Obě hodonínské školy sice mají podle inspekce funkční systém prevence, školám ale doporučila více a systematicky sledovat vztahy mezi žáky a posílit odborné poradny. Škola ovšem podle inspekce nemůže vyřešit vše, důležitá je spolupráce rodiny a okolí. Když jste sledoval to šetření, kde se podle vás stala chyba? Podle výsledků inspekce se zdá, že ve školách vše funguje víceméně tak, jak má, přesto zde docházelo k šikaně.
Myslím, že platí, že jakákoliv preventivní opatření snižují pravděpodobnost, že se nějaké incidenty stanou. Ale určitě preventivní opatření nemohou vyloučit na 100 procent, že dojde třeba k šikaně, zvlášť když se to stane mimo školu, mimo dobu školního vyučování.

Škola má samozřejmě možnost takovým konfliktům předcházet nebo ovlivňovat klima. Tady je ale důležité, že se to odehrálo mimo školu a tam je dosah školy nepřímý.

Myslím, že to hlavní doporučení školní inspekce míří k intenzivnější spolupráci na místní úrovni mezi školami, policií, sociální péčí a vedením obce. Vyzývá k ustavení stálého panelu, což podle mého názoru může být dobrý krok i v řadě jiných lokalit, které čelí třeba větší míře sociálního znevýhodnění.

Podle maminky šikanované dívky to nebylo jednou, školu na šikanu prý upozorňovala. Ředitel školy zase mluvil o tom, že to řešil a pozval i odborníka. Je po šetření inspekce jasné, jestli došlo k nějakým chybám a jestli to třeba byl individuální problém, nebo tam byl nějaký systémový problém?
Ani školní inspekce nemůže být nějakým soudcem individuálního případu. Školní inspekce nekonstatovala žádné zásadní pochybení na straně škol. Upozornila na nějaké slabší stránky nastavení ve školách, vyzvala k intenzivnější praxi třeba třídnických hodin, kde by bylo možné trochu mapovat vztahy mezi dětmi.

Ale na straně škol zřejmě byly naplněny standardy prevence tak, jak je dneska v českém školství máme nastaveny. To je ten hlavní závěr. Ale samozřejmě to nevylučuje to, že dojde k takovým kauzám, které nutí k tomu, abychom systém dál zlepšovali nebo zavedli opatření nad rámec dosavadní praxe.

Myslím, že je zejména důležité dát školám, které působí v takových lokalitách, jako je Hodonín, třeba větší možnost využívat školních psychologů, speciálních pedagogů k dlouhodobé práci v terénu.

‚Těžší prostředí‘

Inspekce taky doporučovala posílit i na školách specializované odborníky. Mají na to ale školy v Hodoníně v tuhle chvíli finance?
Školy, kterých se to týká, mají školní psychology. Ale v novele školského zákona usilujeme o to, aby od roku 2026 bylo možné financovat dodatečně takové pozice právě ve školách, které působí ve složitějším sociálním prostředí.

Dosavadní model financování ve školství je stejný pro všechna místa, pro všechny školy. Usilujeme o to, abychom mohli rozlišit školy podle náročnosti práce.

Těm, které působí v těžším prostředí, chceme dát dodatečné úvazky podpůrných pozic, anebo třeba o něco větší prostředky na odměny pro učitele tak, aby takovéto školy dostaly dostatek kvalifikovaných učitelů.

Do finále směřuje nový školský zákon. Objeví se už v něm to, co zmiňujete?
Ano, je to ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Doufám, že Poslanecká sněmovna přesto, že je její pracovní atmosféra už ovlivňována blízkými volbami, dokáže ještě schválit školský zákon a že od nového roku budeme moci indexové financování škol zavést.

Znamená to, že pokud bude schválen, tak už budete moci poskytnout více peněz školám nebo institucím, které působí v obtížnějším sociálním prostředí?
Ano, tak to je. Pracujeme se školní inspekcí a třeba s PAQ Research na definici kritérií, které by stanovily okruh škol, které by měly nárok na takovou dodatečnou podporu jak ve výši úvazků, tak v odměnách, případně v dalších prostředcích.

‚Na místní úrovni‘

Jedna věc je dát tam víc financí, ale pak jde taky o to, jestli finance půjdou tam, kam by měly jít.

Jak chcete docílit toho, že finance půjdou tam, kam mají? Dokázala školní inspekce identifikovat, jestli třeba snaha o řešení šikany je jenom formální, anebo jestli je správná a tak důsledná, jak by měla být?
Nechci mluvit za školní inspekci, protože jsem nebyl přímo účasten šetření. Znám tu zprávu a ta nekonstatuje žádné pochybení, ani že by kroky na straně škol byly jenom formální.

Neměl jsem možnost setkat se s řediteli hodonínských škol při své návštěvě v Hodoníně. Myslím si, že upřímně všichni na místě usilují o to, aby se dařilo takovým incidentům předcházet.

Týká se to dokonce geograficky širšího okruhu než jenom Hodonín, protože ve skupině dětí, která přihlížela násilí, byly děti i z obcí mimo Hodonín, takže je tam opravdu potřeba lepší spolupráce na místní úrovni. Ale na straně konkrétních škol inspekce prostě nekonstatovala nějaké pochybení.

Vy jste také říkali, že budete jednat s vysokými školami, aby navýšily místa pro studium psychologie, aby bylo více psychologů, kterých je nedostatek. Povedlo se vám to?
Ano. Dohodu jsme už s univerzitami uzavřeli a od podzimu budeme financovat navýšení počtu přijímaných studentů v těchto oborech, které jsou potřeba. Týká se to jak školních psychologů, tak obecně učitelů, protože ve školách ubývá kvalifikovaných učitelů. Potřebujeme, aby univerzity přijímaly do studia učitelství nebo psychologie více studentů.

Celý rozhovor s ministrem školství Mikulášem Bekem si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.

Věra Štechrová, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít