.

„Sociální izolace během epidemie výrazně přispěla k užívání těchto rizikových nových technologií,“ konstatovala Papežová.

Epidemie podle ní byla složitá i pro stávající pacienty, při online sezeních si totiž více uvědomovali pozornost věnovanou zevnějšku. Podle studie téměř u 38 procent pacientů došlo ke zhoršení poruchy příjmu potravy a nárůstu dalších příznaků, hlavně sebepoškozování. Podle zahraničních dat se zcela vyléčí asi 70 procent žen s anorexií a 60 procent žen s bulimií či jinými formami poruch příjmu potravy.

Anorexie a ortorexie

Z celkového počtu 2323 nových případů v loňském roce jich 1007 připadá na anorexii, která je často spojená s nezdravou posedlostí zdravou výživou, takzvanou ortorexií. Loni se s anorexií léčilo 2327 lidí, za deset let počet vzrostl o více než třetinu. Ortorexie je podle Papežové nyní na vzestupu, i když v obecné populaci je nejčastější skrývané psychogenní přejídání a jiné atypické formy poruch příjmu potravy.

Kvůli některé z poruch příjmu potravy skončilo loni v nemocnicích 606 lidí, asi o třetinu více než před deseti lety. Výrazně za poslední desetiletí vzrostly hospitalizace u dětí do 14 let a dospívajících mezi 15 a 17 let.

Ve zprávách Americké akademie pro poruchy příjmu potravy se podle Papežové mluví o tom, že poruchy příjmu potravy vznikají v každém věku, každém sociálním prostředí i všude po světě. Odborníci proto každoročně sdílejí své zkušenosti v rámci Světového dne poruch příjmu potravy, který připadá na 2. června.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít