20. výročí zániku Varšavského paktu připomíná mezinárodní konference
Přesně před 20 lety se v Praze rozpustila Varšavská smlouva. Na historickou událost v Černínském paláci dnes vzpomínají nejen politici, kteří stáli u konce východoevropského obranného paktu.
Ministerstvo obrany a česká diplomacie k výročí zorganizovali mezinárodní konferencí. Jak ve Světě o osmé uvedl 1. náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider, rozpuštění nebylo jednoduché:
O konferenci mluvil ve Světě o osmé 1. náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider
„Tehdejší Sovětský svaz viděl ve Varšavské smlouvě záruku, že se mu nerozpadne impérium pod rukama. Nicméně bylo jasné, že je jen otázkou času, kdy k tomu dojde. Před 20 lety došlo formálně k tom, že v Černínském paláci byl podepsán protokol o rozpuštění a do půl roku byl v Sovětském svazu puč a do půl roku byl Sovětský svaz v rozkladu. Byla to velmi dynamická doba.“
Poznamenal, že tehdy panovala představa, že bude-li varšavský pakt zrušen, vznikne bezpečnostní vakuum. „Ve vzduchu byl také konflikt v bývalé Jugoslávii.“ Zdůraznil, že bylo důležité přesvědčit i Západ, že riziko destabilizace nehrozí a země ve středu Evropy jsou schopny se o svou stabilitu postarat.“
Jiří Schneider také upozornil, že na konferenci budou mít důležité slovo historici. Bude tam i velmi důležitý panel o rozšiřováni NATO a o začleňování Ruska do nového evropského bezpečnostního pořádku.
„Cílem konference je zasadit to, co se stalo, do poněkud širšího rámce. A myslím, že to je něco, co tady v Praze občas potřebujeme připomenout,“ konstatoval ve Světě o osmé 1. náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider.
Svoboda není samozřejmostí
Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg v Ranním interview zdůraznil, že z výročí plyne i memento, a to pro každou generaci: „Svoboda není samozřejmá. O svobodu musí každá generace bojovat.“
Výročí konce varšavského paktu bylo i tématem Ranního interview Radiožurnálu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzebergem
Zavzpomínal, že před 20 lety mnozí nevěděli, jak daleko rozklad Sovětského svazu zašel a jak slabý ve skutečnosti je. „Nám nebylo povědomé, byť nějaké náznaky byly, jak je to ztrouchnivělé.“
„Gorbačov, který cítil odpovědnost, věděl, že kdyby rozklad říše proběhl úplně živelně, bylo by to nebezpečné,“ upozornil Schwarzenberg a připomněl jednání sovětského politiky s americkými protějšky. Aby duch varšavského paktu zcela zmizel z uvažování některých lidí na území bývalého Sovětského svazu, je podle něho třeba několika generací. „Tak je tomu vždy po rozpadů říší.“
Změny nebyly automatické
Na konferenci se čekaly velké osobnosti, například tehdejší prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov – ten ale nepřijel, jeho poselství tak vyřídil tehdejší sovětský velvyslanec v Československu a pozdější ministr zahraničních věcí sovětského svazu Boris Pankin. Přes nahrávku měl pozdravit přítomné také tehdejší prezident Spojených států amerických George Bush starší. Nakonec ale kvůli zdravotním problémům nepřišel ani český prezident Václav Havel, který předsedal vrcholné schůzce a oznámil do celého světa konec Varšavského paktu.
Havlův vzkaz tlumočil jeho dlouholetý spolupracovník Oldřich Černý. Havel tehdejší dobu označil za zrychlenou a jednání se světovými státníky za často velmi neformální. "Nebývá obvyklé, aby si dva politici někde na kanapi kreslili obraz budoucího světa," uvedl Havel ve vzkazu účastníkům konference.
Změny nebyly vůbec automatické a stálo za nimi velké úsilí tehdejších diplomatů, například Jiřího Dienstbiera, připomněli účastníci, mezi nimiž jsou tehdejší ministr zahraničí Polska Wladyslaw Bartoszewski, jeho maďarský protějšek Géza Jeszenszky nebo tehdejší francouzský ministr obrany Jean-Pierre Chevenement.
Ilustroval to Alexandr Vondra, který připomněl, že v Černínském paláci u formálního rozpuštění Varšavské smlouvy tehdy zastupoval Michaila Gorbačova tehdejší viceprezident Sovětského svazu Gennadij Janajev. Tedy ten samý člověk, který o pár týdnů později vedl vojenský puč proti představiteli pěrestrojky Gorbačovovi – nakonec tedy neúspěšný.
