Vojtěch: Babiš nebyl jediný, kdo si druhou vlnu nedokázal představit. Někteří lékaři situaci zlehčovali
„Orgán ochrany veřejného zdraví potřebuje zásadní reformu i do budoucna. Celý ten systém nebyl připraven na takovou zátěž. Už na jaře to bylo velmi složité,“ uvedl ve speciálním vysílání Českého rozhlasu Plus bývalý ministr zdravotnictví a dnes poslanec za hnutí ANO Adam Vojtěch. V rozhovoru, který se natáčel před sídlem resortu, odkud po celý rok přicházela protiepidemická opatření, komentoval i o to, jak podle něj zafungovalo trasování.
Z nedávných dat z Českého statistického úřadu vyplynulo, že úmrtnosti za listopad byla na dvojnásobku průměru. Čím si vysvětlujete, že má Česko v přepočtu na obyvatele výrazně víc obětí covidu-19 než sousední země?
To je asi na nějakou hlubší analýzu, možná s určitým časovým odstupem. Pravdou je, že podzimní vlna nás zasáhla poměrně výrazně, to je zkrátka faktem. To, že se to projevilo i na počtech úmrtí, je, řekněme, určitá korelace právě s počty nakažených. Byť jsou země, které za celou dobu v přepočtu na obyvatele mají vyšší úmrtnost, například Belgie, Španělsko a podobně. Ale je pravdou, že pokud jde o podzimní část, tam jsou čísla skutečně vysoká.
Pokud jde o srovnání s našimi sousedy, tak jsme na tom výrazně hůř. Vy jste ministerstvo zdravotnictví vedl až do začátku druhé vlny. Trápí vás, pane poslanče, dnes myšlenky na způsob „kdybych býval udělal to nebo ono, možná by se epidemie vyvíjela podstatně jinak“?
Samozřejmě člověk přemýšlí nad tím, co mohl udělat jinak a podobně, ale myslím si, že jsme dělali maximum možného v té situaci. Když jsem odcházel, tak bylo celkově od začátku epidemie asi přes 500 úmrtí. Situace ještě v první polovině září nebyla tak vyhrocená, byť samozřejmě počty nakažených byly vyšší než třeba v průběhu jara.
Poslechněte si celý rozhovor s bývalým ministrem zdravotnictví a dnes poslancem za hnutí ANO Adamem Vojtěchem
Nedávno profesor (Ladislav) Dušek docela hezky hovořil o tom, že epidemii nezastavuje papír a razítka, ale zastavují ji lidé a chování lidí. Mám pocit, že celková atmosféra ve společnosti na podzim, respektive na přelomu léta a podzimu, byla hodně jiná než v průběhu jara, kdy ty názory byly homogennější, společnost byla mnohem semknutější než právě v tom období začátku podzimu.
Ale určitě hraje roli připravenost státního aparátu na epidemii. V té souvislosti by mě zajímalo úplně konkrétně: Nedalo se třeba tehdy v létě udělat víc v oblasti trasování nakažených? Můžu se tady odkázat na zjištění investigativního reportéra Českého rozhlasu, který minulý měsíc poukázal na to, že odborníci už na jaře doporučovali, aby se zvýšil počet operátorů až na 3000. V polovině září, tedy v době, kdy říkáte, že ještě sice nebylo tolik obětí, ale podle řady odborníků právě tehdy jsme si na tvrdou druhou vlnu zadělali, nebylo operátorů ani 600.
To je samozřejmě jedna z věcí, která je k diskuzi. Na druhou stranu, podívejme se na srovnání právě s jinými zeměmi. Takové Německo má jeden z nejlepších trasovacích systémů v Evropě, a stejně se nevyhnulo kompletnímu lockdownu. Skutečně se ukázalo, že jediné účinné opatření je zavádět opatření v oblasti veřejného zdraví.
Abychom měli všechna data k dispozici: Německo při populaci 80 milionů má 24 tisíc obětí covidu oproti naším téměř 10 tisícům s 10 miliony obyvateli. To je nesrovnatelné.
To je pravdou. Spíš hovořím o opatřeních. Protože kdyby to bylo jenom o trasování, jak o tom hovoříte, tak by velmi pravděpodobně celá řada zemí žila běžně dál a řešili by to pouze trasováním.
Předseda Senátu Vystrčil: Vláda prohospodařila důvěru veřejnosti z jara, opatření byla chaos
Číst článek
Ukazuje se ale, že to zkrátka není tak jednoduché, jak se to někdy prezentuje, a že se ani velmi rozvinuté země, které mají mnohem lepší systém ochrany veřejného zdraví než Česká republika, nevyhnuly opatřením v oblasti lockdownu a podobně.
To je jasné, tomu se nevyhnuli. Ale na druhou stranu, možná jim lepší, vybavenější trasovací systém a lepší sledování kontaktů nakažených pomohlo k tomu, aby nástup druhé vlny nebyl tak drsný.
Je to možné. Myslím si, že to není jeden důvod, není to jenom otázka trasování. Snažili jsme se dělat maximum možného.
Nechci se nějak vymlouvat, ale faktem je, že zkrátka obecně orgán ochrany veřejného zdraví potřebuje zásadní reformu i do budoucna. Celý ten systém nebyl připraven na takovou zátěž. Už na jaře to bylo velmi složité. Snažili jsme se podpořit hygienické stanice, navýšily se finance a počty lidí, kteří tam pracují. I v řádu jednotek měsíců změnit systém, který je nastaven 20 let a bohužel se o něj úplně nepečovalo, nebylo tak snadné.
Ukolébaný národ?
Zrovna tak bychom, pane poslanče, mohli mluvit o připravenosti lidí. O tom, jakým způsobem vláda nebo političtí představitelé připravují veřejnost na to, co může nastat. Premiér Babiš po první vlně prohlásil, že plošná opatření už nikdy nebudou. Neukolébali jste tedy v létě veřejnost podobnými výroky? Nebyl další vývoj o to složitější právě proto, že s ním lidé vůbec nepočítali a že byli ujišťování, že nenastane?
Jako ministr zdravotnictví jsem opakovaně deklaroval, že druhá vlna nastane. To se dá i dohledat v různých mediálních vyjádřeních v průběhu času. Ano, pan premiér si asi úplně nedokázal představit, že by něco takového mohlo nastat.
Na druhou stranu, a to mohu zcela svědomitě říci, není to tak, že bychom si na ministerstvo zdravotnictví dali nohy nahoru a několik měsíců se tam nic nedělo. Naopak jsme se skutečně velmi připravovali s armádou a s dalšími, kteří na tom pracovali. V tomto směru jsme nic nepodcenili.
Někteří, včetně pana premiéra, si asi nedokázali představit, že by něco takového mohlo nastat, ale myslím si, že nebyl jediný. Když se podívám, kolik lidí varovalo před tím, že by tady mohlo být 15 tisíc nakažených na podzim... Myslím si, že těch lidí moc nebylo. Naopak třeba některé lékařské autority, které mluvily v médiích a nastavovaly určitou veřejnou agendu, tak dost zásadně zlehčovaly celou situaci.
Vakcínu proti koronaviru by Evropská léková agentura mohla schválit každým dnem. Je Česko připravené naočkovat miliony lidí?
Věřím, že na tom kolegové pracují. Už u toho nejsem nablízko, ale myslím si, že naše nemocnice, které jsou páteřních sítí, jsou schopny vytvořit prostor pro očkování. Určitě to nebude snadná operace zejména z hlediska logistiky, ale pevně věřím, že to zvládneme a že kolegové na ministerstvu zdravotnictví a celá vláda pro to udělají maximum.