Je změna financování nepedagogických pracovníků nedomyšlený nápad, který povede k nerovnostem mezi školami, nebo potřebná změna, jež zajistí efektivní nakládání s prostředky?
Společenskou potřebu některých oborů podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) zohledňuje i letošní rozpočet vysokých škol. Ve školách se podle něj prohlubuje podíl nekvalifikovaných učitelů.
Proti hlídačkovnému se kromě Senátu postavili ministr školství Mikuláš Bek nebo Česká konference rektorů. Vytkli této poslanecké úpravě vládní předlohy nesystémovost.
I když v kraji působí soukromé vysoké školy, přístup k veřejnému vysokému školství je stále omezený, byť v Chebu je například pobočka Fakulty ekonomické Západočeské univerzity (ZČU).
Loni se k jednotné příjímací zkoušce na střední školy přihlásilo víc než 121 000 uchazečů, na čtyřleté maturitní obory a obory nástavbového studia si podalo přihlášku asi 94 000 uchazečů.
Změna financování podle Stanjury přinese mimo jiné větší samostatnost obcí a krajů při zajišťování podmínek pro činnost jimi zřizovaných škol a lepší zohlednění místních specifik.
Podle odborářů je návrh nepřipravený a žádají jeho stažení. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) sdělil, že podrobnosti k návrhu představí s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) příští týden.
„Během svého působení jsem měl s premiérem Babišem spoustu sporů, nebylo to lehké, ale ve finále jsem dostal prostor ty změny ve školství realizovat,“ říká exministr.
Krejčí nabídl ministru školství Mikuláši Bekovi rezignaci, ten ji přijal. Informovali o tom na čtvrteční společné tiskové konferenci. Krejčího ve funkci nahradí jeho zástupkyně Barbora Rosůlková.
Když na začátku roku chyběly školám peníze na platy kuchařek, školníků a uklízeček, začal ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mluvit o převedení jejich financování na zřizovatele, tedy obce a kraje.
Ministr zopakoval, že tato vláda nechystá žádné násilné slučování škol více zřizovatelů. Je podle něj ale důležité, abychom si byli vědomi problému, který České republika z hlediska struktury škol má.
Policie spolupracuje se slovenskými kolegy řešícími podobné problémy. Vznikla také pracovní skupina, kde zasednou zástupci ministerstva vnitra, školství, policie a zmocněnkyně pro lidská práva.
„Olympiády jako takové vědomostní jsou nekomerční organizace a nekomerční soutěže, a tudíž tady nevidím žádný konflikt,“ řekl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
Ministr školství chce při revizi vzdělávacích programů pro střední školy také zajistit, aby na všech školách byla odpovídající nabídka druhých cizích jazyků.
„Nemají vzdělání, nejsou vyzrálí, nemají pracovní návyky.“ říká Lenka Skřinařová z Úřadu práce. Ministerstvo školství vidí řešení v prodloužení povinné školní docházky o dvouleté učební obory.
S Bekovými aspoň 30 miliardami plus na příští rok je ale několik potíží. Ve střednědobém výhledu rozpočtu je na rok 2025 minus 15 miliard oproti letošku. Takže Bek začíná jednat v hluboké defenzivě.
Bek prozrazuje, že 6 miliard korun navíc by měly získat vysoké školy, aby se mohly připravit na příchod silných populačních ročníků, které jsou nyní na středních školách.
Z resortu školství přišly v posledních dnech dvě dobré zprávy. Systém elektronických přihlášek na střední školy zafungoval. U písemných maturit se žáci zlepšili v českém jazyce i v matematice.
Po prvním kolem přijímacích zkoušek na střední školy se dostalo 94 procent deváťáků, v Praze to bylo ale jen 84 procent. Pražskou úspěšnost ovlivňuje i to, že 40 procent míst obsazují mimopražští.
Z celkových 6000 neúspěšných deváťáků je čtvrtina z metropole a další téměř čtvrtina ze středních Čech. Rodiče i politici popisují případy, kdy na žádnou školu v Praze nestačilo ani 90 bodů ze 100.
V prvním kole přijímaček na střední školy uspělo téměř 94 procent deváťáků. 6 000 z nich v prvním kole neuspělo. Tři čtvrtiny z přijatých se dostalo na školu, kterou měly na prvním místě.
České školství učinilo další krok do 21. století. Politici si mohou spokojeně odškrtnout splněný úkol. Řeč je o elektronickém podávání přihlášek na střední školy.
„Od zaškrtávacích testů se budeme nepochybně posouvat k interaktivním úlohám, kde se budou úlohy řešit online,“ popsal možnou budoucnost českého školství ministr Mikuláš Bek ze STAN.
Změnu v tak zvaných rámcových vzdělávacích programech, která namísto memorování přinese důraz na dovednosti a schopnosti, mohou začít školy zavádět dobrovolně od září 2025 a povinná bude od září 2027.
Vláda ve středu schválila nařízení, které od září snižuje maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu pro základní a střední školy o pět procent.