Jestliže hlavně liberálové tlačili na zásadnější reformy a odbourání nejrůznějších dotací, chtěli lidovci zachovat stávající stav, píše v komentáři Robert Schuster.
Co čeká na prahu letošního roku Českou republiku, se teprve uvidí. To, co ji nemine, bude ale záležet především na nás. A procházka růžovým sadem to nebude.
Francie je jednou z mocností Evropské unie, po Německu její druhou největší ekonomikou. Paralyzuje ji však vleklá politická krize, která kromě domácí půdy dopadá i na celkovou unijní stabilitu.
„Stále častěji se objevují případy krádeže benzinu z aut zaparkovaných na dvorcích. Všechno to připomíná scény z postapokalyptických filmů,“ popisuje palivovou krizi na Krymu tamní aktivista.
Francie se potýká s rekordně vysokým státním dluhem, což ji řadí mezi nejzadluženější státy Unie. Kromě finančních škrtů pak vyjednávání ztroskotávají i na stále velmi nepopulární důchodové reformě.
V Česku vzniklo 14 armádních praporů, které budou v případě potřeby bránit kraje. Prapory budou mít na starost obranu území a kritické infrastruktury krajů.
„Vláda není schopná řešit každodenní problémy lidí, včetně nedostatku vody či elektřiny. V červnové válce s Izraelem navíc prokázala, že není schopna ani chránit,“ popisuje Mahmúd Amiry-Moghaddam.
„Odhaduje se, že dronové útoky na rafinerie měly zasáhnout zhruba pětinu zpracovávací kapacity. Kolik by to muselo být, aby si Putin řekl, že už toho má dost, lze ale říct těžko,“ míní Jakub Drmola.
Dohromady letošní benátské snímky vytvářejí dojem, že situace je zoufalá už dlouho. Že šílené je normální a takřka žádná reakce jako by nebyla dost vyšinutá na to, aby byla představitelná.
„Pokud Ukrajina bude pokračovat v úderech proti ruské ropné infrastruktuře až do poloviny podzimu, mohlo by to v Rusku vyvolat vážné ekonomické problémy,“ věří ředitel organizace Hope for Ukraine.
„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog.
„V krizi je totiž jednou ze tří potřeb právě mít informace. Taky to záleží na veřejnoprávních médiích, která informují obyvatele,“ říká vedoucí krizového informačního týmu resortu vnitra Jan Paťawa.
„Většina lidí, která nás žádá o pomoc, se už ani neptá na mezinárodní ochranu, protože ví, že na ni nedosáhne. V podstatě jsme se vrátili do prvních měsíců krize," popisuje Aleksandra Chrzanowská.
„Současný směr AI není podle Acemoglu jednoznačně pozitivní, zaměřuje se spíš na automatizaci, úsporu nákladů, ale měl by se ubírat prolidským směrem,“ říká ekonomická analytička ČRo Jana Klímová.
Nový průzkum agentury Ipsos ukázal, že 8 z 10 Čechů vnímá dnešní svět jako nejistý. V otázce toho, zda další generace budou žít v lepším světě, jsou nejpesimističtější lidé ve věku 24 až 44 let.
Na zrušení Hanova odvolání se shodlo sedm z osmi ústavních soudců. Rozhodli, že obvinění vznesená proti němu nejsou v rozporu se zákonem nebo nejsou dostatečně závažná na to, aby byl zbaven funkce.
Kromě obvyklých návštěv vojáků na školách chce ministerstvo obrany víc pracovat s budoucími učiteli. V nácviku na krize počítá i s poslanci nebo vládou, popisuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Jan Jireš.
Když se Robert Fico léčil po atentátu v banskobystrické nemocnici, slovenská vláda o ní mluvili v superlativech. Teď je znovu v centru dění. Nikde jinde totiž nepodalo výpověď tolik lékařů jako zde.
„Obávám se, že Macron bude donucen vyhlásit nové parlamentní volby a pravděpodobně tak nyní budeme mít kabinet, který vydrží jen do června příštího roku,“ říká francouzský politolog Jean-Yves Camus.
„Doteď šlo o hybridní režim se záměrem se demokratizovat, transformace může ale jít oběma směry,“ říká gruzínský politolog Ghia Nodia z Ilia State University pro iROZHLAS.cz.
Praha||Miroslav Harant|Zprávy z domova|KRIZE ÚSTAVNÍ VÝCHOVY
Server iROZHLAS.cz v sérii článků popisuje krizi ústavní výchovy, poslední část se zaměřuje na možné změny systému. Špatná zpráva je, že plánované změny zřejmě nestihnou projít legislativním procesem.