Zimnice, závratě a motání hlavy. Výzkumníci se snaží odhalit původ nevysvětlitelných letních horeček
Prodělali vysoké horečky, ale neví se, co je způsobilo. Takových pacientů jsou jen v českobudějovické nemocnici během léta desítky. Odhalit příčinu jejich stavu má společná studie tamních infektologů a vědců z Biologického centra Akademie věd. Výzkum by mohl do budoucna změnit i rutinní diagnostiku klíšťové encefalitidy.
„První tři dny jsem měl horečku 38 až 39,“ popisuje pětadvacetiletý Matěj příznaky onemocnění, které prodělal před čtvrt rokem: „Nastupovalo to zimnicí. Dva dny potom jsem měl závratě a motání hlavy. Pak jsem byl hospitalizovaný v nemocnici.“
Infektologové z českobudějovické nemocnice se snaží vypátrat, co některým pacientům způsobuje vysoké horečky doposud neznámého původu
Na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice Matěj ležel tři dny. Lékaře mimo jiné zajímalo, jestli nemá klíšťovou encefalitidu. Testy ji ale neprokázaly. „Prvním dnem jsem podstoupil odběry krve a pak jsem měl CT mozku. Dávali mi dvě kapačky denně. Závěrem, co jsem měl napsané ve zprávě, byla pouze horečka,“ přibližuje Matěj.
Horeček nejasného původu podle infektologa Michala Kříhy z nemocnice v Českých Budějovicích přibývá hlavně v letních měsících: „Ten obraz vypadá dost podobně jako první fáze, horečnatá fáze klíšťové encefalitidy. Právě u těchto pacientů jsme se rozhodli v rámci spolupráce s Akademií věd zkusit rozšířit diagnostiku o další bakteriální nebo virové původce, které klíšťata mohou přinášet.“
Výzkum nevyjasněných horečnatých onemocnění navazuje na studii, která se týká klíšťové encefalitidy.
„Celá studie vznikla v návaznosti na studii, kterou děláme s klíšťovou encefalitidou, kde se snažíme virus v časné fáze zachytit. Protože se kolegové v laboratoři arbovirologie snažili udělat screening klíšťat na další patogeny, napadlo nás, že bychom mohli stejnou metodu použít i na pacienty s letními horečkami. V současné době nabíráme pacienty, kteří k nám v létě přijdou. Už máme desítky z nich, které bychom pak rádi vyšetřili na další původce,“ vysvětluje Kříha.
V prvním stadiu
Vzorky lidí, kteří měli nevysvětlitelné horečky, skladují lékaři v mrazáku. „Když se do mrazáku podíváme, vidíme, že jsou tady takové polystyreny, které brání úniku chladu. Když se podíváme trošku hlouběji, najdeme pacientské vzorky, které jsou uchované v 1,5mililitrových zkumavkách. Tato séra vyšetřujeme na přítomnost nukleových kyselin – patogenů, které nás zajímají, což jsou klíšťová encefalitida, Kemerovo virus a Alongshan virus,“ ukazuje parazitolog Jan Kamiš.
Se zpracováním vzorků se v parazitologickém ústavu podle vědce Václava Höniga už začalo: „Nejvíc vzorků máme testovaných na virus klíšťové encefalitidy a dva raritní viry, Kemerovo a Alongshan. Detekce i v případě klíšťové encefalitidy má ten význam, že jsme schopni virus zachytit v úplně prvním stadiu onemocnění, kdy má člověk nespecifické příznaky a ošetřující lékař má strašně složitou situaci, aby pacienta správně oddiagnostikoval.“
Obvykle lékaři odhalí klíšťovou encefalitidu na základě přítomnosti protilátek. Ty se ale vytvářejí teprve dva až tři týdny po přisátí infikovaného klíštěte a to už je virus ukrytý v centrální nervové soustavě.
„Význam do budoucna to pro nás bude mít právě u pacientů, kteří by byli vhodní pro případnou léčbu. Ukazuje se, že je řada pacientů, kteří nemohou vytvořit protilátky, takže ani diagnostika není možná. Právě u nich by nám prospělo mít možnost diagnostikovat přímo virus z krve pomocí PCR,“ dodává lékař Michal Kříha. Cílené léky na klíšťovou encefalitidu zatím k dispozici nejsou. První antivirotika se ale už testují na zvířatech.
