Kdo měl přijít a nepřišel? Vládě v létě chyběly modely vývoje epidemie, dokazují dokumenty
Místo příprav na druhou vlnu koronaviru odkládali Češi v létě roušky. Server iROZHLAS.cz nyní získal stovky souborů a podklady, podle kterých se vláda řídila. Dokazují, že s masivním šířením nákazy se v rozpáleném srpnu nepočítalo. Klíčový tým v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který měl koordinovat boj proti pandemii, spoléhal jen na zpožděná data. „Nebylo možné dělat predikce,“ tvrdí exministr Adam Vojtěch. Experti s ním nesouhlasí.
„Ti, kteří měli přijít, nepřišli.“ Těmito slovy premiér Andrej Babiš (ANO) 12. října na tiskové konferenci vysvětloval, proč se Česko propadlo do hluboké koronavirové krize. Počet mrtvých v ten den překonal tisícovku, hrozil kolaps zdravotnictví a začalo se veřejně mluvit o lockdownu.
ANKETA: Většina ministrů se nechá očkovat proti koronaviru. Váhá Babiš, Brabec i prezident Zeman
Číst článek
Babiš se odvolával na matematické modely, které měly nový nápor nemocných předem odhalit. A které – jak vyplynulo z jeho prohlášení – kabinet nakonec neměl k dispozici. Tedy až na jednu výjimku v podobě modelu manažera Pavla Řeháka, který prý pomohl na jaře zachránit Česko. „My jsme zkrátka rozhodovali a v březnu někdo přišel s tím matematickým modelem,“ komentoval tehdy situaci premiér.
„Nemám žádný pocit, že bych pochybil,“ dodal. Kdo tedy? Server iROZHLAS.cz si s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádal veškeré podklady, na jejichž základě kabinet během letních měsíců rozhodoval. A mezi nimi byly i zápisy z vládní rady pro zdravotní rizika, nejvyššího orgánu pro řízení boje s epidemií, jehož vznik v červenci Babiš inicioval a jehož hlas byl rozhodující.
V dokumentech, které redakce prostudovala, není ale o dalším vývoji šíření koronaviru zmínka. První prognóza se objevuje až v polovině září, tedy v době, kdy Česko již stálo na prahu druhé vlny. „Byla shrnuta situace v ČR a variantní prediktivní scénáře,“ píše se v zápisu z jednání 18. září. Premiérův expertní tým, jemuž předsedal, se při potírání rozbujelé nákazy do té doby řídil podle aktuálních statistik.
Chybějící data
Redakci pochybení potvrdil také bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Dnes vysvětluje podcenění situace tím, že nešlo scénáře dalšího vývoje nákazy koronavirem modelovat. Vyskytovala se totiž vesměs pouze lokálně, zejména v Praze a Moravskoslezském kraji.
„Řešení epidemie bylo na úrovni jednotlivých krajských hygienických stanic. Vývoj v regionech ministerstvo zdravotnictví neustále vyhodnocovalo a bylo v úzké komunikaci s místními hygieniky,“ reagoval na dotazy Vojtěch.
Jenže aktuální data odráží jen to, co se v populaci stalo před dvěma týdny, na což opakovaně už od jara upozorňují nejrůznější experti, nedávno třeba ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Zpoždění nastává kvůli covidové několikadenní inkubační době.
Vojtěch se brání tím, že údaje nutné pro další odhady nebylo kde brát. „Ve chvíli, kdy ve většině krajů byl výskyt nulový či v řádu jednotek případů, o čemž svědčil i epidemický semafor, který byl většinově bílý, tedy bez rizika komunitního šíření, nebylo možné dělat kvalifikované celostátní predikce,“ říká exministr.
Odkazuje se přitom na vládního šéfstatistika Ladislava Duška, podle kterého prý bylo složité spočítat reprodukční číslo pro celé Česko, ze kterého se dané modely vytváří. „Respektive toto reprodukční číslo by nebylo vypovídající s ohledem na výrazně odlišnou situaci v krajích,“ upřesnil Vojtěch.
Redakce se na to ptala také premiéra Babiše, na dotazy zaslané v SMS zprávě ale nereagoval.
Chaotické podklady
Experti, které oslovil server iROZHLAS.cz, takový postup zpochybňují. Politické špičky si podle nich měly podklady pro seriózní rozhodování obstarat. „Čekal bych, že členové rady vlády pro zdravotní rizika budou vyžadovat ke svému rozhodování víc než jen koukat 14 dní do minulosti,“ komentoval vládní materiály Michal Bláha, expert na otevřená data a tvůrce webu Hlídač státu, který zpřístupňuje veřejnosti nejrůznější státní databáze.
Poskytnuté podklady
Server iROZHLAS.cz získal s pomocí informační zákona zápisy z jednání vládní rady pro zdravotní rizika od července do začátku října. Vedle srpnové debaty o znovuzavedení roušek se v nich lze dočíst třeba to, že se vládní kabinet potýkal s nedostatkem zdravotnického materiálu, konkrétně pipetovacích špiček (spor redakce popsala už dříve), či diskuzi o tom, zda trasovat pacienty bez příznaků. V září se pak řešila nutnost jednotné komunikace vlády či prediktivní modely, jejichž podobu na jednání prezentoval šéfstatistik Ladislav Dušek.
„Už od jara se vědělo, že šíření covidu má určitou dynamiku a časové zpoždění jednotlivých projevů, proto jsou prediktivní modely tak důležité. A to, že je nedostali, je jednoznačně chyba odborného týmu ministerstva zdravotnictví. Ten je měl připravit, měl je dát k dispozici a měl je interpretovat,“ uvedl Bláha.
Balík podkladových materiálů, který redakce získala, byl neuspořádaný. Vedle zápisů z vládní rady totiž Úřad vlády zaslal změť více než 600 nejrůznějších excelových souborů, reportů, prezentací s daty ohledně počtu nakažených či hospitalizovaných.
„Je to jeden velký chaos. Není z toho poznat, jaké soubory byly k dispozici na konkrétní jednání Rady vlády pro zdravotní rizika,“ komentuje materiály Bláha. Jde podle něj navíc o holá data bez jakékoli interpretace. „Ministři ale nemají přirozeně čas studovat tak podrobné materiály, potřebují znát až závěry a doporučení. Potřebují vědět, jak které omezení změní průběh epidemie,“ doplnil.
Bez překvapení
Podobně kriticky mluví také ekonom Daniel Münich. „Mě to vlastně ani nepřekvapuje,“ začal expert, který na jaře působil jako poradce Ústředního krizového štábu a který se modelováním také zabývá. Už tehdy upozorňoval, že vláda by pro rozhodování o epidemii měla mít kvalitní analýzy, a stěžoval si na nedostupnost dostatečně podrobných dat.
„V důsledku toho došlo k obrovským škodám. Je to i obecný příznak neschopnosti a neochoty jak politické reprezentace, tak státní správy využívat, poptávat, zadávat výzkumná témata a využívat poznatky vědy,“ nastínil Münich, který si za svoje výtky vysloužil v dubnu vyhazov z jednání laboratorního týmu na ministerstvu zdravotnictví.
Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek se ale kritice brání. „My nereportujeme vládě, podklady předáváme centrálnímu řídícímu týmu a ministrovi zdravotnictví. A ti potom komunikují data na vládu,“ reagoval na otázku, zda po něm kabinet během léta možné scénáře požadoval. Bylo tak podle něj na šéfovi resortu či hlavní hygieničce, aby data předali dál vládním kolegům.
Dušek navíc říká, že se s novým náporem nemocných počítalo. „Jednání, která probíhala od poloviny srpna, se buď přímo, nebo nepřímo týkala toho, že s návratem dětí do škol dojde k nárůstu počtu nakažených. Nikdo ale nemohl vědět, kolik to přesně bude,“ pokračoval.
Rámcové modely
Zdravotničtí statistici podle Duška vytvářeli alespoň obecné modely. Jeden z nich lze dohledat na webu ministerstva zdravotnictví. „Rámcová predikce o tom, že na podzim dojde k intenzivnímu šíření nemoci, byla k dispozici. Pokud se ale ptáte, zda existovala predikce, k jakému datu dojde ke konkrétnímu nárůstu, to nejde udělat ani dnes,“ vysvětlil.
Dušek dále upozorňuje, že každý týden docházelo k přepočtu reprodukčního čísla. Téměř na denní bázi také podle něj probíhaly mítinky, na kterých se řešil vývoj epidemie. Zlom z jeho pohledu přišel až v polovině září. „Ještě na přelomu srpna a září všechny parametry vypadaly, že by se daly zvládnout chytrou karanténou nebo trasováním,“ dodal.
Politické kroky
Znamená to tedy, že v létě předpověď o vývoji epidemie existovala, ale nikdo ji vládě neukázal? A naslouchala by vůbec? Ačkoli Babiš nyní tvrdí, že vždy dal na rady covidových expertů, jeho spolupracovníci mluví spíše o opaku.
Právě s odůvodněním, že se vládní špičky názory odborníků často neřídí, tento týden veřejně oznámil svůj konec ve státních službách Marián Hajdúch, dosavadní koordinátor testování na covid v Česku. „Nechci krýt politická rozhodnutí, se kterými nesouhlasím,“ uvedl k tomu. Prohlášení přišlo v době, kdy po druhé vlně nákazy dochází opět k masivnímu rozvolňování přijatých opatření. Post opustí na konci roku.
Vládní rozhodovací praxi také dobře ilustruje srpnový spor o znovuzavedení roušek ve veřejné dopravě a uvnitř některých budov včetně společných prostor škol. „Jsem trochu v šoku z toho, co vypadlo z ministerstva zdravotnictví. Vůbec se mi to nelíbí,“ řekl poté na Vojtěchův záměr Babiš Radiožurnálu a preventivní opatření takzvaně zařízl. Později to zdůvodňoval tím, že lidi roušky prostě nechtěli.
Zápis z jednání vládní rady datovaný 17. srpna – tedy o čtyři dny dříve – přitom jasně dokládá, že o varování věděl. „Ochrana dýchacích cest bude ve společných prostorách, nikoli při výuce v jednotlivých třídách,“ píše se v dokumentu, který už dříve zveřejnil server Neovlivní.
Srpnová nálož
S budoucími výhledy přitom během léta pracovala podle epidemiologa Rastislava Maďara také expertní skupina pro uvolňování karanténních opatření při ministerstvu zdravotnictví. Má však za to, že modely nebyly samospásné. „Nepředpovídaly na září žádný dramatický trend, modely ale nejsou aplikovatelné bezvýhradně za všech okolností, zejména ne v situaci nové pandemie,“ napsal redakci v SMS zprávě.
Velkou roli hrál během léta také takzvaný semafor, který hodnotil regiony podle rizika nákazy. Podle Maďara se na něj ve svých úvahách „hodně lidí fixovalo“. Jedním z nich byl například epidemiolog Roman Prymula, který tehdy zastával post vládního zmocněnce.
„Reakce výlučně podle semaforu však hrozila pozdním zásahem. V tabulkách totiž vidíte to, co se stalo před zhruba dvěma týdny, a brždění trvá ještě déle,“ pokračoval Maďar s tím, že z toho důvodu bylo nutné dát na názor epidemiologů.
„V populaci, která byla v létě bez zásadnějších protiepidemických omezení, stoupala v srpnu už dost významně virová nálož. Bylo nezbytné to ztlumit,“ přiblížil epidemiolog. Jinak se podle něj dalo očekávat, že otevření škol daný problém akorát znásobí, a křivka nemocných i úmrtí vyletí strmě vzhůru.
„A to se taky bohužel i stalo,“ dodal Maďar, který koncem srpna po sporech kolem roušek na vlastní žádost – podobně jako Hajdúch – z resortního týmu odešel.
