Proč jsou asymptomatičtí jedinci nositelem infekce? Zřejmě mají koronavirus v ústech a slinách
Koronavirus SARS-CoV-2 napadá i buňky ústní dutiny. Výsledky studie o tom zveřejnil časopis Nature Medicine. Rozvíjí úvahu, že důležitou roli při přenosu infekce do plic nebo trávícího systému můžou hrát sliny.
To, že asymptomatičtí jedinci můžou přenášet infekci, se ví už delší dobu. Vědci se přeli o to, jak časté to je a jak se to děje.
„Tady ukázali, že se může šířit i slinami. Nejen z nosu nebo z průdušek,“ říká Českému rozhlasu Plus buněčná bioložka Fatima Cvrčková.
Poslechněte si celou Laboratoř o koronaviru ve slinách, signálu k úklidu buněk a kávě před odpoledním sportem. Debatují biologové Fatima Cvrčková a Petr Svoboda a herečka Kamila Špráchalová. Moderuje Martina Mašková
Virovou „kopírku“ v ústech vědci přistihli při činu. Našli návody na výrobu receptorů, bílkovin, s jejichž pomocí si virus razí cestu do buněk.
„Víme přesně, ve kterých buňkách ústní dutiny se virus nachází a jak se replikuje,“ hodnotí hlavní přínos studie molekulární biolog Petr Svoboda.
To stojí za další výzkum zvláště proto, že víme, že ve slinách bývá větší virová nálož - proto jsou ostatně na odběru z nich založeny některé covidové testy.
Zbytky DNA
Kvůli této vědecké práci mezinárodní tým badatelů nasbíral 14 tisíc buněk ústní dutiny. K jejich rozboru použil analýzy, které byly ještě před deseti lety technicky nemyslitelné.
„Umožňují v každé jednotlivé buňce přečíst aktivitu všech genů,“ podtrhuje Svoboda.
Nakažené buňky se prozradily aktivním receptorem i zbytky virové DNA. Získanou databázi genů pak pokročilý software roztřídil na 34 buněčných typů.
Zatímco to, jakou má aktuální koronavirus sekvenci a hlavní receptor, vědci dokázali zjistit už v počátcích pandemie, výzkum šíření viru prostřednictvím slin se táhne už nejméně rok.
Všechny experimenty trvaly řadu měsíců. Článek před publikováním v Nature Medicine musel ještě projít recenzním řízením. Studie byla přitom velmi komplexní.
„Vědci také museli sledovat, jak se v ústní dutině mění protilátky a jak tam funguje protilátková odpověď,“ popisuje Petr Svoboda.
Mytí nádobí
V návaznosti na závěry studie se vědci ptají, jak časté je šíření tohoto koronaviru slinami oproti kýchání.
Nákaza při kratším kontaktu, reinfekce, otazníky nad vakcínami. Co umí nové varianty koronaviru
Číst článek
„Nezodpovězená otázka také je, zda je možné, aby někdo měl virus jen v ústech a ne v nose, nebo naopak,“ zdůrazňuje buněčná bioložka Fatima Cvrčková.
V zájmu prevence vědci nedoporučují, abychom po sobě ani doma navzájem něco dojídali nebo pili čaj. „Pokud se v domácnosti objeví koronavirus, mytí nádobí a správná hygiena jsou důležité,“ zdůrazňuje Petr Svoboda.
Trvalejší signál
Badatele zaujalo, že v pokusu kolegů ve slinných žlázách našli protilátky typu IgG. To, že v ústní dutině tedy infekce vyvolává imunitní odpověď, je dobrá zpráva.
Odborníci ale zatím netuší, proč se u asymptomatických pacientů virová RNA ve slinách vyskytuje delší dobu. „Zajímalo by mě, co z hlediska infekčnosti znamená dlouhé přetrvávání virového signálu,“ podotýká Fatima Cvrčková.
Vědcům častěji hlásili ztrátu chuti a čichu ti dobrovolníci, kteří měl virus ve slinách. Podle Petra Svobody by mohli autoři studie zkoumat také to, jak spolu souvisí různá prostředí, kde se virus šíří.
„Tady diskutují ztrátu chuti, která začíná v ústní dutině, ale virus je schopen pronikat i do neuronů. Může napadnout výstelku v srdci a plíce,“ připomíná Petr Svoboda.
