Peptidy jsou chemikálie složené z aminokyselin, z nichž některé umí ničit bakterie. Nalezneme je v přírodě, ale nové typy peptidů je možné vyrobit i uměle.
Ať už k výrobě, nebo balení penicilinu bychom opravdu potřebovali souhlas Evropské komise, takzvanou notifikaci. Jenže Komise o žádné notifikaci ohledně linky na balení penicilinu v ČR nerozhodovala.
Stanislava Bezdíček Králová měla možnost vyrazit na Antarktidu pro tamní mikrobiální minikomunity. Právě z těch by mohli vědci vyvinout nová antibiotika.
Studie zjistila, že v těle těchto ptáků koluje širší škála bakteriálních kmenů a až třikrát více genů AMR (bakterie odolné vůči antibiotikům), než u ptáků žijících v izolovanějším prostředí.
„Správná prevence se sestává ze správného režimu života, lidé po padesátce by měli chodit na preventivní kontrolu,“ říká nefrolog a přednosta Interní kliniky FN Královské Vinohrady Ivan Rychlík.
„Každý pacient by měl mít svého klinického farmaceuta a jednou za čas jet na lékový servis, zda je medikace dobře poskládaná, vysvětluje vedoucí Oddělení klinické farmacie ÚVN v Praze, Irena Murínová.
„Je pravda, že nejvíce životů zachrání antibiotikum u lidí, kteří jsou opravdu vážně nemocní, u kterých je potřeba, aby byli hospitalizovaní v nemocnici. U nich antibiotika opravdu zachraňují životy.“
Brněnští biologové z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se zaměřili na bakteriociny bakterií z Antarktidy. Tam se musí vyrovnat s extrémními podmínkami, a jsou proto velmi silné.
Nová antibiotika reagují na bakterie známé pod zkratkou Crab, které jsou rezistentní vůči běžným antibiotikům, Světová zdravotnická organizace je proto považuje za jedny z nejnebezpečnějších patogenů.
Čísla v systému eRecept prozrazují, že výpadky léků se spravedlivě rozprostřou přes celou republiku. S jedinou výjimkou: v Praze zůstává nevyzvednutá až čtvrtina receptů, což naznačuje těžší výpadky.
„Pokud se pravidla, která jsou v novém zákoně, budou dodržovat, tak by pak mohly být léky skutečně dodávány i do menších lékáren v menších obcích,“ předpokládá viceprezident České lékárnické komory.
Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila.
Do lékáren dorazila druhá část přislíbených antibiotik. V řadě lékáren ale léky stále chybí. Situaci by měla řešit chystaná novela, která má zajistit zejména rovnoměrnou distribuci léků.
„Lékaři velmi často spolupracuji s některými lékárnami, takže mohou ověřit, zda je léčivo dostupné či nikoliv,“ navrhuje pacientům náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje pořádat pravidelné konference k situaci ohledně dodávek a zásob léků. S výrobci léčiv jedná české ministerstvo zdravotnictví podle Válka po celém světě.
Pokud firma nabídne lék na trhy všech členských států, může být doba jeho tržní ochrany prodloužena až na 12 let. Dosud je ochrana stanovena na deset let.
Následující týdny si budou moci lék Ozempic koupit jen ti, kteří ho nemůžou nahradit žádným jiným výrobkem. Za jeho nedostatkem stojí vysoká poptávka na trhu.
Podle vědců narůstající odolnost mikroorganismů vůči antibiotikům představuje jeden z největších problémů dnešní medicíny. Pomoci k řešení by mohla i možnost sledovat hladiny antibiotik.
Princip vědci z Barcelony testovali na myších. Využili pro to konkrétní bakterii nazvanou Pseudomonas aeruginosa, která způsobuje zápaly plic u lidí s plicní ventilací.
Podle lékařů a lékárníků nastal výpadek jednoho ze základních antibiotik a následoval dominový efekt, kdy postupně docházejí i léky, které lékaři začali předepisovat místo něj.